Zobrazují se příspěvky se štítkemTotal War Saga: Thrones of Britannia. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemTotal War Saga: Thrones of Britannia. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 16. července 2018

Total War Saga: Thrones of Britannia - Malé vítězství, 8 z 10

Povedlo se mi Northumbrii dotáhnout do malého vítězství - Short Fame Victory.
Hrál jsem pak ještě pár tahů. Bojoval jsem s Walesem a na severu s irskými nájezdníky. Na velké vítězství už to asi hrát nebudu - zas až tak mě hra neuchvátila. Je pravda, že má lepší práci s charaktery, než je u her Total War obvyklé.
S historií pracuje hra docela dobře. Přešetl jsem si znovu sérii knih o Uhtredovi z Bebbanburgu, a krásně to hraje dohromady. Potěšila štítová hradba, je jen škoda, že se s ní nedá manévrovat. Jen stát na místě.
Líbí se mi strategická mapa mapy s rozrůstajícími se městy. Působí to na mě mnohem lépe, než statická města v Total War Warhammer. 
Některá města mají unikátní stavby. Je prima postavit klášter svatého Cuthberta - i když se to pak promítne jen zvýšením některých bonusů.
V recenzích jsem se dočetl o stížnostech na user interface. Zejména správa rodiny a družiníků byla kritizována. Tohle mi na hře opravdu nevadilo.
Spíš mi přišlo, že je hra trošku chudší v bitvách. V podstatě jsem použval jen pěchotu, lučištníky a jízdu. Artilerii vůbec,, žádné katapulty, trebuchety, nic. Jen věže a berany při dobývání měst. Což je historicky zcela správně, ale herně to není taková zábava. Jízda je tu vůbec mnohem slabší. Dá se s ní útočit ze zálohy nebo na lučištníky, ale proti těžkým jednotkám neobstojí. A na štítovou hradbu koně prostě nezaútočí - což je opět historicky zcela správně.
Moji vikingové už mají upgradované brnění. Mezi nimi kráčí sám král.
Thrones of Brittania umí i námořní bitvy. Co by byli vikingové bez drakkarů? Námořní bitvy jsou celkem ucházející - ani přehnané nadšení, ani katastrofa. Je dobře, že ve hře jsou.

Hlavní náplní tak jsou pozemní bitby, a ještě víc obléhání. Tady mě zaskočila jedna věc - po prvním patchi se brány změnily ve vražednou past. Vroucí olovo lité z bran mi zmasakrovalo půl armády - nejen jednotky s beranidlem, ale všechny jednotky probíhající branou. Což v konečném důsledku znamená, že se město dá ztéci jenom pomocí obléhacích věží.
Fungují tu obojživelné bitvy, i některé pevnosti lze dobít útokem z moře. Což potěší - škoda jen, že dobývání pevností nevyžaduje až tak moc kreativity.
Hru jem si vylepšil mody, které graficky zvyšují variabilitu vojska. Mají tak víc variant štítů, brnění a helem. Lépe se na to kouká.
Co se celkového vizuálu týká, těžko už hře něco vytknout. Engine je tak vychytaný, že dokonale dává bitvy tří tisíc bojovníků beze ztráty květinky. Plynulé zoomování od totálního nadhledu k detailu funguje radost podívat. Animace a detaily jsou povedené, chybí snad už jenom Blood and Guts mod. A jedne detail, kter potěší - když se jednotky probojovávají dovnitř pevnosti, zapalují cestu domy. Což vypadá opravdu výborně.
Asi nejvíc mi v Total War chybí zajímavější bojiště. Chtělo by to strategické pahorky, horské průsmyky, zrádné rokle. Nic z toho tu bohužel není. Naposled měl dobrý a členitý terén Shogun II.
Sečteno a podtrženo, bylo to fajn. Slušná zábava, nikoliv dechberoucí, ale rozhodně potěšující.
Za mě 8 z 10.

neděle 20. května 2018

Total War Saga: Thrones of Britannia - Strategická radost v rané Británii

Když už Creative Assembly chystají další velký historický Total War z Číny, rád jsem sáhl po Thrones of Britannia. Oproti velkým titulům je skromnější i lacinější, ale pro mě je prostě skvělý. Přijde mi, že je to po letech dobře vybalancovaný a skvěle hratelný Total War.
Rome zabugovaný a pomalý mě otrávil a už jsem se k němu nevrátil, i když ho Emperor edice hodně spravila. Attila i Age of Charlemagne byli hodně vychvalovaní, ale mě nesedli. Bylo to na mě moc náročné. A nebavilo mě hrát v temném raném středověku, ve světě, který se zvolna sune od civilizovaných římských dob do barbarství a nicoty.
Británii Alfréda Velikého na začátku devátého století mám hodně rád díky skvělé románové sáze Bernarda Cornwella o Uhtredovi z Bebbanburgu. Nemohl jsem odolat možnosti zahrát si Total War zasazený do tohoto období.
Když už jsme u toho Alfréda: to je on, v čele svého vojska, pře bitvou, ve které jsem ho porazil a zabil.
Několik výborných inovací, které Thrones přináší:
Je zpět dynastie s rodokmenem. Je třeba udržovat si loajalitu šlechticů i členů dynastie - pomocí politiky a úplatků, ale především pomocí přidělování statků v léno. Jak si tak pročítám ságu o Uhtredovi, přijde mi to přesné. Dej válečníkům odměnu, jinak se ti vzbouří a máš na krku občanskou válku.
Skvěle tu fungují historické záznamy. Jde si znovu procházet historii mého národa, expanze i bitvy. Tohle je naprosto super. Kdysi dávno to měl snad první Shogun anebo první Medieval, pokud si dobře vzpomínám, ale pak dlouho dlouho nic. Teď je to zpět a je to skvělé.
 Rozvoj provincií mi dává smysl. Už to není věčný boj mezi nespokojeností obyvatelstva a ziskem. Tady se dá opravdu rozumně rozvíjet a specializovat města i menší sídla.
 Jednotek je méně než bývá obvyklé. Všechny frakce mají dost podobné jednotky - což je realistické. Vynahrazuje se to
 Vynalézání technologií mi přijde taky dobře udělané. Chci si napřed odemknout vikingské sekerníky, anebo jízdu v drátěných košilích? Těžká volba.
Bitvy dávají smysl. Je to o štítových hradbách a pevném postavení. Ten, kdo má lepší štítovou hradbu, zpravidla zvítězí. Proto hraju za vikingy.
Líbí se mi mapy. Stejně jako v Rome vycházejí ze strategické mapy. Líbí se mi to mnohem víc než generická bojiště Warhammeru. Tohle je například Edinburgh.
 Vizuálně je to poastva pro oči, jak je vidět ze screenshotů tady kolem. Bez jakýchkoliv modů na grafiku, pouze s modem zlepšujícím variabilitu mužů ve vojsku, to celé šlape a hraje.