Zobrazují se příspěvky se štítkemTwo Worlds II. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemTwo Worlds II. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 31. ledna 2011

Two Worlds II

Hrál jsem první díl Two Worlds a dost se mi to líbilo. Přestal jsem s tím, sám nevím proč. Asi se tomu říká nedostatek Immersion.
Druhý díl Two Worlds se mi zatím líbí podstatně víc. Začátek hry je promakaný tak, jak jsem to u tohoto typu RPG snad asi neviděl. Dějem našlapaný úvod hry - útěk ze zajetí Temného pána s pomocí skřetů a první kroky na skřetím ostrově jsou výborně vychytané, jednotlivé schopnosti jsou hráči předkládány pomalu, postupně a logicky, ve vazbě na děj. Čistá radost.
Graficky je hra vymazlená. Co jen dovede se světlem udělat tmavá kobka, hradní sál s vyleštěnou podlahou a pochodněmi anebo vzduch tetelící se nad rozpálenou savanou! Grafické provedení některých NPC je úžasné - za všechny hned úvodní skřeti a jejich věštkyně.
Krajina je opravdu otevřená, lineární pasáže se nekonají - a je to jedině dobře. Dohlednost je daleká, až to překvapí. Hoši z Two Worls měli vychytané Level-of-detail už v prvním díle a i tady to šlape jedna radost.
Jakmile jsem se teleportem přemístil do vesnice v savaně sužované suchem, začala ta pravá hra naostro: volný svět, hráči - vyber si, kam půjdeš a co zkusíš. A připrav se na to, že některé úkoly jsou teď nad tvoje síly a dozraješ k nim až později.
Velmi brzy jsem získal prvního koně. Toulky na koni savanou a lov divoké zvěře je zábavný a neomrzí. První questy ve vesnicích v savaně jsou nápadité a pěkné, závody na koni mi připomněly legendární pecku Red Dead Redemption.
Hra se ze všech sil snaží odbourat fantasy klišé. Skřeti tu jsou sympatičtí chlapíci, kteří hrdinu vytáhnou z hradu Temného mága (který ale bohužel vypadá jako Sauron, i když jeho poskok má helmu s jelením parožím). Potěší Varnové - bytosti podobné snad egyptskému šakalímu bohu Anubisovi.
Questy mě vysloveně potěšily variabilitou. Do pouštní části města se dá dostat snad čtyřmi různými způsoby - hráči, vyber si, zda pomůžeš starému písaři anebo jeho ženě, zda si koupíš informaci o podloudnické cestě skalním průsmykem anebo ji získáš tím čtvrtým způsobem (na který si už nemůžu vzpomenout :-) ). Nevídaná variabilita a opravdová radost - tohle mám na RPG hrách rád.
Jsem sám vědav, jestli to bude takhle šlapat i dál. Přiznám se, že pouštní sekvence, kdy jsem se probíjel přes tlupy Varnů do pouštního města, začala trošku sklouzávat k rutině. Ale rozhodně se to hraje mnohonásobně lépe než zpackaný Gothic IV.