Modern Warfare 2: Řežba v Gulagu

Čím to, že mě nějak neoslovují mise z bojů v Americe? Je to celé nějaké nudné - pouliční boj bez nějaké extra invence, sice slušná akce, ale . Rio de Janeiro je mnohem atraktivnější, než nudné americké středostavovské městečko. Asi k tomu neumím najít ten správný patriotický přístup - řežba mezi paneláky v Plzni na Lochotíně by mě asi brala víc.

Naštěstí má Modern Warfare 2 v zásobě i atraktivnější mise. Nádherná je mise na ropné plošině někde u pobřeží Kamčatky: invaze žabích mužů z ponorky v ledovém oceánu, krásné prostředí s obzorem orámovaným bílými ledovci a postupné probíjení se patry plošiny.

Je tu i jeden nový herní prvek - osvobozování rukojmích ve stylu Rainbow Six, vyhozením dveří do vzduchu a následným vpádem do místnosti. Oproti klasice Rainbow Six je tu navíc zpomalený "bullet time", který funguje úplně skvěle.

Ohromně udělaná je další mise - útok na pevnost s poetickým názvem Gulag. Vzdušný nálet, během kterého hráč z helikoptéry sniperkou sestřeluje nepřátele s RPG, následuje vzdušný výsadek do pevnosti a výtečná řežba v klecích a vězeňských celách.

Co se týká grafické stránky, tak pro mě je tahle mise dosavadním vrcholem toho, co jsem ve hrách kdy viděl. Pevnost vypadá neskutečně realisticky a šlape to jako hodinky. Skvěle tu funguje level-of-detail při náletu i v detailu na nádvoří. Hráč nepocítí ani na vteřinku tu ukrutnou masu výpočtů, které hra musí zpracovat pro plynulý zážitek.

Herně to šlape jedna báseň. Přestřelka ve vězeňských sprchách, při které jsou rozstříleny kachlíčkové zdi i umyvadla, je úplně filmová. Přemýšlím, kde jsem to viděl - ty rozbité dlaždičky připomínají první Matrix.

Hodně mě potěšilo, když jsem na konci Gulagu objevil v cele starého známého kapitána Price - veterána z prvního dílu, se kterým jsem absolvoval nezapomenutelnou misi v Černobylu i závěrečný masakr na mostě. Byl to on, kdo na konci prvního dílu poslal hrdinovi po zemi pistoli k zastřelení hlavního padoucha Zakhaeva. Vítej zpět, starý brachu!