Shogun 2: Multiplayer

Shogun 2 přináší inovaci i v multplayeru. Vedle klasických multiplayer bitev a multiplayer kampaně je tu navíc režím avatara. O co jde? Strategická mapa tu je potlačena na minimum. Hráč pouze vybírá provincii, kterou chce zabrat. Pro úspěšné zabrání musí zvítězit v multiplayerové bitvě.

Funguje to podobně jako RPG. Zabíráním provincií roste zkušenost avatara a hráč mu může vybírat různé perky.

Co mě hodně potěšilo jsou docela široké možnosti customizace vzhledu avatara. Za dosažené achievementy - a to včetně těch za singleplayerovou kampaň - získává hráč různé prvky vzhledu: přilbu, chochol, masku, různé části brnění. Má to vliv pouze estetický, ale dává to avatarovi skutečně osobitý rozměr. Škoda, že avatar nefunguje i v single-player kampani!

Svoji první multiplayerovou bitvu jsem prohrál jako sedláci u chlumce. Zkušený soupeř mě obklíčil jízdou, z boku rozvrátil moje lučištníky a jeho samurajové rozsekali moje jari ašigaru jako rýžový papír. Zjistil jsem, že bez možnosti zapauzovat jsou bitvy těžké jako hrom: nevěděl jsem kam dřív skočit.

Při druhé bitvě jsem si už dal větší pozor. Soupeř měl několik jednotek s puškami, bojové mnichy s naginatami a jízdu. Já jsem měl tři jednotky jari ašigaru, dvě lehké jízdy, čtvery lučištníky a dvě jednotky ašigaru s katanami.

Vyvedl jsem svoje jednotky do obranného postavení na nevelkém návrší uprostřed mapy. Soupeř zalezl do lesa, zřejmě počítal s tím, že se poženu do útoku. Moji ašigaru lučištníci ale začali zdálky ostřelovat jeho postavení a soupeři nezbylo než vylézt z lesa ven a zaútočit.

Docela se mi povedl útok jízdy z levého křídla na bojové mnichy ozbrojené puškami, ale hned vzápětí mi jízdu rozbili mniši s naginatami. Boj ve středu byl dlouho nerozhodný, moji ašigaru celkem neúspěšně bušili do soupeřovy obrany. Soupeř navíc výborně pracoval s jízdou a dvakrát mi rozvrátil střeleckou pozici.

Nakonec všechno rozhodli moji lučištníci. Uchoval jsem si jich dostatek, aby byli schopi postupně rozstřílet nepřátelskou pěchotu a zahnali ji na útěk.

 Musím říct, že multiplayer bitvy jsou mnohem větší adrenalin než singleplayer. Je tu menší prostor k taktizování, bitvy jsou přímočařejší a rychlejší. Nelze vůbec předpokládat, co soupeř udělá. Asi multiplayer moc hrát nebudu, vyžaduje to až příliš soustředění a napětí, na což po náročném pracovním dni zpravidla nemám náladu. Každopádně kvituji, jak dobře se Shogun 2 s multiplayerem vypořádal. Umím si dobře představit, že pro řadu hráčů bude multiplayer jasná a jediná volba a singleplayer ani hrát nebudou.