Po získání Antiguy jsem zamířil na Trinidad a zničil jsem tak poslední hnízdo pirátů. Měl jsem docela štěstí, že se mým invazním lodím podařilo uklouznout silným pirátským flotilám, vylodit se a zase se vrátit zpět na Antiguu. Po dobytí města se pirátské flotily rozprchly a v karibiku nastal klid.
Zamířil jsem s invazní armádou do Texasu, jediné zbývající pobřežní zemi v rukou domorodců. Nechtěl jsem si to rozházet s Francouzi a Španěly, proto jsem se spokojil se získáním Texasu a vybudováním tabákových plantáží. Od té doby se Paříž s Madridem předhánějí v diplomatických nabídkách výměny za jiné kolonie, ale Texas je hodně výnosný, proto se ho nevzdám.
Získání přístavů v Karibiku mi ohromně usnadnilo další pronikání do Zadní Indie a na Madagaskar. Zabral jsem turecké a perské obchodní uzly a získal tak přístup k cenné slonovině a koření.
V Evropě jsem další expanzi zceal zastavil a soustředil se na technologický pokrok. Diplomatické úsilí podpořené penězi z obchodu mi přineslo protektorát nad německými zeměmi, což je potenciální riziko, pokud by se Nizozemí rozhodlo vpadnout do Hannoveru anebo Francie do Württemberska.
Moje rozvinuté univerzity pokračují ve vědeckém bádání, což s sebou nese nepříjemný vedlejší efekt: pokrok v osvícenství inspiruje masy k rebeliím proti absolutistické monarchii. Zejména v Maďarsku jsou nepokoje živené učenci z Budapešti na denním pořádku a uživí armádu stařičkého Waldo Bodmera.
Kolem roku 1754 jsem začal připravovat invazi do Indie. Mé místo na čele světových říší ohrožuje pouze Mughalská říše následovaná Francií. Nastal čas zatnout těm rozpínavým muslimům tipec! Spřátelil jsem se s Maráthskou konfederací a s říší Mysore a pomocí tučných úplatků koupil vojenský vstup na jejich území. Stáhl jsem jednu armádu z Texasu a druhou jsem začal stavět na Moravě.
Nepokoje v Evropě vyústily roku 1756 v revoluci. Rozhodl jsem se připojit k rakouským rebelům a svrhnout starý režim. Dobývání Vídně byla docela komická záležitost, mých pár jednotek domobrany po lanech vyšplhalo na hradby veliké pevnosti a pobilo chudáky obránce. Bohužel jsem ale neměl možnost zvolit konstituční monarchii, proto vzala zasvé i královská rodina. Rakouské republice nyní namísto Její císařské milosti Elisabeth Amálie I. vládne jakýsi prezident. Neslýchané! Jsem zvědav, zda dokážu posadit aristokracii zpět do sedla.
Roku 1757 jsem se vylodil na Cejlonu, který byl v rukou vzbouřenců. Za pochodu jsem dobyl město. Jen co nahradím ztráty, přijde čas přesunout se na kontinent a vyrazit na sever. Mughalové jsou sice můj starý obchodní partner, ale co se dá dělat! Tentokrát budu kolonizátorem.
Druhá indická válka začala roku 1765. Shromáždil jsem své síly na hranicích s Mughalskou říší. Vpadl jsem ve čtyřech směrech: generál Daun ze Sindhu do Hindustánu, jižní armády do Rajpootany a Beraru a východní armáda z Bengálska rovněž do Sindhu.
Narazil jsem i na bojové slony, ale zatím se (naštěstí) moc nepředvedli, protože to bylo při dobývání Nagpuru v Beraru. Vlastně jsem je v akci neviděl, hodně jich dostali moji dělostřelci a než se sloni stihli zapojit, bylo po bitvě.
Chtěl jsem se pokusit o eskaládu. Moji stateční sepoyové se snaživě vydrápali na hradby, ale tam je přivítaly kartáčové střely, které je brzy rozvrátily. Musel jsem si vytvořit další průlomy v hradbách a dostat do města jízdu, aby se s artilerií vypořádala. Stateční Mughalové dokonce prorazili z města a utkali se se mnou na pláni. Obléhání, jak má být!
Příspěvky
