Mass Effect 3: Dohráno, 10 z 10

Mass Effect 3 se mi hodně moc líbil. Je to nádherná hra. Jedna z nejlepších, jakou jsem kdy hrál.

Má úchvatnou hratelnost. Koktejl konverzační adventury se střílecí akcí je návykově zábavný.
Je fakt, že některé herní mechanismy se zjednodušily. Chybí tu hackování zámků a trezorů.
Všechno, co mi vadilo na ME2, je v ME3 opraveno. Zjednodušilo se otravné skenování planet, zlepšila se grafika misí (byť zůstal zachován lineární design).
Naprosto úchvatná je hudba, která skvěle podbarvuje herní atmosféru. Nemá chybu.
ME3 naprosto exceluje ve variabilitě voleb. Jde to hrát různými způsoby, rozhodnutí mají zásadní dopady. Jestliže v ME2 jsem rozhodoval o osudu jednotlivých parťáků, v ME3 už jsou na miskách vah celé civilizace. To je hodně silné.

Hrál jsem to jedním dechem. Je to totálně chytlavé a návykové. Co budu dělat teď, když už jsem to celé prošel? Takhle se neomylně pozná výjimečná hra: když hráč lituje, že už je konec.
Trošku jsem sledoval flame war ohledně konců hry. Je fakt, že závěrečné volby jsou trošku podivné a vlastně se to nedá dohrát tak, aby Shepard přežil.

Osobně jsem s konci docela spokojený. Přijdou mi dostatečně epické a rozhodně mě neurážejí. Je trošku škoda, že se v závěrečné animaci neobjevuje žádný flashback reflektující zásadní herní volby (záchrana nebo zničení Gethů, Krogani versus Salariani), ale to je jen drobnost.

Některé spiklenecké teorie na Internetu usuzují, že všechno, co se stalo v závěrečné misi, je vlastně Shepardova halucinace po zásahu Reaperem v rozstříleném Londýně. Může to tak být, ale osobně tomu moc nevěřím. Pokud Bioware vydá DLC umožňující ještě jiný konec, určitě si ho koupím a vyzkouším.
Sečteno a podtrženo: za mě 10 z 10.

Mass Effec 3: Konec

Po zničující bitvě v Londýně jsem se nakonec ocitl v Citadele, která byla přesunuta k Zemi a má se stát posledním chybějícím článkem k sestrojení superzbraně Crucible. Zmasakrovaný Shepard je těžce zraněný z bojů ve městě.

Spolu s kapitánem Andersonem jsem se tu střetl s Illusive Manem, šéfem Cerberusu. Illusive Man je bastard, se kterým bojuji nejméně třetinu ME3. Aby získal možnost kontrolovat Reapery, nezastavil se před ničím a ve jménu lidstva (anebo sebe sama) by klidně odepsal všechny ostatní civilizace.

Navíc, Illusive Man prokazoval značné známky indoktrinace - kontroly vědomí ze strany Reaperů.

Illusive Mana jsem s chutí zastřelil. Bohužel, kapitán Anderson přitom přišel o život. (Lze to hrát i tak, že Anderson přežije - což nebyl můj případ.)

A následovalo velké finále. Setkal jsem se s holografickým chlapcem - zřejmě vtělením inteligence ovládající Citadelu. Ten mi vysvětlil, že smyslem Reaperů je skutečně zničení pokřočilých civilizací, tak aby se předešlo válce mezi živými organismy a inteligentními stroji a vytvořil se prostor pro rozvoj nižších inteligentních ras. (Děkuji pěkně, ale tahle logika mi opravdu lehce uniká, poté, co jsem viděl, co Reapeři dovedou).
Dostal jsem na vybranou tři možnosti:

• Zničit Reapery, ale s tím i všechny ostatní umělé inteligence a brány pro mezihvězdné skoky. Shepard přitom zemře.
• Ovládnout Reapery - tedy sám se stát Reaperem.
• Zlatá střední cesta - obětovat život, což má za následek prolnutí umělého a přirozeného života. Všechny živé organismy tak získají prvky umělé inteligence.

Protože jsem poctivě uhrál vedlejší mise, měl jsem dostatečnou bojovou sílu a Země přežila.

Normandie havarovala při zničení mezihvězdných bran kdesi v džungli.

Tenhle screenshot je ze zlaté střední cesty - Joker a Edi jsou představiteli nového, budoucího života - syntézy biologických a elektronických inteligentních bytostí.

The End.

Po titulcích se ještě ukázala krátká cutscéna starého pána, který vypráví malému chlapci o Shepardovi. To hodně potěšilo.

Mass Effect 3: Před koncem

Jakmile jsem uhrál všechny vedlejší mise a shromáždil spojence, byl čas zaútočit na Reapery a osvobodit Zemi.

Obrovská flotila mimozemských lodí se vrhla na Reapery v epické bitvě.

I přes obroivskou sílu nasazených flotil byla síla Reaperů drtivá.

Závěrečná mise probíhá v ulicích rozstříleného Londýna. Shepard má možnost se setkat se všemi členy posádky a s každým z nich si krátce promluvit. To se mi hodně moc líbilo.
Měl jsem čas se rozlučit i s Ashley.

Moje posádka v Mass Effect 3. Závěrečné rozloučení před bojem bylo hodně emocionální. Tohle je to, co dělá Mass Effect 3 nezapomenutelným.

Mass Effect 3: Tali'Zorah bez masky

Tohle video ukazuje jednak milostný vztah s Tali, jednak její podobu bez masky na obrázku. i když to není tak úplně moje volba (quariané mají hodně divné nohy), hezky to ilustruje šíři možností série Mass Effect.

Mass Effect 3: Ashley

Ashley Williams byla mojí partnerkou v ME3.

I tady došlo na erotiku. Vzpomínám si, jaká mediální smršť se strhla u prvního dílu, kde bylo poprvé možné vybudovat milostný vztah (včetně vztahu mezi galaktickými rasami a tuším že i homosexuálního).

V ME3 je erotická scéna velmi decentní. Ashley si ani nesundala spodní prádlo, asi jako úlitbu mravokárcům.

Mass Effect 3: Miranda

Miranda Lawson je nejhezčí kočka z celé série Mass Effect. Ve službách Cerberusu byla ve druhém díle hlavním strůjcem Shepardova znovuzrození. Byla členem posádky v ME2 a začal jsem si s ní milostný románek.

V ME3 bohužel Miranda není členem posádky Normandia. Potkal jsmem ji jen příležitostně v Citadele, kde pracovala na záchraně své sestry Oriany.

Znovu jsem ji potkal až na závěry hry během mise na planetě Horizon. Tam jsem se střetl s jejím otcem a zachránil sestru Orianu.
Jak jsem se dočetl na Internetu, je možné to hrát tak, že Miranda přežije. Nutná rozhodnutí jsou však ve hře dovedně ukrytá, takže vůbec nenaznačují potenciální fatální dopad. Je otázka, jestli to vůbec jde bez savegame z druhého dílu.
Bohužel, v mé verzi ME3 Miranda misi na Horizonu nepřežila. Ze všech ztrát v ME3 je mi téhle ztráty nejvíc líto.

Mass Effect 3: Zničení Thessie

Thessia je rodná planeta Asari, sexy mimozemšťanek s modrou kůží.

V závěrečné fázi před útokem na Zemi jsme se sem vypravili vyzvednout důležitý proteanský artefakt. Thessia je pod útokem Reaperů.

Ve svatyni jsme našli staré asarijské předměty a malby naznačující, že staré Asarianky se setkaly s Proteany a uctívaly je jako bohy.

V soše asarijské bohyně jsme aktivovali proteanský hologram, který nám potvrdil roli proteanů při vzniku asarijské civilizace.

Bohužel, důležitou informaci týkající se Crucible ukradl jeden z hlavních padouchů - vyslanec Cerberusus Kai Leng.

Mass Effect 3: Zkáza Gethů

Příběh konfliktu Quarianů a Gethů se také proplétá celou sérií Mass Effect. ME3 přináší mnohé odpovědi a závěrečné rozuzlení.

Gethové jsou roboti s kolektivním vědomím, kteří se vzbouřili proti svým quarianským tvůrcům a vyhnali je z domovské planety. Od té doby se Quariané potulují galaxií v obrovské flotile vesmírných lodí. Jako nepřátelé jsou Gethové hodně nepříjemní, mají silné pancíře a velkou palebnou sílu.
Protože jsem neměl pozici z ME2, v ME3 jsem se nepotkal s gethem Legionem, představitelem pokročilých inteligentních Gethů. Namísto něj tu vystupuje anonymní Geth VI.
V ME3 jsem se ocitl přímo uprostřed posledního střetu války Quarianů s Gethy. Quarianská flotila se snaží znovu dobýt svoji domovskou planetu. Gethové jsou částečně oslabeni díky událostem z ME2. Navíc se ukáže, že Gethové spolupracovali s Reapery, kteří je vybavili částí svého strojového kódu a vylepšili tak jejich umělou inteligenci.

Poměrně hodně netradiční je mise, ve které se Shepard ponoří do virtuální reality a prochází datové ústředí gethského datacentra. Musí přitom likvidovat nepřátelský reaperský kód. Vizuálně to vypadá trochu jako Minecraft.

V kódu jsem našel mnoho fragmentů vzpomínek na časy, kdy se Gethové vymanili z nadvlády Quarianů. Z fragmentů je vidět, že gethové v tom byli celkem nevinně a že Quariané konflikt sami vyeskalovali, když na první signály o sebeuvědomění Gethů reagovali agresí.

Závěrečná mise tohoto minipříběhu probíhá na gethské planetě Rannoch.

Zatímco na oběžné dráze planety se navzájem masakrují lodě Gethů a quarianská Home Fleet, na Rannochu jsme našli Reapera.

Souboj s ním byl docela zajímavý: pomocí laserového paprsku jsem musel navádět palbu z orbitální flotily přímo do reaperova otevřeného "oka". Než jsem vychytal správný timing a naučil se jak na to, stálo mě to mnoho smrtí a restartů. Tomu řákám správný souboj s bossem.

Umírající Reaper mi chtěl zkazit náladu a vyprávěl cosi o tom, že každých 50 000 let musí Reapeři vymést galaxii od organických ras, aby zajistili pořádek a vymetli chaos. S radostí jsem ho poslal do pekel.
A tady přišla možnost volby. Geth VI chtěl využít situace a nahrát reaperský strojový kód všem gethům, čímž by se výrazně zvýšila jejich inteligence a stali by se skutečně rozumnými. Quarianská flotila mezitím zaútočila na gethskou flotilu. Měl jsem na výběr: nechat Getha VI uploadovat reaperský kód a odsoudit tak quarianskou Home fleet ke zničení, anebo zabránit uploadu kódu, postavit se na stranu Quarianů a způsobit tak zničení Gethů. Poctivě jsem si to zkusil několikrát zahrát a zjistil jsem, že v daném nastavení prostě nemám volbu, která by umožnila zachránit obě civilizace.

Jak jsem se dočetl na webu, za určitých specifických podmínek (přítomnost Legiona ve hře, určité volby v rámci ME2 přenesené pomocí savegame do ME3) hra tuto "střední" možnost obsahuje. Bohužel ale pro mě byla nedosažitelná. Znovu lituji, že nemám savegame!
Vidím to jako další geniální featuru série Mass Effect. Opravdu se mi nechtělo nechat zničit ani Quariany (ano, Tali'Zorah je kámoška a pokud jsem vybral zničení quarianů, Tali spáchala sebevraždu), ale ani Gethy (kteří se do vzpoury vůči quarianům dostali celkem nevinně, ačkoliv od té doby mají na rukou spoustu krve). Ale musel jsem si vybrat, jinak to nešlo.

Zvolil jsem Quariany. organická rasa mi je přece jen sympatičtější. Konec konců, Quariané se nikdy nespřáhli s Reapery a nikdy nebojovali proti Allianci.
Musím říct, že volba mezi Quariany a Gethy byla ohromně silná. Z pohledu herního designu to nemělo chybu. Tomu říkám nelinearita a možnost volby!

Mass Effect 3: Protean

Protean Javik je k dispozici jako DLC (Downloadable Content). Je pravda, že 10 EUR je celkem dost a část lidí celkem oprávněně nadává, že Javik měl být zařazen už v základním balení hry.

Javika jsme našli na planetě Eden Crime. Vědci z místní základny objevili jeho sarkofág, do kterého se skryl při posledním náporu Reaperů před 50 000 lety. S Liarou jsme sarkofág otevřeli a Javika oživili.

Bohužel, Javik ani náhodou nesplnil Liařinu představu ušlechtilého a moudrého vědce. Ačkoliv je schopen telepatické komuikace, jsou Proteani arogantní a panovačná rasa, která si slabší rasy brutálně podrobovala anebo nemilosrdně ničila. Koncept spolupráce rozumných ras je Javikovi zcela cizí.

Zatím s Javikem není moc zábava. Má unikátní bojové schopnosti, ale je zahořklý a nepřátelský. Jsem zvědav jestli ho časem zpracujeme.

Mass Effect 3: Krogani a genofág

Krogani jsou moji oblíbení mimozemšťané. Jsou krásně barbarští, agresivní a dobře hlásí. Bohužel nemám savegame z ME2 a proto je Urdnot Wrex v této verzi hry již po smrti. Jeho jméno je zvěčněno na tabuli cti na Normandy. Věčná škoda, moc rád jsem s ním chodil do misí. (Jak jsem se dočetl na Mass Effect Wiki, je možné se s Urdnotem Wrexem setkat, ale jen díky savegame z předchozího dílu).

 

Abych pro lidstvo získal pomoc Turianů ve válce s Reapery, musel jsem získat Krogany za spojence. Kroganský náčelník Urdnot Wreav si za podmínku spolupráce stanovil vyřešení problému s genofágem. Tahle zápletka se táhne od prvního dílu Mass Effectu: Salariané v minulosti vytvořili genofág, aby zabránili nadměrnému rozmnožování agresivních Kroganů. V důsledku působení genofágu jsou Krogani zvolna vymírající rasou.

 

Cesta k získání genofágu mě zavedla k Evě, kroganské ženě, na které salariané úspěšně vyzkoušeli lék na genofág. Dostal jsem se do sporu s vládkyní Salarianů, která se Kroganů znovu zalekla a snažila se zabránit edvezení Evy na kroganskou domovskou planetu Tuchanka. S pomocí Mordina Soluse, starého známého salarianského vědce, se mi podařilo Evu v bezpečí odvézt. (Jak si čtu na Internetu, ME3 je opravdu geniální v tom, jak se umí poprat s dějovými alternativami - mimo jiné s tou, kdy Mordin Solus zemřel na konci druhého dílu).

K rozšíření léku na genofág jsme chtěli použít Shard, poslední z obrovských zařízení pro kontrolu atmosféry na Tuchance.

Cestou k shardu jsme sestoupili do starých kroganských katakomb. Bylo úžasné najít tam prastaré kroganské malby.

Navštívili jsme i překrásné zbytky starého kroganského města. Jakkoliv je Tuchanka zničená po jaderné válce, tady přežilo staré město i vegetace.

I tady jsem měl na vybranou: zachránit Krogany před genofágem, anebo vyhovět salarianské vládkyni a Krogany oklamat. byla to snadná volba: jednak mám Krogany rád (i když se Urdnot Wreav se chová jako pěkný bastard), jednak byl genofág ze strany Salarianů pěkné svinstvo.

Cestu k Shardu nám blokoval obří reaperský harbinger. Přivolali jsme obrovského písečného červa (krásná reminiscence na Dunu), který si s ním poradil.

Mordin Solus na sebe vzal úkol rozšířit lék proti genofágu. Při kolapsu Shardu bohužel zahynul. Mordin byl jednou z nejlepších postav v celé sérii Mass Effect: starý vědec týraný výčitkami svědomí za vývoj genofágu, který nakonec obětoval svůj život, aby svůj čin odčinil.

Bohužel, ani Eva nevydržela napětí z bojů u Shardu. Nikdy jsem neviděl její tvář, ale její příjemný hluboký hlas dokázal mírnit válečné běsnění kroganských samců. Jsem zvědav, jak to s Krogany bude dál a jak to bude mezi nimi a Salariany.

Mass Effect 3: Hratelnost

Přijde mi, že Mass Effect 3 se hraje jedna radost. Po pár dnech hraní je to pořád čistokrevná zábava, ani jedno hluché místo. Funguje tu všechno, co jsem měl rád na předchozích dílech.

RPG elementy šlapou jako víno: lze vylepšovat vlastnosti jak Sheparda, tak jeho kolegy. Fungují upgrade zbraní i skafandru. Shepard může mít různá povolání, které se liší dostupnými dovednostmi. Já jedu vojáka, to znamená, že můžu používat všechny možné druhy zbraní, ale nemám žádné biotické schopnosti ani neumím hackovat nepřátelské roboty.

Loď Normandy opět funguje jako skvělé prostředí pro adventurní mezihry mezi bojovými misemi.Vždycky po návratu z mise se proběhnu po lodi a popovídám si s členy posádky o tom, co je nového. Členové posádky se někdy přesunují mezi místnostmi a vždycky narazím na nový dialog anebo minipříběh. Prostě to žije.

Znovu se vracíme do starého známého prostředí Citadely. Ta je naleštěná a rozlehlá, plná příslušníků mimozemských ras. Krásně to tam kvasí.

Mass Effect je unikátní v tom, jak dokáže pracovat s mimozemšťany. Představuje je jako bytosti odlišné od lidí, ale zároveň jsou pochopitelní, mají své zájmy, specifickou kulturu a plnokrevné charaktery. Narozdíl od Star Wars to nejsou ani karikatury, ani kulisy, ani hrozivé a nepochopitelné bytosti, ale skuteční partneři a spolubojovníci.

Do misí lze brát jen dva spolubojovníky, stejně jako v předchozích dílech. V boji se chovají celkem inteligentně. Boj je možné kdykoliv zapauzovat a dát jim pokyny, kterou speciální vlastnost mají použít anebo kam se mají přesunout. To zatím příliš nevyužívám.

Naštěstí odpadlo otravné těžení surovin z planet, známé z druhého dílu. V prvním díle jsem se proháněl po planetách ve vesmírném vozidle: tohle tu bohužel taky není. Některé planety je možné skenovat a něco na nich nacházet, ale je to svižné, není to otravné.
Vedle hlavní příběhové linie je hra našlapané vedlejšími questy. Stává se, že obdržím volání o pomoc a musím změnit plány a vydat se někam něco zachraňovat. Všechen postup se sčítá a ukazuje, jak roste síla odporu rozumných ras proti Reaperům. Jediné, co mi na tom mírně nesedí, je to, že na to všechno kolem mám čas. Když jsem odlétal ze Země, měl jsem pocit, že to tam Reapeři za chvíli totálně zmasakrují a nezbyde tam kámen na kameni. Jak se zdá, zatím se Země nějak drží, než pořádně zesílím a zformuji proti Reaperům pořádnou koalici.