Spore: Co dál?

Tak jsem zastabilizoval situaci. Uzavřel jsem spojenectví se všemi rasami kolem sebe. Kolonizoval jsem planety, které jsem chtěl, a odkoupil vybrané planety, které drželi moji spojenci. V zásadě bych řekl, že Spore je geniální hra po technické stránce. Ten vesmír žije.
Jako hra má ovšem Spore pár nedostatků. Tady jsou.

• Sbírání koření je po čase fakt opruz. Proč proboha musím i v pozdějších fázích hry jako otrok objíždět planety a sbírat tam koření, a následně hledat, kde ho nejdráž prodat? Alespoň ten sběr kdyby fungoval nějak automaticky.
• Boj je celkem těžko ovladatelný. Uměl bych si představit i mnohem zábavnější boj, v tomhle enginu by to nebyl problém.
• Škoda, že ve vesmírné fázi už nejde jen tak chodit na planetě.
• Teď, když jsem dosáhl nejvyššího titulu a mám pár desítek planet (kolik jich vlastně je?), co dál? Cestovat do centra Galaxie? Bojovat s Hruboši, kteří mají planet pár stovek?

O těchto nedostatcích už se hodně psalo. Ještě dodám, co se mi na Spore líbilo:

• Bombardování měst. Připadal jsem si jako velká svině, když si tak visím v atmosféře a posílám na ubohé tvorečky dole pod sebou jednu megabombu za druhou.
• Diplomacie, která tu docela slušně funguje. Škoda jenom, že ve vesmírné fázi už přátelé nepřinášejí dary, jako tomu bylo v kmenové fázi.
• Terraforming a osidlování planet. Je moc fajn začít s neobydleným kusem šutru a lávy a proměnit ho v kvetoucí zahradu! Od chvíle, kdy jsem byl vybaven paprsky na změnu teploty a hustoty atmosféry, už to začalo být až moc jednoduché. Škoda jen, že vizuálně to nebylo ani zdaleka tak zábavné jako bombardování meteory nebo sopka, a za efektní nástroje se musí krvavě platit, zatímco paprsky jsou zadarmo.
• Ten herní prožitek je časem fakt pohoda. Jak byla vesmírná fáze zpočátku docela hustá, tak čím později, tím větší je to veget. O piráty se postará superdělo (nechápu, proč se tomu tak říká, když je to vlastně orbitální bojová družice), koření je hafo, okolní rasy zpacifikovány. Co dělat? Pro radost si zkrášlovat planety a pomaličku se rozrůstat, v klidu si zaválčit s cizí rasou, která v podstatě nemá šanci ...

Nebylo to špatné hraní, vůbec ne. Těch pár večerů za to stálo. Věřím, že Spore u mě na disku vydrží. Nebudu to hrát znovu, to určitě ne. Ale možná budu dál obdělávat svůj kus vesmíru. Jen tak, pro radost.
Možná je to fakt spíš simulátor, než hra.

Spore: První válka

Mám za sebou první vážný konflikt. Pustil jsem se do křížku s agresivní rasou červených emzáků, která obtěžovala mého spojence. Naštěstí byli agresoři málo vyvinutí a měli jedinou planetu. Několikrát jsem odrazil jejich útok na spojeneckou planetu a pak jsem přenesl boj na jejich planetu.
Celkem snadno jsem se zbavoval jejich lodí, ale na zničení měst moje lasery moc nefungovaly. Byl jsem schopen upižlat laserem tak jedno město, než se mi vybily baterie.
Pak mě napadlo koupit si malou bombu. A ejhle - města šla dolů jako domečky z karet! Než se červení parchanti vzpamatovali, měl jsem jejich domovskou planetu. Nechal jsem je utéct do vesmíru a osídlit blízký planetární systém, ale tam si na ně počkal můj spojenec a dodělal je.
Tohle je screenshot z terraformingu. Pomocí meteorického bombardování ohřeju atmosféru planety, a než stačí vychladnout, nasadím tam pár kytek a stabilizuji ekosystém. Je to fajn, proměnit chladný šutr v kvetoucí zahradu!
Začal jsem pořizovat screenshoty vestavěnou funkcí Spore namísto věrného Frapsu. A ejhle, kvalita šla rapidně nahoru. Zřejmě má Fraps nějaký problém s určitými typy grafiky - stejně blbě vypadají některé screenshoty z Gothika III.
Bohužel se moje krásné kosmické lodě nedají přiblížit. Ovládání je mírně zmatené - to, co je popsáno jako Zoom In ve skutečnosti funguje jako klesání lodě. Nebo jsem něco přehlédl ...

Spore: Vesmírná fáze - guide

Moc fajn povídání o tom, jak hrát vesmírnou fázi Spore, je na tomhle fóru.

Spore: Město a vesmír

Prošel jsem fází města. moc mě bavil design budov a vozidel, s tím jsem si dokázal vyhrát celý večer. Moji Dráčci Keonaxovi pěkně prosperovali, celkem bez obtíží zabrali kontinent. Postupoval jsem ekonomicky, soupeře jsem zkrátka odkoupil.
Na celoplanetární úrovni už jsem musel zvolit agresivnější přístup. Nadesignoval jsem si lodičky a tančíky. Nepřátelé neměli příliš šancí. Do vesmíru jsem se dostal za večer.
Bylo to dost zábavné, možná až příliš jednoduché. Trošku mě zamrzelo, že oproti fázi vývoje tvorů a vozidlům je návrh budov jenom o efektu. Nehraje bohužel vůbec roli, jaké prvky hráč použije a jaké ne. Je to jenom o vizuální reprezentaci, herní vlastnosti jsou nezměněné. To je celkem škoda.
Vesmírná fáze mi přijde hodně zábavná, ale taky zatím docela náročná. Někdy nevím kam dřív skočit a s mojí lodičkou jménem "Pocta Zemanovi" (tím myslím toho režiséra :-) ) lítám od jednoho konce přátelského vesmíru na druhý. Snažím se zatím chovat se pokud možno mírumilovně, především obchoduji a vytvářím spojenectví. Dost mě prudí jedna mocná sousední rasa, jsou to náboženští fanatici a vyžadují nekřesťanské prachy pro svého boha. Už jsem jim přestal platit, ať si trhnou. Ale možná to znovu obnovím, přece jenom jsou dost mocní, mnohem mocnější než já.
Rád bych expandoval pomaličku, piplal si svoji vesmírnou říšičku, obchodoval a terraformoval planety, ale hra mě bohužel žene dopředu a do konfliktů s jinými rasami, které útočí na moje spojence. Už jsem narazil i na Hruboše, agresivní rasu ovládající jádro galaxie. Těm bych se rád vyhýbal, jak to jenom bude možné, ale našli si mě sami a musím před nimi chránit sebe i své spojence. Možná kdybych se na spojence vykašlal, tak by se nic moc nestalo, ale nějak mi to zatím nedá.

Spore: Vývoj tvorů

Začal jsem hrát Spore. Buněčnou fázi jsem uhrál poměrně rychle. Moje masožravá buňka v pohodě žrala, rostla a sbírala kousky DNA.
Pak jsem si vyvinul nohy a vylezl na souš. Měl jsem možičky, kusadélka, očíčka a to bylo všechno.
Na souši jsem znovu žral a sbíral DNA. Co mě potěšilo byly ostatní druhy tvorů - potkal jsem řadu tvorů, které jsem si sám nadesignoval v Creature Editoru I když jsem se snažil pokud možno být mírumilovný, moc se mi to nedařilo - často jsem musel sáhnout k násilí.
Několikrát jsem nepřátelský druh vyhubil. Krásný moment jsem zažil, když mi nad hlavou proletěla kosmická loď. Asi se někdo z jiné planety přiletěl podívat na návštěvu.
Na konci fáze vývoje tvorů jsem svojí potvůrku zvedl ze čtyř nohou na dvě. Vyvinul jsem si packy. Bavilo mě létat, moje potvůrky budou mít křídla. Ať chci nebo ne, nebude to plyšák, ale dravec.
Postupně jsme migrovali za potravou. Fakt mi vadilo, že musím s ostatními druhy převážně bojovat. Sbíral jsem další vychytávky, ale většinou se k mému tygrovanému dráčkovi moc nehodily. Svojí rasu jsem pojmenoval Keonaxík, ale asi to ještě přehodnotím.
Kmenová fáze je hodně zajímavá. Přibyde potvůrek, které se ovládají. Osobně mě příliš nebere jejich oblékání, je to příliš jednoduché a málo variabilní. Zato je fajn interakce s jinými kmeny: když jsou kamarádi, tak nosí dárky. Těší mě taky, že tu můžu ochočovat divoká zvířata.
Bohužel jsem v kmenové fázi narazil na problém s ovládáním - nechtěně jsem si znepřátelil cizí rasy, když jsem klikl na jejich příslušníka s kurzorem přepnutým na lov. To mě dost otrávilo, a tak jsem hru zrušil. Poslední save mám uprostřed fáze vývoje tvorů, budu se k tomu muset vrátit. Podruhé si dám větší pozor.
Zatím jsem nezjistil, jak kmenovou pořádně hrát. Jestli musím pořád vodit kmen za ručičku a každému říkat, co má dělat, tak je to docela nuda. Byl bych rád, kdybych mohl jednu skupinku potvor nechat starat se o sběr potravy a velitele s druhou skupinkou určit na boj a na diplomacii s jinými kmeny.

Spore na Wikipedii

Začínám se hodně HODNĚ těšit na Spore. Na Wikipedii jsem našel tenhle článek, nad kterým slintám. Nejvíc mě dostala věta:

Spore was originally a working title, for the game which was first referred to by the general public as Sim Everything.

Spore příšerky

Začal jsem si hrát se SPORE Tvoření příšerek. Je to super zábava. Nejvíc mě baví tvořit v tom pokud možno zvířata podobné skutečným. Žádné třínohé pětioké chobotnice. Jsem hodně zvědav, až vyjde full SPORE, jak se moje potvůrky budou chovat v ekosystému. Jestli to bude tak dynamické jako tady, tak se mám na co těšit.
Tohle je moje kachnička s mladými.

Jožin z bažin a jeho potomstvo.

Prase bradavičnaté jménem Pumba.