Mass Effect 3: třetí díl v luxusním hávu

Třetí díl série Mass Effect je výtečný. Mix sci-fi střílečky s výbornou konverzační adventurou se silnými postavami a volbami funguje opět na jedničku s hvězdičkou. Ale popořadě.

Protože jsem hrál druhý díl na XBoxu a postavu z prvního dílu naimportovat nejde, musel jsem si svého Sheparda znovu naklikat.
Úvodní mise se odehrává na Zemi, kterou napadli Reapers. Apokalypsa je vynikající, obrovské reaperské harbingery nemilosrdně drancují pozemská města. Má to podobnou atmosféru jako Válka světů, ale drsnější.

Engine ME3 bez problémů utáhne zkázu města v přípmém přenosu jako pozadí pro první Shepardovu misi, ve které se učí běhat a používat zbraně. Je to nadmíru působivé.
Znovu mě povolali do služby Alliance. Cerberus, který byl mým zaměstnavatelem ve druhém díle, je tady za padoucha hrajícího si na vlastním písečku. Dostal jsem zpátky loď Normandy 2 a spolu s Ashley Williams jsem dostal úkol hledat ve vesmíru záchranu pro týranou Zemi.

První destinací, kam jsem se s lodí Normandy podíval, byl Mars. Tady byly nalezeny staré proteanské vykopávky.
Pocitově mi přijde, že prostředí a mise v ME3 jsou mnohem lepší než byly ve druhém díle. Je pravda, že hraju na PC v plné palbě s velkým monitorem a vysokém rozlišení. Ale i tak mi prostředí přijde hezčí, komplexnější a celkově zábavnější. Dosud jsem nenašel misi, která by mi přišla stereotypní anebo nudná.

Velmi záhy jsem potkal doktorku Liaru T'Soni, starou známou z předchozích dílů. Nikdy jsem si s ní nezačal žádný vztah a ani tady z toho nic nekouká. Liara mě nějak nebere. Je ale pravda, že v boji je extrémně užitečná díky svým biotickým schopnostem.

Chudák Ashley to ještě na Marsu koupila. Robotická doktorka ve službách Cerberusu ji ošklivě zřídila. Musel jsem ji odvézt do Citadely do nemocnice. Tak zatím mám na Normandy samé chlapy anebo mimozemšťany, jedinou ženskou členkou bojové posádky je Liara. Pár dalších ženských slouží na lodi v různých profesích, ale do misí je brát nemůžu.

Anno 1404 - znovu vstoupíš do stejné řeky

Znovu jsem rozehrál Anno 1404. Už jsem to zkoušel před třemi lety, teď jsem na to znobvu dostal chuť.

Grafika je opravdu kouzelná a animace vymazlené, jak to umí jen němečté developeři.

Po pár dnech hraní musím lehce poopravit, co jsem tu napsal dříve. Hra je zpočátku jednoduchál ale složitost roste geometrickou řadou. Ačkoliv v prvních misích je čas na obdivování vymazelené grafiky, s růstem úrovně obyvatel roste i náročnost. Budovat nový výrobní řetězec, do toho spravovat vyschlé zavlažování na pouštním ostrově, optimalizovat distribuci a prodej zboží a při tom ještě plnit questy a odrážet útoky nepřátel - člověk chvílemi opravdu neví, kam dřív skočit.

Klíčovým problémem je uřízení růstu a neustálá optimalizace výroby vůči poptávce tak, aby město rozumně rostlo a zároveň si na sebe vydělalo. (Ta vojenská přehlídka na screenshotu není moje město, ale základna zlých křižáků).

Muslimové jsou v Anno 1404 převážně přátelští, anebo oběti imperiální expanze zlých křižáků. Ať žije politická korektnost. Zajímalo by mě, jestli si výrobce myslí, že získá nějaké nové zákazníky v muslimských zemích. Osobně o tom pochybuji.

Pirátské doupě je nejmalebnější stavbou, co jsem zatím viděl. Škoda, že si nemůžu postavit podobné. :-)

Pohled na obilní výrobní komplex, v pozadí v oparu docela rozvinuté město. Na misích v kampani mě trošku mrzí, že hráč na začátku dostane docela velké město. Chybí tomu ten aspekt úvodního plánování. Chápu, že to je v zájmu urychlení kampaně, ale přece jen to není úplně ono.

Nomádské prostředí na pouštních ostrovech má hodně do sebe, protože je úplně odlišné. Někdy je vhodné kombinovat evropské výrobní budovy na islámské ostrovy, naopak jsem to zatím dělat nemusel.

Námořní bitvy jsou vizuálně zábavné. Ne že by tu bylo nějak moc strategického plánování, je to spíš klasický RTS model "vybuduj si početní převahu a vlítni na ně".Neurazí, ale určitě to není těžiště herního konceptu. Těžištěm je fungující ekonomika a city builder.

Tak jsem sám zvědav, jak dlouho mi to tentokrát vydrží.

Assassin's Creed 3. Trailer

Tak příští díl mé oblíbené série bude skutečně z americké války za nezávislost. Nevypadá to špatně, technicky to jistě bude nabušené, jen se obávám, aby to ladilo s předchozím příběhem.

AC2 Revelations - Zhodnocení, 10 z 10

Tak jsem dohrál AC2 Revelations. A stálo to za to.

Protože Istanbul vůbec neznám, bylo to pro mě hodně objevné z pohledu reálií (Hagia Sofia, Topkapi, Velký bazar, Zlatý Roh apod.). Vysloveně mě potěšily odkazy na Piriho Reise a bratry Polovy, tohle se hodně povedlo.
Protože jsem to hrál na PC ve vysokém rozlišení, mohl jsem si užít nádherně bohaté textury, které daly vyniknout kráse Orientu.
Navíc se tu hrozně povedly animace postav. Už to vůbec nejsou ty tupé davy bezduše korzující sem a tam. Fungují tu tržiště, prodavači, žongléři, dělníci, prodavači vody. Je to čistá radost, objevovat ty detaily, které nemají zásadní herní význam, ale dotvářejí prostředí do skvěle fungujícího a uvěřitelného celku.
Herně pro mě byl tenhle díl asi nejjednodušší. Levely byly lehké, hodně akční a lineární, prakticky odpadlo hledání správného řešení, většinou jsem to dával na první pokus. Možná to bylo i tím, že už jsem toho hodně odehrál a vím, kudy do toho.

Snad jen bonusová Hagia Sofia byla náročnější, ale na pekelnou náročnost baziliky svatého Marka z druhého dílu rozhodně neměla.

Potěšily mě assassinské mise, ty se celkem povedly. Naopak mě neoslovilo bránění základny před invazí Templářů. Hrál jsem celkem čtyři, je to celkem nezábavná tower defense.
Souboje tu jsou snadné. Kdo se naučí counterattack, ten je skoro nepřemožitelný. Krásnou inovací jsou bomby, je škoda, že se to dalo skoro celé hrát i bez nich (ale tam, kde se využily, to stálo za to).
Příběh byl vyloženě hezký. Vracet se zpátky ke stařičkému Altairovi mě těšilo, i když to bylo hlavně o příběhu, nebylo to moc herní. Ale to mi nevadilo.

Všechno to, co se mi na sérii Assassin's Creed líbilo, tu opět je. Obnova města, nakupování obchodů, zabírání templářských základen pro assassiny. Je skvělé, že se opět povedlo stvořit město, které je živé, které funguje jako obrovské herní prostředí, které hraje. Skluzy po lanech jsou skvělým vylepšením herního konceptu, stejně jako bomby.

Možná hra mohla být trošku delší. Možná o malý chloupek náročnější. Možná tu mohlo být víc rozpracováno kolem vztahu Ezia a Sofie. Ačkoliv to mezi nimi krásně jiskří, je to všechno v nevyslovené rovině náznaku. Mise s bílými tulipány zahřála čistotou, klidně takových mohlo být víc. Možná se autoři mohli víc pustit do romantiky.
Ale i tak je Assassin's Creed 2 Revelations hra, kterou jsem odehrál doslova jedním dechem od začátku do konce. Bavila mě celá a nemělo to chybu.
Za mě plnokrevných 10/10.

AC2 Revelations - Závěr

Když se rozloučíme s Eziem a Altairem,následuje závěrečná animace. Opět se vrací k příběhu starých bohů, jako je Minerva, která byla skryta pod Bazilikou svatého Petra v Římě. Tenhle stařík asi má být Zeus. Vypráví Desmondovi o katastrofě prastaré civilizace, která tu prosperovala za prehistorických časů a byla zcela beze stopy zničena.

Příběh skutečně hodně rezonuje s knohou Mosty přes propast času, která měla úplně stejný motiv.

Animace ukazuje katastrofu, která zničila starou vyspělou civilizaci. Zřejmě bylo její centrum někde v Americe. Začínám se obávat, že třetí díl Assassin's Creed bude umístěn právě sem.

Titulky jsou neskutečně dlouhé. Trvaly snad 20 minut, při tom příjemná hudba a Desmondův ostrov šílenství (zapomněl jsem napsat, že na konci se Desmond probral k vědomí, ale protože ho nemám rád, tak je to vlastně jedno  :-) ).

AC2 Revelations - Finále

Úplné finále seodehrává opět v Masyafu. Ezio a Sofie najdou vstup do staré Altairovy knihovny.

Dveře se dají pomocí masyafských klíčů snadno otevřít.

Tam objeví Altairovu kostru s posledním Masyafským klíčem.

Ezio tak může znovu prožit poslední okamžiky života velkého assassina.

Altair se rozloučil se svým synem a klidně zemřel, vsedě v křesle ve své knihovně. Bylo mu požehnaných 92 let.

Masyafská grobka skrývá Apple of Eden. Zjevně jich tedy muselo být více než jedno. Protože, jak nám říkají předchozí díly Assassin's Creed, Ezio strávil většinu svého života bojem s Borgii o Apple of Eden, které měli v držení templáři.

Ezio si jablko nevzal. Nechal tam i svůj assassinský meč a nátepníky se skrytými čepelemi a hákem. Zřejmě už má kariéry assassina dost a chce se věnovat Sofii, která na něj čeká před vchodem do krypty. Game over.

AC2 Revelations - Pronásledování

Příběh Revelations pádí do velkého finále.

Po návratu z Kappadokie jsem zjistil, že sultánův syn Ahmet - skutečná hlava křižáků v Istanbulu - zabil Yusufa a zmocnil se Sofie.Musel jsem mu dát všechny získané masyafské klíče.

I tak Sofii málem oběsil. Musel jsem ji zachránit skokem padákem z Galatské věže.

Naštěstí jsem to stihl.

Následovala divoká honička na vozech. Chvíli to bylo podobné jako na začátku hry: přetlačovaná pádících spřežení, zkouška čí vůz víc vydrží.

Ezio ale brzy spadl z vozu a musel roztáhnout padák. Tohle je zcela jistě nejoriginálnější akční pasáž, co jsem kdy ve hře hrál. Ezio tažený pádícím spřežením musí manévrovat, aby se vyhnul stromům a domům.

Přitom musí navíc likvidovat jezdce, kteří ohrožují statečně kočírující Sofii.

Něco takového jsem vážně viděl poprvé.

Šílená honička skončila pádem ze srázu. Ahmet se pokoušel vyhrožovat.

Na scéně se jako Deus Ex Machina zjevil Suleymanův otec Selim, kterého si stárnoucí Bayezid II. zvolil za následovníka.

Budoucí sultán se se svým bratrem nemazal a poslal ho k šajtánovi.