Thief: jak se jeví oproti Dishonored

Garret má své sídlo na věži s hodinami, trošku připomínající Big Ben. Věrný tradici Assassina tu má i vitriny se sbírkou ukradených předmětů.

Zatím je brzy na podrobnější srovnání, ale přesto mi to nedá.  Podobnost Thiefa s Dishonored je opravdu značná. Nejen ve viktoriánské architektuře a kostýmech, ale i motiv města u řeky zasaženého morem je obdobný. Thief se víc drží při zemi, magie tu zatím žádná není (až na ten rituál na konci prologu).Technologie je hodně jednoduchá, potkávají se tu pochodně s elektrickým osvětlením, jsou tu jednoduché stroje, ale žádné šílenosti, žádní kráčející policisté jako v Dishonored.

 Stráže mají staré dobré meče a samostříly, svítí si petrolejkami nebo pochodněmi.

Je pravda, že postup misemi je trošku lineárnější, ale rozhodně to není nijak dramatické. Co se mě týče, je prostředí komplexni až dost. Ve městě trochu bloudím, uličky a nadzemní chodníky se proplétají ve dvou patrech nad zemí a jednom patře pod zemí. Takový Stone District mi přijde stejně komplexní jako městské levely v Dishonored.
Jednotlivé mise v Thiefovi jsou určitě jednodušší, než v Dishonored. Je tu méně stráží a méně variant, méně skriptovaných příběhových odboček. Ale nepřijde mi, že by to bylo na úkor hratelnosti. Zase je tu více lootu k sebrání.

Thief jednoznačně vede v postavách. Jak samotný Garret, tak Erin v prologu i Garretův parťák a zadavatel misí Basso jsou krásně prokreslené postavy, které dobře hrají a pomáhají tvořit příběh. Cutscény jsou výborně nastříhané.
Nemůžu si pomoci, ale Garreta mám radši než Corva z Dishonored.

Thief: Prolog a první dojmy

Série Thief patří mezi moje srdeční záležitosti. S láskou vzpomínám na první dva díly: první The Dark Project a druhý Metal Age. První dva díly jsem dohrál. Třetí díl Deadly Shadows jsem určitě hrál, ale už si na to moc nevzpomínám - pamatuji si jen na otevřené město.

Čtvrtý díl si nenese žádný přívlastek: je to prostě Thief. Na Internetu se píše o rebootu brandu: prý to není ani pokračováni ani prequel, ale jiný příběh téhož hrdiny. Pro mě za mě proč ne, poslední díl vyšel už před 10 lety a kromě nás veteránů to málokdo zná. Letí to, letí.
Ještě před vydáním Thiefa provázela docela kontroverzní pověst: prý je moc lehký, umělá inteligence nepřátel je špatná, hra je lineární a špatně nadesignovaná. Samozřejmě to kdekdo srovnává s Dishonored, na kterého prý Thief nemá.

Nenechal jsem se zblbnout šeptandou a pořídil jsem si to. A po prvních pár hodinách hraní rozhodně nelituji.
Grafika je prostě úchvatná. Prostředí je dokonale ponuré, město dýchá steampunkovou atmosférou. Z grafické karty dokáže vytáhnout maximum. Fascinuje mě, jak nádherně Thief pracuje se světlem a stínem. Nádherně tu fungují částicové efekty jako je prach, déšť nebo mlha.

Stealth akce šlape jako řemen. Když si člověk povypíná různé nápovědy a pomocné indikátory, je hra docela slušně těžká. Je sympatické, že povypínat jde opravdu všechno, včetně ukazatele světla a stínu a pozornosti nepřátel. To mi přijde už trošku extrémní.
Musím rozhodně pochválit technické provedení. Hra je dobře optimalizovaná, rychle načítá i ukládá, dobře se hýbe a zatím jsem nenarazil na žádný bug.

V tutorialu se hráč seznámí s Garretem a jeho kamarádkou Erin, zlodějkou, která je trošku agresivnější než Garret a své protivníky likviduje. Oba jsou na výpravě za vzácným drahokamem v držení Barona, pána města.

Po cestě za drahokamem si Garret osvojuje zlodějské triky, jako jsou staré známé vodní šípy nebo obušek na omráčení. Moc se mi líbí nové nápady, jako jsou střepy na podlaze nebo ptáci v klecích coby účinné poplašné zařízení.

 Bohužel je diamant předmětem neznámého rituálu, ke kterému se Garret s Erin připletou. Garret chce výpravu ukončit, ale Erin si nedá říct.

Podle očekávání se všechno zvrtne, Erin se propadne přímo doprostřed rituálu a zřejmě zahyne. Garret ztrácí vědomí a probudí se až za rok, v době, kdy je město zasaženo epidemií zvanou Gloom (zkleslost, šero, deprese). Tolik tutoriál.
Mě to rozhodně chytlo, baví mě to hrát a těším se na další porci.