Master of Orion - Early Access

Master of Orion je legenda. První díl z roku 1993 byla totální pecka. Hrál jsem tuším i druhý díl z roku 1996 - proboha, už je to 20 let!

Licenci na značku koupil běloruský Wargaming a  nedávno na Steamu vyšel Early Access.
Hra mi sedla jako rukavice z jelenice. Od prvního screenu se mi to hraje dobře. Interface je přehledný a hezký, člověk netápe a hned ví, co a jak.

Planety jsou vykreslené v parádních detailech. Je radost pozorovat, jak se planeta postupně plní postavenými budovami. Galaxie je přiměřeně veliká. Strom technologií je pěkně rozlehlý. Orbitální základny a statické stanice na warpových bodech jsou docela silné. Než člověk vyrazí dobývat, chce to mít pořádnou flotilu.

Výborně funguje velikost a biotop planet. Terraformovat zatím začínám.

Na strategické úrovni hře už teď není moc co vytknout. Ve hře zatím chybí jedna rasa. Hratelnost se jistě bude balancovat a pilovat, ale s tím se u alfa verze počítá.  To hlavní už funguje.
Editor lodí je zatím trochu málo variabilní. Škoda že přidávané zbraně nejsou na modelech lodí vidět. 

Taktická úroveň není ještě dotažená. Bitvy probíhajív reálnem čase s možností pauzy a kinematického režimu. Ten je na první pohled efektní, ale po čase začne nudit. Lodě sice poslouchají rozkazy, ale po splnění se začnou automaticky přesunovat směrem k nepřátelské základně.

Nepochopil jsem, jak bych měl taktickou bitvu ovlivnit nějakým manévrováním. Přijde mi, že je to jen o množství a palebné síle.

Už teď se to dá dobře hrát. Funguje efekt "Ještě jeden turn a už jdu spát". Pokud tvůrci splní všechno, co slibují na fórech, bude to skvostná hra.

Far Cry Primal: Mamuti a Hi-res textury

Velký mamut je neskutečně majestátní stvoření. Když jde tundrou, třese se země. Zatím je obcházím uctivým obloukem.

 Když se mamutí splaší, je zle. Už mockrát mě rozdupali. Ještě jsem neprokoukl, co způsobí jejich naštvání. Někdy mi dovolí přiblížit se až k nim, někdy se na mě vyřítí už z dálky.

Včera jsem stáhl nové Hi-Res textury do hry. Tenhle šavlozubák je ještě ve starých texturách.

Tenhle screenshot už je s novými texturami. A je to zatraceně vidět.

Jeskynní medvěd je zabiják. Zatím mi chybí ve sbírce zvířecích mazlíčků.
Hlavních questů mi nepřijde moc. Side questy je hra doslova narvaná. Při toulkách pravěkým světem co chvíli narážím na nepřátelské hlídky, eskorty anebo prosby členů mého kmene o pomoc. Zřejmě je to politika Ubisoftu, zahltit hráče side questy. Podobně jako v Assassin's Creed Syndicate.
O příběhu se u pračlověků nedá moc mluvit. Kdo by čekal košaté dialogy, bude zklamán. Tady funguje prostředí, příroda, lov, zvířata a atmosféra.

Far Cry Primal: Snové světy

Díky nápojům od šamana Tensaye můžu v transu cestovat snovými světy.

 Šamanské nápoje vypadají dost nechutně. Servíruje je v lebce. V tomhle plavaly i oči.

 Snová vize mi ukázala nepřátele Udam. Silní suroví muži ze severu uctívají ženskou bohyni.

Bohyně vypadá jako slavná venuše z Willendorfu.

 Samostatná sérii snových questů je inspirována mamuty.

V kůži mamuta jsem musel bojovat s krvavými nosorožci.

Far Cry Primal: Vesnice

Ochočování zvířat prostě žeru. Můj první společník byl bílý vlk.

Zvířecí společník může pomáhat při lovu i při boji. Útočí na povel, při větších šarvátkách i samostatně. Je zatraceně platný.

Asi nejvíc času jsem zatím strávil s bílým tygrem.

U jeskyně, kde jsem potkal Saylu, postupně vzniká vesnice. Významným postavám stavím chaty. ostatní členové kmene si je staví sami.

Jedna z vesničanek se kroutila, držela se za břicho a pak si regulérně dřepla a vyprázdnila se. Měla chudinka průjem. Primal umí být naturalistický nejen co se týče krve.

Moc povedený zážitek byl útok Udam na moji vesnici.

Tuhle chatu jsem postavil řemeslníkovi Wogahovi.

Upgradování chat odemyká nové questy, předměty i skilly. Jak se chaty upgradují, vypadají čím dál lépe.

Šamanova chata v noci.

V noci má vesnice kouzelnou atmosféru.

Far Cry Primal: Postavy

Primal není o příběhu. Daleko víc je o přírodě, lovu a atmosféře. Postav není moc, zato jsou skvělé.

 Ull je vůdcem Udam. Rozhodně charismatický záporák.

 Sayla nemá ráda Udam. Sbírá jejich uši a dělá si z nich náhrdelník. Z Ulla má slušnou hrůzu.

 Jednoruký řemeslník Wogah mi zpřístupnil šplhací hák a pasti. Při prvním setkání si mě spletl s Udam a pochcal mě. Od té doby mi říká "Piss pot".

 Lovkyně Jayma dává questy týkající se zvěře a lovu. Říká mi "Mammoth Feet", když si dělá legraci z mého dupání při lovu.

Jednooký válečník Karoosh má na Udam těžkou žízeň. Umožňuje přístup k lepším kopím, oblečení na zimu a jízdě na mamutovi.

Far Cry Primal: Okouzlení pravěkem

OMFG, pravěk! Proč jsem na tuhle hru musel čekat 45 let?

Primal jede od první vteřiny. Atmosféra úvodního lovu na mamuty je nabušená jako Mamutíkovy bicepsy.

Intro a vtažení do hry je snad nejlepší, co jsem kdy ve hře zažil. Mamuti vypadají prostě DOKONALE! Pod jejich kroky se třese gamepad. Není čas se rozhlížet a seznamovat s ovládáním, lov začíná!

Pak se to zvrtne. Šavlozubý tygr zakousl dva lovce jako myšky a třetí se zabil při pokusu o útěk. Zůstal jsem sám. Vítejte v pravěku.

Crafting dává dokonalý smysl. Co si člověk neudělá, to nemá. Ze dřeva, rákosí a kamenů se vyrobí luk. Kozí tuk pomůže s léčením. Kozí kůže upevní hlavu kamenné palice.

Sayla je trochu ušmudlaná, ale sympaťačka. První členka mého kmene. Zachránil jsem jí před útokem tygra.

Cesta za šamanem byla první ochutnávkou otevřeného světa. Světa plného zvěře a příležitostí. Světa, kde se lovec orientuje napřed sluchem a až pak zrakem.

Šaman mi dal vypít eklhaft svinstvo, které mi vyrobilo slušné halušky. Získal jsem schopnost vtělit se do výra. Letecký průzkum se hodí.

Assasin's Creed Syndicate: Dohráno, 9,5 z 10

Tak jsem Syndicate dohrál. Stálo to za to, moc jsem si to užil.

Těsně před dokončením jsem povýšil grafickou kartu. Ultra kvalita s plnokrevným postprocessingem zdůraznily výjimečné vizuální kvality hry, jak je vidět na screenshotech.

Už jsem tu psal o zážitku z města. Londýn v Syndicate šlape a je to čistá radost. Vizuální kvality jsou neoddiskutovatelné. Žádná jiná hra nemá tak vymakané město, tolik obyvatel, tak rušné ulice plné vozidel, takovou atmosféru. Nehrál jsem poslední GTA, ale ze screenshotů si troufnu tvrdit, že ani to na Syndicate nemá.

Hratelnost je slušná, vyvážená. Akce jsou svižné a zábavné. Hra je možná až příliš snadná - to je snad jediná výtka, kterou bych mohl vznést.

Lidi si stěžují na mizernou umělou inteligenci. Je pravda, že postavy nereagují na zvuk za sebou. Těsně za zády nepřátel se dají provádět psí kusy. Lze assassinsky sejmout několik nepřátel za sebou, pokud se dívají opačným směrem. To je ale tak všechno - kdyby se takhle hra nechovala, byla by nehratelně obtížná.
Lidi si stěžují na nerealistické chování kočárů. OK, kočár se leckdy dokáže prosmýknout až nerealisticky úzkou mezerou mezi ostatními kočáry. Doslova se procpe skrz a ostatní odstrčí. Mě to tedy rozhodně neuráží, naopak - bez tohoto chování by byly honičky ucpaným Londýnem nemyslitelné.
Zaznamenal jsem stížnosti na grafické glitche a na framerate dropy. Možná ve verzi pro Playstation. Ano, viděl jsem několik NPC stát na stole - a to je tak všechno. Nic dalšího jsem nezaznamenal. Naopak, všechno ostatní - včetně realistického chování kočárů a lodí na Temži - šlape jako hodinky nevídaným způsobem. Optimalizace se povedla, na staré grafické kartě mi hra šlapala kolem 25 FPS s maximálními texturami, na nové 50-60 FPS na Ultra.
Na podcastu jsem slyšel výtky na zmatené ovládání. Bullshit. Tenhle Assassin má jedno z nejlepších ovládání v sérii. Když to člověk dostane do ruky, jsou jak souboje, tak pohyb naprosto přirozené, hladké a bezproblémové.

Hráčscká veřejnost je podle mého názoru zmlsaná příliš častým vydáváním série. Syndicate navíc schytal výtky za nepovedený Unity - který se opravdu nepovedl, to musím sám uznat.
Myslím si také, že většina hráčů prostě neřeší historické zasazení hry. Neuvědomují si, jak geniálně pracuje série Assassin;s Creed s historickými reáliemi a postavami. Nečtou si historii postav a staveb, které ve hře potkávají.
Já tvrdím, že právě historickou autenticitou - v rámci příběhové licence - je série Assassin's Creed unikátní. Udělat hru z jakéhokoliv fantasy světa je piece of cake proti tomu, co musí znamenat udělat uvěřitelné historické prostředí.

Dohrál jsem hru na 99%. Chybí mi jedna truhlička z mapy World War I,  jeden dopis z korespondence královny Viktorie (další kouzelný prvek autenticity) a tuším čtyři Helix glitche. Hledat už je nebudu. Tuhle část hry nepovažuji za natolik stěžejní, abych obětoval hodiny svého času pachtěním za 100%.

Hraní se dvěma postavami mi nakonec nevadilo, i když jsem se toho zpočátku bál. Byl to spíš prvek zpestření. Moje dcera Majda si díky tomu hru víc užila. Hrála ji celou za Evie. Já jsem zase hrál za Jacoba, kde to jen šlo. Škoda, že pouze mise v Buckinghamském paláci naplno využila potenciál dvou postav.

Takže tak. Bylo to super. Sečteno a podtrženo, za mě 9,5 z 10.