AC2 Revelations - Zhodnocení, 10 z 10

Tak jsem dohrál AC2 Revelations. A stálo to za to.

Protože Istanbul vůbec neznám, bylo to pro mě hodně objevné z pohledu reálií (Hagia Sofia, Topkapi, Velký bazar, Zlatý Roh apod.). Vysloveně mě potěšily odkazy na Piriho Reise a bratry Polovy, tohle se hodně povedlo.
Protože jsem to hrál na PC ve vysokém rozlišení, mohl jsem si užít nádherně bohaté textury, které daly vyniknout kráse Orientu.
Navíc se tu hrozně povedly animace postav. Už to vůbec nejsou ty tupé davy bezduše korzující sem a tam. Fungují tu tržiště, prodavači, žongléři, dělníci, prodavači vody. Je to čistá radost, objevovat ty detaily, které nemají zásadní herní význam, ale dotvářejí prostředí do skvěle fungujícího a uvěřitelného celku.
Herně pro mě byl tenhle díl asi nejjednodušší. Levely byly lehké, hodně akční a lineární, prakticky odpadlo hledání správného řešení, většinou jsem to dával na první pokus. Možná to bylo i tím, že už jsem toho hodně odehrál a vím, kudy do toho.

Snad jen bonusová Hagia Sofia byla náročnější, ale na pekelnou náročnost baziliky svatého Marka z druhého dílu rozhodně neměla.

Potěšily mě assassinské mise, ty se celkem povedly. Naopak mě neoslovilo bránění základny před invazí Templářů. Hrál jsem celkem čtyři, je to celkem nezábavná tower defense.
Souboje tu jsou snadné. Kdo se naučí counterattack, ten je skoro nepřemožitelný. Krásnou inovací jsou bomby, je škoda, že se to dalo skoro celé hrát i bez nich (ale tam, kde se využily, to stálo za to).
Příběh byl vyloženě hezký. Vracet se zpátky ke stařičkému Altairovi mě těšilo, i když to bylo hlavně o příběhu, nebylo to moc herní. Ale to mi nevadilo.

Všechno to, co se mi na sérii Assassin's Creed líbilo, tu opět je. Obnova města, nakupování obchodů, zabírání templářských základen pro assassiny. Je skvělé, že se opět povedlo stvořit město, které je živé, které funguje jako obrovské herní prostředí, které hraje. Skluzy po lanech jsou skvělým vylepšením herního konceptu, stejně jako bomby.

Možná hra mohla být trošku delší. Možná o malý chloupek náročnější. Možná tu mohlo být víc rozpracováno kolem vztahu Ezia a Sofie. Ačkoliv to mezi nimi krásně jiskří, je to všechno v nevyslovené rovině náznaku. Mise s bílými tulipány zahřála čistotou, klidně takových mohlo být víc. Možná se autoři mohli víc pustit do romantiky.
Ale i tak je Assassin's Creed 2 Revelations hra, kterou jsem odehrál doslova jedním dechem od začátku do konce. Bavila mě celá a nemělo to chybu.
Za mě plnokrevných 10/10.