Zobrazují se příspěvky se štítkemCall of Duty 5. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemCall of Duty 5. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 25. listopadu 2008

Call of Duty 5: World at War versus CoD4: Modern Warfare, 8/10

Nedá mi to ještě jednou se nevrátit k CoD5WAW. Ta hra je fakt dobrá. Technicky dokonalá. Neznat CoD4, tak je to jasně nejlepší FPS, co jsem kdy hrál.
Graficky je to opravdu pastva pro oči. Vlastní hraní taky není vůbec špatné. Ta hra se povedla, je to zábava, velmi slušná, bez technických prohřešků. Hrál jsem to s radostí, nic moc mě neprudilo, rád jsem to dohrál.
Přesto ale CoD4 hodnotím výš. Mnohem výš. Protože mě uchvátila. Dostala mě totální originalitou, geniálním herním designem, kde každá mise byla jiná a úplně jinak se hrála. CoD5WAW jsem dohrál a za chvíli jí odinstaluju, protože nemám proč se k ní vracet. CoD4 mám na disku už rok a čas od času si kousek zahraju. Kvůli naprosto revolučnímu hernímu designu, který skutečně dokáže vyvolat pocit vojáka na bojišti, obklopeného množstvím spolubojovníků i nepřátel. V tomhle CoDWAW bohužel selhává: je to jen "útok dopředu, urá!", od jednoho checkpointu k dalšímu.
Když si pročítám diskuse na Internetu, překvapivě je to půl na půl (viz například diskuse na Gamesradaru). Osobně bych řekl, že už jenom fakt, že takhle diskuse vůbec probíhá, je tak trošku signifikantní. CoD5 se sice povedla, ale není to hra, která by brala dech. Což jsem od ní tak trošku očekával, přiznávám se.
U mě 8/10.

Call of Duty 5: Okinawa a Berlín

Finále tichomořské kampaně je na Okinawě. Bojiště s next-gen grafikou je velice působivé, vizuální pastva pro oči. Herně je to celkem lineární, nuda, šeď. Není to špatné, ale na zadek se z toho neposadím.
Na vrcholku hřebenu je japonský zámek, který je třeba nejprve dobýt a následně udržet. Bitva o udržení je jednou z mála defenzivních misí. Japonci se valí opravdu ze všech stran, řev "Banzai!" mě donutil mnohokrát ustupovat (nenaučil jsem se bojovat tělo na tělo pomocí klávesy V, jakmile se útočící japík dostal až ke mně, byla to konečná).
Při tom je k dispozici letecká podpora. kterou lze čas od času zavolat - když hoši vyloží svůj náklad, je to nářez, třese se země. O to horší byla situace, kdy nálet selhal a cenné bomby spadly zbůhdarma mimo cíl - a japonský útok se protáhl o další nekonečné minuty. Jako finále kampaně to fakt nemělo chybu, moc fajn.
Německá kampaň končí Reichstagem. Nejprve pracné probojování dovnitř, pak bitva o každý metr chodeb. Potěšil interiér Reichstagu, který je hodně podobný jako dnešní. Jedním z nejhezčích momentů ve hře bylo sestřelení nacistické orlice visící nad řečništěm pomocí bazuky. Odstřelování bránících se Němců z balkónu pomocí odstřelovačské pušky jsem si vysloveně vychutnával - tumáš, nácku!
Samotné finále na střeše Reichstagu je prostě dokonalé. Chudák vlajkonoš Černov zakokrhal v boji o střechu, tu se hlavní hrdina chápe rudého praporu a slavně míří ke stožáru. Tu však z úkrytu skáče zbabělý esesák a poslení kulkou posílá hrdinu na zem, aby sám byl rozstřílen na sr@#ky věrným bolševickým parťákem Reznovem s vizáží Lenina. Hrdina slábnoucíma rukama znovu zvedá ruskou vlajku a z posledních sil ji vytahuje na stožár ...

Call of Duty 5: Berlín a Catalina

Dva rychlé screenshoty. První je z ruské kampaně - T34 v Berlíně. Kombinovaný útok pěchoty a tanků je v CoD5WAW zpracovaný docela pěkně, pěšák se tu chvílemi i povozí na tanku. Mám ale přesto pocit, že v CoD4 to bylo lepší. Tady to je vizuálně pokročilejší, ale nějak tomu chybí šťáva. Spojenecké tanky tu slouží jen jako kulisa a pohyblivá clona, bohužel nic víc. Žádná ochrana tanků před panzerschrecky, bohužel. S nostalgií v oku vzpomínám na krásnou misi v CoD4, kdy pěchota čistila domy od střelců s bazukami, aby tanky mohly projet ulicí. Tady nic takového není.
Následující screenshot je z mise v obojživelném letounu Catalina. Asi nejoriginálnější mise, kdy hráč představuje střelce a pohybuje se mezi střeleckými turrety. Catalina bojuje proti námořním konvojům, likviduje torpédové čluny, zachraňuje tonoucí spojenecké námořníky, brání se před nalétávajícími kamikaze. To jsem asi opravdu ve hře ještě neviděl. Světlý moment na štítě COD5WAW.

neděle 16. listopadu 2008

Call of Duty 5: World At War

Call of Duty 5: World at War se vrací do II. světové války. Věnoval jsem tomu pár hodin a hned se musím přiznat, že prozatím jsem z toho docela zklamaný. Americké mise jsou v Pacifiku, ruské Stalingrad a okolí Berlína. Není to rozhodně špatná řežba, jako střílečka se to hraje fajnově a díky předscriptovaným událostem je to celkově zábavnější než Far Cry II.
Grafika je exkluzivní, efekty fajnové. Bohužel se mi někde poztrácely screenshoty s plamenometem - vykuřování Japonců z bunkrů byla taky zábava pro labužníky.
Tanková bitva na Seelowském návrší byla celkem pěkná, i když nerealistická (můj T34 zničil asi 20 Tygrů a Panterů). Čekal jsem od CODWAW ale přece jenom víc. Když si vzpomenu na nesmírně promakané a variabilní mise v Call of Duty 4: Modern Warfare, nascriptované tak dobře, že člověk má pocit neustále se měnící situace na bojišti, musím jen zamáčknout slzu v oku. V tomto aspektu CoDWAW zatím pokulhává. Je to jenom neustálý boj dopředu, hodně lineární, nic moc taktiky. Obranné mise a mise s nějakým komplecnějším cílem tu zatím chybějí, je to převážně jenom postup vpřed, for freedom, případně za Stalina, urá!
Tenhle Lenin je věrným průvodcem v ruské misi. Obě části kampaně zatím začaly vysvobozením z prekérní situace, tady Lenin mi pomáhal ve Stalingradu a teď v Berlíně. Tipuji, že těsně před koncem války zařve. Jeho angličtina s ruským přízvukem mi přijde spíš trapná než vtipná, se slzou v oku vzpomínám na originální ruštinu ve World in Conflict. Bývala by CoD5WAW taky slušela.