Metal Gear Solid V: Dávám si pauzu

 Metal Gear je dobrá hra, ale asi jsem na to starej. Stealth mi nejde, jsem schopný vyřídit stealthem 30 nepřátel a třicátý první vyvolá poplach, čímž jde rating mise do kopru.

Tenhle screenshot je z mise, kdy se má zachránit vězeň. Rusáků je tam jako psů. Vyčistit to je dřina na celý večer, spousta restartů a reloadů. A když mi zbývalo asi pět nepřátel, vlezl jsem přímo do pasti. Na reload od checkpointu jsem opravdu neměl nervy.

Tohle je asi hlavní padouch jménem Cipher.

Štěně je fajn. Zatím je na základně jen na mazlení, časem by z něj měl vyrůst pes bojovník.

Základna se rozrostla o dva další bloky. Jsou od sebe docela daleko, přesun probíhá jeepem.
Takže tak. Po jedenácti hodinách na Stemovém počítadle si dávám pauzu. Ne že by se to nedalo hrát vůbec, ale nemám z toho dobrý pocit, když mi hra říká, že to hraju na C. A taky mi nejspíš úplně nesedí to neustálé napětí. Není v tom ta pohoda, kterou potřebují mé unavené nervy.
Dám si pauzu a pak se uvidí.

Metal Gear Solid V: The Phantom Pain - První dojmy a Afghánistán

Tak mám za sebou pár misí a několik prvních hodin v legendární sérii Metal Gear Solid. Pocity mám značně smíšené.

Hra je graficky excellentní a herně vymakaná. Má spousty spousty různých možností, které jsem sotva začal prozkoumávat.
Chlápek se mnou na koni je Ocelot. Chvilku jsem si připradal jako v Red Dead Redemption, i proto, že Ocelot je takový typ pistolníka.  Bohužel mě jen uvedl do první mise a přesunul se na základnu, kde se stará o psa a vítá mě po splněné misi.

Cut scény jsou velmi vymakané. Zejména intro a nemocnice jsou vysloveně vymazlené. Na druhou stranu mi přijdou dialogy docela patetické - všichni na základně se ke Snakeovi chovají hrozně patolízalsky až řiťolezecky. Mám tu budovat armádu - ale mise musím plnit sám.
Hra je vysoce vymakaná, ale zatím je pro mě zatraceně těžká. Misi Over the Fence - průnik do kasáren - jsem rozehrával snad dvacetkrát, než se mi povedlo eliminovat vojáky, aniž bych spustil alarm. Misi, která se dá uhrát za 20 minut, jsem hrál kus odpoledne a celý večer - protože jsem dělal chyby, které způsobily všeobecný poplach. Všichni vojáci nosí s sebou vysílačku a pokud je rychle nesejmu, alarmují ostatní. A tím jde do kopru celkové score za misi.
Ne že by to nešlo uhrát na sílu. Ale o tom to není. Má se to správně hrát stealthem - a jde to, jen je to hrozně náročné. Nepřátelé nejsou žádní pitomci, chodí ve dvojici a nosí helmy, aby je člověk nemohl trefit do hlavy. Hlídky mají denní a noční režim, člověk si musí dát bacha při střídání stráží.
Přítel Sunreal mi ukázal svůj seznam misí, kde má mise se skóre A a lepší. Já jsem na Over tha Fence potil krev a nakonec jsem dosál bídného C, protože se mi započítal jeden alarm, i když jsem toho týpka rychle sundal.
Hra neukazuje vedlejší cíle misí. Až když je hráč najde a splní. Ukazuje jen hlavní cíl - který se dá splnit lehce. Vedlejší cíl hra neukáže, dokud na to člověk nepřijde - anebo si to nenajde na Internetu, což mi přijde otravné, ale skoro jedině možné.
Není to o zabíjení - spíš o eliminaci nepřítel. Snake si buduje základnu a tak se nepřátelští vojáci odesílají pomocí balónu - Fultonu (na webu se používá dokonalé sloveso "to Fulton" - odfultonovat). S překvapením jsem zjistil, že zařízení Fulton je reálné a používá ho CIA.
Což ale znamená, že nepřátele musím likvidovat nablízko rukama anebo jim dát headshot pistolí. Ostatní zbraně je mohou zabít - což je špatně - nebo způsobí poplach, což je ještě horší.
Na konci první mise jsem narazil na prapodivné vojáky se svítícíma očima a nadpřirozenými schopnostmi. Opět záblesk nadpřirozena.

Hned v jedné z prvních misí jsem našel v Afhánistánu opuštěé jednooké štěně. Poslal jsem ho balónem na základnu.

Něco mi říká, že z něj časem vyroste platný pomocník! Bane, kecám, dospělého psa pomocníka jsem viděl u kamaráda Sama na Playstation. Pes se jmenuje DDog, což znamená Diamond Dog -  parafráze na jméno jednotky Diamond Dogs.

Kůň je moc fajn pro přesun. Obtížý terén zvládá líp než Klepna ze Zaklínače. Z koně se dá střílet a schovat se na bok koně. Paráda!

Krajina je plná zvířat a kytek. Jedním z vedlejších cílů je sbírání zvěře a odesílání na základnu - protože nějaká ekologická NGO platí za záchranu zvířat z válečných oblastí:-).
Tady mě právě honí rozzuřený medvěd.

 Po chvíli posílám medvěda balónem na Motherbase.

Pohled na medvědův udivený čumák je za všechny prachy!

Metal Gear Solid V: The Phantom Pain - Intro a první krůčky

Tak jsem podlehl hype a pořídil jsem si poslední Metal Gear. Doposud mě tato série míjela a teď jsem usoudil, že je potřeba to vyzkoušet.
Při prvním spuštění jsem zaregistroval znatelný rozpad obrazu, který by mělo řešit zapnutí vertikální synchronizace. Řešení jsem našel na webu - hra je defaultně nastavená na "borderless fullscreen", což netuším přesně, co je - u mě na PC se dvěma monitory to vypadá úplně stejně jako "normal fullscreen". Jakmile jsem to přepnul na normal fullscreen, synchronizace se spravila a od té doby to jede jako kytka.

Hlavní hrdina Venom Snake - Big Boss - se probouzí v nemocnici po devíti letech v kómatu. Řecky mluvící doktor mi nabízí novou identitu a novou tvář, takže jsem si dvacet minut naklikával ten nejhezčí RPG obličej - ale doktora vzápětí sejmulo nepřátelské komando, které zaútočilo na nemocnici. Smolík pacholík, výměna obličeje se nekoná - budu se muset spokojit se zjizvenou jednookou držkou Venom Snakea.

Jo, a to komando jde po mně. Začal jsem zdrhat, za pomoci spolupacienta, kterému leze zadek z nemocničního zeleného andělíčka.

Útěk před komandem v nemocnici je docela fajn stealth tutoriál, dokud se tam neobjevila létající zrzavá holčička a hořící démon. V tu chvíli jsem poprvé zapochyboval o zdravém rozumu Venom Snakea anebo Hideo Kojimy, legendárního game designera.

Ano, tohle je ten legendární hořící plejtvák na nebi, o kterém se vedou vášnivé diskuse v anarchistických kroužcích a webových fórech na Steamu. Další příznak, že něco nebude tak úplně v pořádku.

Epický útěk z nemocnice skončil bouračkou sanitky, během které zmizel můj ofáčovaný pomocník s holým zadkem. Vyzvedl si mě Ocelot, zřejmě starý známý z předchozích dílů, který mě odvezl na základnu - Motherbase. Tady končí intro a začíná opravdová hra.
Vítej v Metal Gear, bažante.