Assasin's Creed Syndicate: Dohráno, 9,5 z 10

Tak jsem Syndicate dohrál. Stálo to za to, moc jsem si to užil.

Těsně před dokončením jsem povýšil grafickou kartu. Ultra kvalita s plnokrevným postprocessingem zdůraznily výjimečné vizuální kvality hry, jak je vidět na screenshotech.

Už jsem tu psal o zážitku z města. Londýn v Syndicate šlape a je to čistá radost. Vizuální kvality jsou neoddiskutovatelné. Žádná jiná hra nemá tak vymakané město, tolik obyvatel, tak rušné ulice plné vozidel, takovou atmosféru. Nehrál jsem poslední GTA, ale ze screenshotů si troufnu tvrdit, že ani to na Syndicate nemá.

Hratelnost je slušná, vyvážená. Akce jsou svižné a zábavné. Hra je možná až příliš snadná - to je snad jediná výtka, kterou bych mohl vznést.

Lidi si stěžují na mizernou umělou inteligenci. Je pravda, že postavy nereagují na zvuk za sebou. Těsně za zády nepřátel se dají provádět psí kusy. Lze assassinsky sejmout několik nepřátel za sebou, pokud se dívají opačným směrem. To je ale tak všechno - kdyby se takhle hra nechovala, byla by nehratelně obtížná.
Lidi si stěžují na nerealistické chování kočárů. OK, kočár se leckdy dokáže prosmýknout až nerealisticky úzkou mezerou mezi ostatními kočáry. Doslova se procpe skrz a ostatní odstrčí. Mě to tedy rozhodně neuráží, naopak - bez tohoto chování by byly honičky ucpaným Londýnem nemyslitelné.
Zaznamenal jsem stížnosti na grafické glitche a na framerate dropy. Možná ve verzi pro Playstation. Ano, viděl jsem několik NPC stát na stole - a to je tak všechno. Nic dalšího jsem nezaznamenal. Naopak, všechno ostatní - včetně realistického chování kočárů a lodí na Temži - šlape jako hodinky nevídaným způsobem. Optimalizace se povedla, na staré grafické kartě mi hra šlapala kolem 25 FPS s maximálními texturami, na nové 50-60 FPS na Ultra.
Na podcastu jsem slyšel výtky na zmatené ovládání. Bullshit. Tenhle Assassin má jedno z nejlepších ovládání v sérii. Když to člověk dostane do ruky, jsou jak souboje, tak pohyb naprosto přirozené, hladké a bezproblémové.

Hráčscká veřejnost je podle mého názoru zmlsaná příliš častým vydáváním série. Syndicate navíc schytal výtky za nepovedený Unity - který se opravdu nepovedl, to musím sám uznat.
Myslím si také, že většina hráčů prostě neřeší historické zasazení hry. Neuvědomují si, jak geniálně pracuje série Assassin;s Creed s historickými reáliemi a postavami. Nečtou si historii postav a staveb, které ve hře potkávají.
Já tvrdím, že právě historickou autenticitou - v rámci příběhové licence - je série Assassin's Creed unikátní. Udělat hru z jakéhokoliv fantasy světa je piece of cake proti tomu, co musí znamenat udělat uvěřitelné historické prostředí.

Dohrál jsem hru na 99%. Chybí mi jedna truhlička z mapy World War I,  jeden dopis z korespondence královny Viktorie (další kouzelný prvek autenticity) a tuším čtyři Helix glitche. Hledat už je nebudu. Tuhle část hry nepovažuji za natolik stěžejní, abych obětoval hodiny svého času pachtěním za 100%.

Hraní se dvěma postavami mi nakonec nevadilo, i když jsem se toho zpočátku bál. Byl to spíš prvek zpestření. Moje dcera Majda si díky tomu hru víc užila. Hrála ji celou za Evie. Já jsem zase hrál za Jacoba, kde to jen šlo. Škoda, že pouze mise v Buckinghamském paláci naplno využila potenciál dvou postav.

Takže tak. Bylo to super. Sečteno a podtrženo, za mě 9,5 z 10.

Assasin's Creed Syndicate: Královna Viktorie

Hlavní padouch je zničen. Jeho temné plány zmařeny. Královna je zachráněna. Hrdinové odměněni.
Tady měla hra skončit. Bohužel tomu tak není. Teprve teď se otevře série čtyř misí královny Viktorie.
Mise jsou povedené, dobře hratelné. Ale neměly být zařazeny PO finálním střetnutí. Úplně to rozbíjí zážitek ze hry.
Mise královny Viktorie jsou o spiknutí na vyhození parlamentu do vzduchu. Tahle fotka je z neúspěšné mise.

Přitom to úplně klidně mohlo být řešené jinak. Assassini se s královnou mohli seznámit dřív než na finální misi. Škoda přeškoda za tohle dramaturgické zaškobrtnutí.

Assasin's Creed Syndicate: Buckinghamský palác

Poslední sikhský maharádža Duleep Singh je cenným spojencem. Ve hře je příbuzným  indického assassina Hernyho Greena. Pomůže mi dostat se do Buckinghamského paláce. Během projížďky Londýnem se setkává s politiky a lobbuje za nezávislost Indie. konflikt

Ples v Buckinghamském paláci je vyvrcholením hry. Tady se Jacob a Evie střetnou s lordem Starrickem, vůdcem templářů a hlavním bossem. Starrick se chystá během slavnosti zabít královnu Viktorii a zmocnit se vlády nad Británií.

 Mise je unikátní tím, že se jí aktivně účastní oba sourozenci a během mise se hráč přepíná z jednoho do druhého.

Tanec Evie se Starrickem má naprosto jedinečnou atmosféru. Evie převlečená za dámu nemá u sebe žádné zbraně a není schopna se bránit Starrickovi, který má své ostřelovače na střechách.

Naštěstí je tu Jacob, který získá své zbraně a ostřelovače eliminuje.
Kominík na střeše Buckinghamského paláce je jedním ze stovek kouzelných detailů ve hře.

Evie je během plesu představena královně Viktorii.

Starrick prchne do assasinského Vaultu, kde je ukrytý mocný artefakt Shroud of Eden.

Díky moci Shroudu je Starrick téměř nesmrtelný. Finální boj je dlouhý, ale nijak zvlášť náročný.

 Starrick několikrát omráčí jak Jacoba, tak Evie, takže se hráč přepne do toho druhého. Shroud of Eden generuje magickou bariéru, které je třeba se vyhýbat.

Teprve spoolupráce obou sourozenců s Henrym Greenem vede ke konečné eliminaci vůdce Templářů.

Královna Viktorie se rozhodla assassinům poděkovat za likvidaci Starrickova spiknutí.

Za odměnu nás povýšila do šlechtického stavu.

Tenhle moent jsem si vážně užil. Tomu říkám finále velké hry!

Assasin's Creed Syndicate: Alhambra a Disraeli

Maxwell Roth je hybatelem londýnského podsvětí. Také vlastní divadlo Alhambra. Charismaticky zloduch s jizvou na tváři připomíná batmanovského Jokera. Nejen vzhledem, i šíleným chováním.
Na několika úkolech jsem s Rothem spolupracoval proti Starrickovi.Pak jsme se rozešli ve zlém.

Boj s Rothem se odehrává v divadle Alhambra. Po infiltraci do divadla jsem musel najít a eliminovat Rothovy dvojníky.

Šílený Roth podpálil divadlo. Po zúčtování na jevišti jsem musel prchatz hořící budovy Alhambry.

Benjamin Disraeli je ministerský předseda viktoriánské Británie. První a zatím poslední premiér židovského původu byl nejvýznamějším politikem druhé poloviny 19.století. Mým úkolem bylo zachránit jej před vražedným komplotem.

Jeho manželka Mrs. Disraeli je asi nejlepší NPC ve hře. Kouzelná obstarožní lady s psíčkem v kabelce touží seznámit se s životem nižších tříd. Provedl jsem ji chudinským brlohem Devil's Acre. Celou procházku glosovala život chudiny nenapodobitelným způsobem.

Strůjcem komplotou proti ministerskému předsedovi je Earl of Cardigan. Arogantní aristokrat je hrdinou bitvy u Balaclavy v Krymské válce. Jeho likvidace proběhla v Houses of Parliament.

AC Syndicate: První světová válka a Churchill

Podobně jako Unity má i Syndicate jednu epizodu zařazenou do jiné časové epochy. Tady je to I. světová válka. Vtělíme se do kůže Lydie Frye, pravděpodobně dcery Evie.

Rok 1916 má obrovskou výhodu. Umožňuje zobrazit ikonickou budovu - v tomto případě Tower bridge, který v době základní hry ještě nestál. Což funguje stejně dobře jako Eifellovka v Unity.
Nezkoumal jsem do detailu, jak důsledně jsou vychytané například obleky všech NPC, ale nic zásadního mě do oka nepraštilo.

Průvodcem po roku 1914 je Winston Churchill. Ještě ne vůdce národa, ale o 20 let mladší bývalý ministr války. Přesto dokonale charismatický.

Prostředí je výtečně vymakané, Londýn trpí nálety vzducholodí. Jsou tu vidět obrněná auta i britští vojáci v typických helmách.

Specifickou misí je obrana města proti náletům dvouplošníků. Hratelnost je zrecyklovaná z Unity, i tak působí svěže a příjemně. Sestřelení hořící vzducholodi nad Tower Bridge je sladkou odměnou za statečnou obranu.

Jednu chybku na kráse má hledání truhliček a dopisů z války. Oproti hlavní části hry se tu nedá koupit mapa s umístěním pokladů. Prolézal jsem mapu půl večera, i tak se mi ale nepovedlo najít jednu truhličku a jeden dopis. Podezřívám autory, že jim tu utekla chybička a assassinský radar se na tyhle předměty nechytá. Jak jsem tak zkoumal Internet, nejsem zdaleka sám, kdo tu neuspěl.

Assassin's Creed: Syndicate - Temže

Temže mě definitivně přesvědčila o výjimečných kvalitách Syndicate. Je pro mě asi největším překvapením. Kdybych byl game designer a měl vymyslet, jak do hry přenesu Londýn, tak udělám širokou řeku, po které maximálně občas projede loď nebo přívoz. Něco jako Seina v AC:Unity.

Ne tak autoři Syndicate. Temže je doslova našlapaná parními čluny a loděmi, které projíždějí sem a tam. Dostat se přes řeku suchou nohou mimo most znamená skákat přes mola, čluny, kůly i pontony zakotvené na řece. A trefovat se do lodí plujících v obou směrech, které dohromady vytvářejí podmanivý chaos.

Do toho drobnosti, typu chlapík stojící na pramici, který může spadnout do vody, když se pramice rozkymácí.

 Na lodích se vyskytují všechny herní prvky z města - jsou tu nepřátelé, ukryté truhly, základny Templářů i Fight Club na kotvící jachtě.

Temže nabízí speciální tématické mise. Nájezdy na nepřátelské lodi jsou zaměřené na ničení kontrabandu.

Voda v řece má tu správnou barvu tekutého bahna.A to všechno je naprosto plynule zaintegrované do okolního města. Můžu vlakem nebo dostavníkem vjet na most, vprostřed seskočit a šipkou skočit do řeky nebo po laně sjet na stožár zakotvené lodi. Žádný loading, žádné bariéry.

Absence přílivu a odlivu je drobným prohřeškem proti realitě. Ve skutečném Londýně kolísá hladina o pět metrů.

Ať si internetoví trollové kydají na Ubisoft, kolik špiny chtějí. Pro mě je Syndicate originální hrou, která má koule. Temže je toho jednoznačným důkazem.

Assassin's Creed: Syndicate - Karl Marx

To Karl Marx je jinačí kujón. Ano, ten chlap, jehož dvoumetrový portrét nosívali v prvomájových průvodech vedle Bedřicha Engelse a masových vrahů Lenina  a Gottwalda.

Marx chodí po Londýně a pobuřuje - chci říci, agituje - mezi dělníky. Cpe jim do hlavy odbory a jiné levičácké výmysly. Tohle mě překvapilo. Zamlada nám ho ládovali horem dolem, ale dodnes jsem myslel, že byl jen teoretik. Až Wikipedie mě usvědčila z omylu.

Tady má nepopiratelné charisma a kouzelný německý akcent.

Bohužel ve hře nejde zabít.

Assassin's Creed: Syndicate - Londýn žije

 Město Londýn žije. Už jsem tu psal, jak mě baví běhat po Londýně a kochat se pečlivě vysochanými výjevy. Bezcílné chození NPC z předchozích dílů je to tam (ok, abych byl spravedlivý, vybavuje se mi možná ještě z Brotherhoodu). Londýn dává hluboký smysl.

Na začátku hry ovládají  město červené templářské gangy. Plněním open-world misí se

Open world mise zahrnují záchranu dětí nucených pracovat v továrnách, únosy a vraždy nepřátelských vůdců. Tím se postupně odemykají jednotlivé části města. Po odemčení všech oblastí v dané čtvrti se aktivuje válka gangů, kdy si lze vybojovat celkovou vládu na čtvrtí a přetáhnout červené gangstery k "hodným" zeleným The Rooks.

Syndicate odvádí výbornou práci v personifikaci významných nepřátel. V předchozích dílech byla většina nepřátel anonymních, tady svoji backstory nejen každý boss a vůdce čtvrti, ale i minibossové v open world misích.

Open world mise šlapou jako hodinky. Jsou naprosto hladce zasazené do herního světa a dobře nadesignované. Opravdu se vyplatí přemýšlet, jestli do továrny proniknu hlavním vchodem, nebo si najdu pootevřené okno ve třetím patře (druhá možnost je ta správná).

Jedna drobnost na assassinských aktivitách trošku ruší. Když zabiju stealth killem nepřítele za zády dalšího nepřítele, ten druhý se neotočí, i když mu ten první sténá dva metry za zády. To není tak úplně realistické.

Hra výborně pracuje se skilly. Jacoba a Evie mají společnou experience. Získaná zkušenost se připisuje oběma, takže je jedno, s kým člověk hraje. Skilly mají každý své vlastní. Některé bojové skilly jsou specifické pro Jacoba, některé skilly pro stealth a vrhání nožů umí jen Evie. K tomu navíc se pomocí peněz skilluje gang The Rooks. Skill systém mi přijde hodně podobný Shadow of Mordor.

Assassin's Creed: Syndicate - Charles Darwin

Kdopak to postává támhle na chodníku? Není to Charles Darwin?

Je to Charles Darwin!

Vypadá prostě kouzelně. Vedlejší postavy se v Syndicate prostě povedly. Že by to bylo nadmíru zajímavou epochou? Francouzská revoluce nebo americká válka za nezávislost byly také cool období, ale historické postavy v předchozích dílech nebyly ani zdaleka tak dobré jako v Syndicate.

Charles Darwin mě poslal do blázince v Lambethu. Mám za úkol zastavit šíleného chirurga. Téma jako dělané pro viktoriánskou éru!

Assassin's Creed: Syndicate - Pěsti a vozy

Evie s katedrálou sv.Pavla. Tuším, že do katedrály se ještě podívám.

Takhle vypadá Londýn z kupole katedrály.

A už je to tady. Odemkl jsem si pěstní zápasy a závody s kočáry. Oboje mi vydělává zkušenost i peníze.

Zápasy jsou zatím celkem snadné. V každé aréně se bojuje na čtyři kola. Ovládání je stejné jako při běžném boji.

Závody s kočáry jsou výrazně náročnější. Odehrávají se za plného silničního provozu. Některé uličky jsou zatraceně úzké, jiné jsou přeplněné povozy.  Křižovatka, do které se vřítí kočár z boku, je smrtící pastí. Každá srážka s kočárem nebo kandelábrem zpomaluje. Netrefit se do odbočky znamená konec závodu.

Netradiční závod kočáru s vlakem. Určitě jedna z nejoriginálnějších misí. Kočár je sice rychlejší a agilnější, ale zato musí najet mnohem delší trasu kolem trati.

Historické vlaky jsou nádherné. Fascinuje mě, jak hladce jsou zasazené do herního prostředí. Žádný loading, žádné cukání. Prostě se na vlak naskočí a je to. Lze chodit po střeše nebo po vlaku lézt, ale také normálně chodit vagóny. Prostě radost.