pátek 26. července 2013

Company of Heroes 2

Po prvních pár misích CoH2 musím potvrdit první dojmy z dema. Hra je zajímavá, detailní, propracovaná a funkční, ale zároveň na můj vkus až příliš rychlá. V žáru boje není moc čas se čímkoliv kochat, ani zabývat se sofistikovanou strrategií. Často si člověk spíše připadá jako ucpavač prosakující hráze, což je přece jen trošku škoda.
Animované sekvence mezi misemi jsou pojaté jako výslech vojáka v gulagu někdy v 50.letech. Motiv hodně podobný Call of Duty - Black ops.
Rozhovor vězně s komisařem je konfrontací ruského stylu války (masové útoky pěchoty, obětování lidí apod.) a hrdiny s morálním pohledem dnešní doby.
Nemůžu si pomoct, ale moc mi to nesedí. Nepřijde mi to realistické. Prostě nevěřím, že by si kdokoliv za války kladl takové otázky, jaké si tu klade hlavní hrdina. Když jde o bytí a nebytí, jde často humanismus stranou. Dívat se na události II. světové války dnešníma očima mi přijde nevěrohodné.
Je trochu laciné a nefér strefovat se americkýma očima 21. století do ruského stylu vedení II. světové války. Hrdinská atmosféra starých ruských válečných filmů by hře slušela víc.
Mise jsou opravdu  výrazně naskriptované. Dobij kulometné hnízdo, pak ho obsaď a braň se protiútoku. Dostaneš kaťuše, pak zaútoč na nepřátelské základny u mostu. Po jejich dobytí dostaneš tanky. Mám pocit, že v prvním díle hra připouštěla větší stupeň volnosti. 
První mise se odehrává u Stalingradu. Je výrazně podobná filmu Nepřítel před branami a také legendární Call of Duty, tušímže druhý díl?
Pak hra skočí o rok zpátky a další mise jsou z bojů o Moskvu. Je tu podzimní ústup a pak protiútok v hlubokých závějích ruské zimy.
Fungují tu mechanismy opěvované v prvním díle: lze sbírat zbraně jako jsou kulomety, minomety anebo děla, mnohem méně se vyrábí. Rusové umí na bojiště futrovat nové rekruty.
Co zamrzí je to, že všechny hlasy na bojišti jsou v angličtině. Výkřiky "Get me out of this shit!" atmosféře ruského bojiště zrovna nepřidají.
Ale nechvalme den před večerem. Jsem teprve na začátku a z\cela jistě jsem neviděl všechno, co hra dovede.

Žádné komentáře: