Subnautica: Dohráno, 9,5 z 10

Tak jsem to dohrál.Hodně moc mě to bavilo. Gameplay je prostě super. Subnautica baví skvělým scifi příběhem, který se postupně odhaluje.

Je pecka, jak se postupně proměňuje pohyb hráče po moři. S každým novým vozidlem a ponorkou se odkrývá další část hlubin, která otvírá nové možnosti prozkoumávání. Zároveň se s každým vozítkem zásadně proměnil způsob pohybu a hraní.

Celou dobu jsem čekal, kdy najdu recept na pořádnou zbraň, kterou pobiju všechny otravné predátory. Nedočkal jsem se. Ve hře sice jsou torpéda, ale způsobí jen krátkodobé odehnání nepříjemných mořských draků. Jediná opravdu fungující obrana je vyhnout se  jim. Pasivní obrana ponorky nebo štíty pomůžou jen částečně a na chvilku, navíc žerou příliš mnoho energie.

Velikou spoustu zábavy jsem si užil se základnou. Stavění vlastního obydlí, zkoušení různých zdrojů elektrické energie, několik havárií, zatopení základny, hašení požáru v ponorce - to všechno jsou super zážitky, které mi hra nabídla. A další ohromná přednost - nezačla mě nikdy nudit. Tím, jak se herní zážitek dokáže pořád měnit, je Subnautica prostě bezkonkurenční. Už už si myslíte, že víte jak na to - a šup, hra vás pošle třeba do lávové jeskyně, kde je všechno jinak.

Mořské biotopy jsou úchvatné a geniálně rozdílné. Je jen škoda, že některé jsou až příliš nebezpečné - takže se nevyplatí v nich moc přebývat.

V Subnautice jsem strávil 61 hodin a odemkl jsem 15 ze 17 achievementů. Když jsem nasedal do rakety a aktivoval jednotlivé systémy, cítil jsem zvláštní slavnostní pocit. A když jsem se na planetu díval z vesmíru, měl jsem pocit zatraceně dobře vykonané práce. Na tuhle hru nikdy nezapomenu.
Za mě 9,5 z 10.

Subnautica: Finále

Sea Emperor je samice. Mimozemšťané ji drželi v obřím akváriu, aby z ní získali enzym pro léčení záhadné nemoci. Nemoc má spousta tvorů na planetě. Také jsem se jí nakazil. V akváriu je inkubátor s vejci, která čekají na speciální enzym pro vylíhnutí.

Musel jsem rozchodit hyperprostorovou bránu, kterou se mláďata budou moci dostat z akvária do oceánu. Teprve pak mi Sea Emperor prozradila recept na vytvoření enzymu, který způsobí vylíhnutí vajec.

Posbíral jsem všechny potřebné rostliny. Musel jsem kvůli tomu procestovat půl oceánu. Rostliny jsem si také vysadil v akváriu na své podmořské základně.

Enzym okamžitě zapůsobil, mláďata se začala líhnout.

Pomocí hyperprostorové brány se mohou dostat do oceánu.

Císařovna moří mi dala koncentrovaný enzym, který mi vyléčil nemoc. Mohl jsem tak vypnout mimozemské dělo, které sestřelilo Auroru z orbity.

Život mořské císařovny se završil narozením mláďat.

A na mě už čekala moje raketa Atlas, kterou jsem si kousek po kousku postavil.

Subnautica: Hlubiny

Na ponor do hlubin Subnautiky mi nezbylo než se připravit. Malá ponorka Seamoth mi sice seděla z pohledu manévrování, ale byla omezená na hloubku 900m. Proto jsem si postavil velkou, plnokrevnou ponorku Cyclops.

Cyclops se sice neohrabaně řídí a je nemotorný, ale má velikou nosnost a po vylepšení zvládne hloubku 1700m.

A také si v něm můžu vypěstovat jídlo. Což není vůbec k zahození a řeší to jednu ze dvou potřeb survivalu. Ten druhý - dostatek vody - řeší filtršaty jako vyšité z Duny. Od začátku hry byla voda pro mě nejotravnější, protože ubývala zatraceně rychle. Napřed jsem získával vodu z ulovených ryb, pak jsem ji destiloval za pomoci soli a vápencových korálů, pak jsem si na základě postavil filtrační zařízení - obrovský žrout energie s nízkou účinností. Filtršaty tohle všechno odbouraly.

Kolem mé základny majesátně proplouvá obří leviathan.

Chobotnice je pěkně děsivá potvora. Má speciální elektromagnetický útok, který na pár vteřin vypne všechny energetické zdroje v okolí.

První úroveň hlubiny je Sunken River. Na dně obrovské jeskyně se převalují sirné roztoky. Pro bezpečný pohyb jsem si postavil další vozidlo - kráčející oblek Prawnsuit. Kromě ochrany před toxickým prostředím a teplotou má jednu obrovskou východu - na paže jde namontovat vrtná souprava pro těžnu minerálů. Bohužel neumí plavat, zato umí chodit, má trysku a vystřelovací hák na laně. Ovládání krevetího obleku je nová disciplína sama pro sebe, je to zase něco docela jiného než Seamoth a Cyclops.

Na konci Sunken River je  příjemná oblast Tree of Life. Je obydlená světélkujícími ladnými rejnoky, kteří se živí obřím stromem rostoucím v podzemí. Nařed jsem si myslel, že tito rejnoci jsou inteligentní bytosti - něco jako v Cameronově filmu Hlubina.

O dalších pár set metrů níž už začíná láva. Tady si tajemní mimozemšťané postavili termální elektrárnu. Bez ochrany Prawnsuit bych se tu za chvíli uvařil.

Lávový mořský drak je vůbec nejděsivější stvoření, jaké jsem v Subnautice potkal. Nejen že je agresivní, navíc ještě plive oheň.

Docela na dně, v hloubce 1600m, v zóně aktivní lávy je skryté primární zařízení mimozemšťanů. Tady je v obrovské nádrži uvězněný Sea Emperor - titánské inteligentní stvoření s telepatickmi schopnostmi. Něco mi říká, že tady by mohl být klíč k vyřešení záhady Subnautiky.

Subnautica - Proč to tak dobře funguje

Podmořský svět Subnautiky mě zatraceně baví. Myslel jsem, že už vím, co hra umí a chystá - a pak jsem se poprvé potopil do hluboké jeskyně s pozůstatky koster mořských draků.

A pak jsem se naučil fungovat s manipulační rukavicí a našel jsem nový vstup do ztroskotané Aurory. Zaházený bednami, které jsem tou rukavicí odházel. A o kus hlouběji pancéřové dveře, které teď už umím otevřít laserovým řezákem. Myslel jsem si, že dýmající radioaktivní vrak už nic užitečného neskrývá. Hlavně že jej mám jako hlavní orientační bod na obzoru po celou dobu hry.

A pak jsem našel blueprint na stavbu vesmírné lodi, která mě odnese pryč. Zatím mám postavenou jenom základní platformu.

  Posloupnost dalších kroků se zdá být jasná. Musím se vyléčit z toxické nemoci. Ale jak, když jsem v mimozemské biologické laboratoři hluboko v podmořské jeskyni nenašel nic, co by mě mělo léčit? Dokud se nevyléčím, nebudu moci vypnout mimozemský kanón, který kontroluje perimetr planety a který sestřelil Auroru. Přístup k vypínači už mám. Jen se nějak zbavit té nemoci.

Musím se nějak dostat do hloubky. Můj nadvakrát vylepšený batyskaf Seamoth umí 900 m - což mi přišlo dost a dost. Dokud jsem se v jeskyni nedostal na 910 m a zjistil jsem, že potřebuju víc.  O hodně víc. Z jedné mimozemské zprávy jsem usoudil, že energetické centrum mimozemšťanů má být v hloubce 1600 m. Jako cože? Kdeže jsou začátky hry, kdy jsem se jen s dýchací maskou potápěl do 100m a každou minutu stoupal k hladině pro kyslík.

Takže nezbude než postavit pořádnou ponorku Cyclops. S radostí, umím postavit můstek a motory. Taky mám spoustu blueprintů na vylepšení. Ale blueprint na trup ponorky nemám ani náhodou. Kde ho vzít? Zatím jsem z ní nenašel ani kousek.

Teď můžu konečně stavět skafandr Prawn Suit. O kterém nevím, k čemu bych ho vlastně upotřebil. Ale můžu ho stavět. To bych ale musel napřed najít Gel Sack - balíček mořského slizu. O kterém jsem si myslel, že je ho plné moře. Dokud jsem ho nezačal skutečně potřebovat.

Jak je vidět, Subnautica geniálně dávkuje obsah. Pořád se odemyká něco dalšího, co se dá ve hře dělat a někam se posunout. Navíc se jí daří ukazovat další a další věci, o kterých jsem dosud vůbec neměl tušení.

Lezu si tak troskami Aurory - a najednou mi něco skočilo na ruku. A přisálo se to. Pocit jako z Vetřelce. Nikdy předtím a zatím ani potom se mi ve hře nic podobného nestalo.

Subnautica umí překvapit.

Subnautica - Potápěčem na cizí planetě

Subnautica je pozoruhodný survival- scifi simulátor potápění. Po ztroskotání kosmické lodi se bezejmenný hrdina ocitl v záchranném člunu uprostřed moře na cizí planetě. Souš nikde v dohledu.

O čem hra vlastně je? O prozkoumávání a onjevování. Postupném odhalování odpovědí na zásadní otázky. Kde to vlastně jsem? Přežil kromě mě ještě někdo další? Co se stalo s expedicí, která tu přistála před mnoha lety? Jak to funguje dohromady? Jak se odsud dostat?

Na Subnautice je geniální, že podmořské prostředí je od začátku přístupné. Hned v prvních minutách hry můžete vyrazit a najít některé odpovědi. Ale nevíte, kam se vydat - protože moře je zatraceně rozlehlé. Troska ztroskotané lodi na obzoru je jedním z ukazatelů směru - protože tu není žádní mapa.

Další skvělá věc je hloubka, kyslík a radioaktivita. Se vším si dokážete časem poradit - ale jde to postupně. Abyste se dostali do hlubokých jeskyní, potřebujete lepší dýchací přístroj. Anebo si postavit miniponorku. K tomu ale vede louhá cesta. Napřed si musíte postavit základnu.

Plány a stavební látky jsou chytře rozmístěné. Potřebujete objevovat a prozkoumávat vraky. Hra postupně odemyká lokality záchranných modulů - občas rádio zachytí signál, který vás zavede k potopenému modulu.

Moře je našlapané životem. Někteří živočichové jsou agresivní, jiní - jako tahle obří plovoucí věc - jsou zcela mírumilovní.  moře je provrtané jeskyněmi a zabydlené nejrůznějšími rostlinami a rybami. Musíte se je naučit správně využívat. Jinak nepřežijete.

Subnautica se dá hrát ve třech módech - freeform stavěč, kampaň bez survivalu (tj. nutnosti starat se o jídlo a pití) anebo kampaň ve full survivalu. Samozřejmě jsem si vybral plný survival - a za chvíli jsem umřel jsem hlady a žízní. Pak jsem přišel na to, že je potřeba lovit malé ryby, a která ryba se dá využít na získání vody.

Zatím se královsky bavím. Nikdy bych nevěřil, jak zábavná umí být hra o potápění.