Mass Effect 2: Dohráno - 8,5/10

K druhému dílu Mass Effectu jsem přistupoval plný očekávání. Nástupce herní legendy se prezentoval výpravným filmovým intrem a krásnou herní sekvencí zkázy první Normandy. 

Musím hned na začátek říct, že silná očekávání hra ne zcela naplnila. Byť se jistě jedná o značně excellentní AAA kus, bezbřehý aplaus se bohužel nekoná. 

Co Mass Effectu 2 vytýkám? Tři věci:

Za prvé - některé mise jsou graficky dost odfláknuté. Jejich grafika je bídná, textury ubohé a modely tristní. Vzbuzuje to pocity z první poloviny 90. let. Zejména se to týká vedlejších misí, které hráč objevuje při skenování planet. Je to dost překvapivé, protože hra rozhodně má na to předvést engine v plné parádě a nezřídka to také předvádí. Takovéto mise hru úplně zbytečně sráží. Nehledě k tomu, že úplně všechny bojové mise jsou důsledně lineární - což je věčná škoda. Jak moc volnosti Mass Effect dává v adventurní části a dialozích, tak je sešněrovaný v boji.

Za druhé - skenování planet pro těžbu surovin. V prvním díle hráč přistál s transportérem na planetu, mohl se pohybovat ve vymezeném regionu, občas tam byly nějaké akce, občas exploring. Každopádně to vůbec nebylo špatné, byť po čase to mohlo působit stereotypně. 

Tady ve dvojce je transportér nahrazen celoplanetárním skenerem. Hráč musí objíždět povrch planetu sondou a hledat ložiska surovin. Přestalo mě to bavit asi tak po pěti minutách používání. Bohužel, kvůli surovinám jsem musel skenováním strávit nejméně hodinu a půl herního času, ne-li více. Zábava nula a transportéru z jedničky to nesahá ani po kotníky.

Za třetí: finále. Jak je hra výborná zezačátku, tak je konec rozpačitý. Když jsem poskládal celou posádku a vybudoval její loajalitu (až na Jacka, kde se mi to nepovedlo), měl jsem za to, že jsem tak v 60% hry. Bohužel jsem byl už v 90% a čekalo mě pouze finále. To se rozhodně nedá srovnávat s úžasně epickým závěrem prvního dílu. Zkáza Citadely a souboj se Sarenem jsou epickým dobrodružstvím, korunujícím skvělou jedničku. Závěrečnou misi druhého dílu naproti tomu tvoří celkem standardní souboj s Collectors a na závěr boj s obrovským Human Reaperem. Což je možná efektní, ale rozhodně to nesahá prvnímu dílu ani po kotníky.

Snad je to i tím, že Saren z prvního dílu byl krásný záporák, na kterého bylo možné se zdravě naštvat. Ve dvojce je nepřítelem jaksi anonymně rozplizlá rasa Collectors, což zkrátka nefunguje tak dobře.

Tolik slabiny hry. Úmyslně jsem se o nich rezepsal víc. 

K silným stránkám nepochybně patří grafika většiny hry,  promyšlený a fungující vesmír, filmový způsob vyprávění a nedostižně strukturované dialogy, jaké umí jen Bioware. 

Posádka Normandy je představuje plnokrevné charaktery. Jeden každý člen posádky reprezentuje samostatný příběh, který lze hrát a řešit různým způsobem. Asi lze vedlejší příběhy přeskočit a jít rovnou k cíli. Já jsem si to všechno prošel a užil jsem si to.

Variabilita hry je veliká, při druhém zahrání se děj může vyvíjet jinak. Shepard sám může volit mezi přístupem rytíře-klaďáka a drsného bandity, se širokým spektrem mezi tím. 

Opět se dostavuje milostná zápletka, s možností vybrat si partnerku (možná i partnera? V jedničce fungoval i homosexuální vztah ...). 

Osobně jsem šel konvenční cestou a vybral jsem si krásnou Mirandu (byť by mě docela zajímalo, jestli hra ukáže, jak vypadá Tali'Zorah pod skafandrem...).

Faktem zůstává, že Mass Effect 2 je vysoce fajnovou hrou. Silně nadprůměrný mix slušné sci-fi střílečky s vynikající rpg/adventurou chytne za srdce hned při spuštění a nepustí až do Game Over.
U mě 8,5/10.