Skyrim: Dragonborn

 Při putování Skyrimem potkávám draky. Zatím jsem viděl jen jeden dračí nájezd - byl to můj první boj s drakem u věže blízko Whiterunu. Tam mi hodně pomohli strážci z Whiterunu, kteří mě provázeli.
Druhého draka jsem zabil blízko Riverwoodu. Poslal mě na něj jarl z Whiterunu. Boj byl celkem jednoduchý, opět s pomocí stráží z Riverwoodu.
Ulfric Stormcloak mě vyslal vyčistit dračí doupě v Eastmarchu. Eastmarch je náhorní plošina plná gejzírů, kde žijí mamuti a jejich pastevci obři. Drak létal kolem balvanité hory, na které bylo jeho doupě. když jsem na něj zaútočil, drak zuřivě chrlil oheň. Naštěstí kousek opodál jeden z obrů pásl  mamuty, připletl se do boje a výrazně mi pomohl se draka zbavit.
Potkal jsem ještě několik dalších draků, kteří na mě nezaútočili a pohybovali se tak daleko, že jsem nebyl schopen zasáhnout je šípem.

Hodně zajímavý byl souboj s drakem u jezera Ilinalth na sevr od Falkreathu. Brodil jsem se s koněm krajem jezera, když se nade mnou znenadání mihl stín obrovských křídel. Drak s řevem prolétl a plácl sebou do jezera. Pak znovu vyletěl do výšky a poodletěl kousek dál k rozvalinám věže. Tam jsem ho donutil přistát a zabil jsem ho sekerou.
Dračí tělo po smrti chytne plamenem a efektně shoří až na kostru.  Díky tomu, že jsem Dragonborn, do sebe absorbuji dračí duši. Postupně se učím jednotlivá slova v dračí řeči, ze kterých budu postupně skládat dračí Shouty - kouzelné řevy.
Vykonal jsem pouť na High Hrotgar, do kláštera choulícího se v ledu a kameni na vrchou hory Throat of the World. Cesta byla dlouhá 7000 schodů. Začal jsem v zelené krajině u jezera a skončil jsem ve sněhové vánici na ledovci. Mudrci v klášteře mě začali postupně zasvěcovat do dračího jazyka, ale jak se zdá, čeká mě ještě dlouhá cesta.