Tak můj druhý dojem z Dragno Age: Origins mírně koriguje ten první. Ale jen mírně.
Především s těmi dynamickými stíny je to zvláštní. Stíny tu jsou, ale jsou fixní pro danou scénu. Jsou lehce ošizené, takže když postava vleze do stínu, tak jí vrhaný stín správně zmizí, ale když postava prochází kolem hořící vatry, tak s jejím stínem vrhaným sluncem to nic neudělá. Viz screenshot tady vedle.
Zvláštní, nikdy jsem si takových věcí jako jsou stíny ve hrách nevšímal - snad jen u Thiefa 2 v pozitivním smyslu, kde byly stíny vynikající.
Za druhé, prostředí. Základna Ostagaar je krásná, vznosná, příjemná a není temná. Oproti verzi, kterou jsem viděl někdy před půl rokem na nějakém herním videu, je mnohem veselejší - i díky žlutým vlajícím praporcům. Takže pohoda.
Jakmile ale vyrazí družina do močálů, zase je všechno zrzavé a hnědé, odporné na pohled a nepříjemné. Prostředí v bažině je prostě hnusné. Asi takové má být - mě to ale nějak neobohacuje. Nedělá mi to dobře na duši.
Za třetí: všude krve jak z vola. Hrdinové jsou po prvním boji tak - s odpuštěním - zasraní krví od hlavy až k patě, že to svět neviděl.
Aby mi bylo dobře porozuměno: nevadilo mi, když se žoldnéři v Gears of War 2 koupali v krvi obřího červa. Jako nadsázka, fór, který se vyskytne jednou za celou hru - OK, žádný problém.
Začínám se ale bát, že v Dragon Age: Origins to nebude výjimka, ale pravidlo.
Odporně zrzavé prostředí, odporně zrzaví nepřátelé, družina zasraná od krve - nevím nevím, nějak to není úplně můj šálek kávy.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
2 komentáře:
si tu krev vypni, kámo
je to v nasatveních
Dík za tip, vypnu :-).
Okomentovat