Lord of the Rings - War in the North

Lord of the Rings - War in the North je akční řežba. Vynikající na hraní pomocí Microsoftího gamepadu. Chtěl jsem ji jen vyzkoušet a překvapivě mě docela chytla. Hraju to sólo za trpaslíka. Ve třech po síti to musí být neskutečná zábava!
Mám za sebou pár levelů - úvodní Fornost, Barrow Downs a Ettenmoors.

Na téhle hře rozhodně upoutá grafika. Prostředí není kdovíjak graficky komplikované, ale charaktery jsou doslova vymazlené. Hodně mě upoutaly efekty na postavě. V dešti je postava regulérně mokrá (ano, to jsme viděli např. už v Assassin's Creed 2, ale tady ta voda perfektně stéká potůčky). V mrazivých lokacích krásně funguje jinovatka na brnění. Co jsem ale ještě neviděl jsou zaprášené šaty, pokud udělám pár kotoulů po zemi.
Aktivní postavě se dá customizovat vzhled - tvář, vlasy a vousy.
Hra samozřejmě těží z filmu a silných postav. Tak pěkný Gandalf zatím nebyl ani v LotR Online.

Známá místa jako je Roklinka a Hůrka (Bree) jsou vymazlená a propracovaná jedna radost. Byť je dostupný prostor v Roklincehodně omezený, i tak je to radost.

Hodně prostoru dává hra orlům. Jednoho z orlů jsem osvobodil ve Fornostu, kde ho drželi skřeti přikovaného. Od té doby mě nejen občas sveze, ale navíc si ho v otevřené krajině můžu zavolat na pomoc.

Skyrim: Boj o království

Zapojil jsem se do boje o Skyrim mezi Stormcloaks a Imperial Legion. Protože hraju za seveřana, celkem snadno jsem si vybral následovat Ulfrika Stormcloaka, se kterým jsem se seznámil hned během intra.
Ulfric je krásně charismatický vůdce, ačkoliv se zdá, že jeho Stromcloaks jsou tak trošku nacionalisti (spíš hodně).
I tohle je na Skyrimu fajn, že není černobílý. Ukazuje příběh se všemi dilematy a kompromisy, jako v reálném životě.

Tohle jsou screenshoty z útoku Stormcloaks na Whiterun. Byla to docela příjemná bitva s dobýváním a ostřelováním města. Bohužel obránci byli příliš slabí, takže to byla celkem jednoznačná záležitost.

Když jsme se probili až do trůnního sálu, jarl se vzdal a Stormcloaks převzali město Whiterun.

Zatím jsem asi ve dvou třetinách dobývacího quest chainu. Zbývá mi ještě dobýt několik provincií, než se mi podaří vyhnat Legii ze Skyrimu.
Je trošku škoda, že ostatní provincie se získávají jednodušeji - dobýváním hradů nebo ozbrojených táborů. Líbilo by se mi víc epických bitev, jako byl útok na Whiterun.
Těším se na bitvu o Solitude, kde sídlí velící generál Imperiální legie.

Skyrim: Vlkodlak

Tady jsou dva obrázky z vlkodlačího quest chainu. The Companions je guilda válečníků sídlící ve Whiterunu. Dva z Companions jsem potkal v souboji s obrem na své úplně první pěší cestě do Whiterunu. Velmi záhy jsem do Companions vstoupil. Po splnění několika úvodních questů se ukázalo, že sympatiční zachmuření válečníci a snědé válečnice jsou ve skutečnosti vlkodlaci, kterým rozšířené vlkodlačí schopnosti pomáhají v boji.
Quest chain mě následně zavedl k vůdci Companions Kodlakovi. Mystické rozhovory s Kodlakem o podstatě lykantropie patří k těm lepším ve hře.
Dal jsem se také kousnout a stal se vlkodlakem. Připojil jsem se k jejich boji s fanatickou sektou lovců vlkodlaků Silver Hand. Zaútočil jsem na hrad, který byl základnou Silver Hand. Hrad byl plný vlčích kůží, pastí a zmrzačených vlčích těl. V hradním sklepení byly zamřížované kobky obývané zajatými vlkodlaky. Rozhodně to byl jeden z lepších a originálnějších dungeonů ve Skyrimu.

Během pátrání po léčbě lykantropie došlo k útoku Silver Hands na základnu Jorrvaskr. Při boji byl Kodlak zabit. Screenshot ukazuje Kodlakův pohřeb, krásný event, kdy se všichni členové Companions loučili s padlým vůdcem.
Pokračoval jsem dál. Podařilo se mi sejmout kletbu lykantropie z Kodklakova ducha a následně jsem se i sám  vyléčil. Stal jsem se vůdcem Companions a získal jejich legendární válečnou sekeru Wuuthrad. Dodnes ji nosím na zádech.

Assassin's Creed: jak si vyrobit Hidden Blade

Tenhle návod mě docela dostal. Co si lidi nevymyslí!

Rozehranost

Už je to tu zas, krize z příliš mnoha zajímavých her:

• Skyrim - určitě chci uhrát ještě velký kus. Původní nadšení už trošičku opadlo. Přes úchvatný svět a záplavu questů  tu přece jen chybí silné charaktery a mám problém s vytvořením silné vazby na herní "přátele".
• Lord of the Rings: War in the North - je to překvapivě zábavná frkna. Chtěl bych to zkusit hrát.
• Assassin's Creed: Revelations - o tom žádná, tohle prostě musím hrát a dohrát. To je povinnost a potěšení zároveň.
• Stále mě vábí strategie a rozehraný Napoleon. 
• A ještě je tu nová onlinová pecka Star Wars: The Old Republic. Zatím jsem si o tom jen četl na Internetu, ale láká to, láká.

Jen kdyby bylo víc času!

Assassin's Creed: Revelations - první dojmy

Vyzkoušel jsem Revelations na PC. Předchozí díly jsem hrál na Xboxu (jen úplně první díl na PC) a mám zažité ovládání přes gamepad.

Dost mě to uchvátilo, je to graficky vymakané, přece jen rozlišení 1900x1200 a plnokrevné grafické featury udělají svoje. Je na tom vidět, o kolik je dnes grafika na PC před Xboxem.

Potěšila mě první mise s útěkem z assassinské pevnosti z prvního dílu. Ještě než jsem si stihl pořádně zabojovat, byla tu první honička s koňským spřežením. To můžu, to mám rád!

Po vyřízení prvního bosse (příjemná sledovačka v orientálním  městě) jsem se ocitl v Istanbulu. Ezio je už starý, omšelý a šedovousý - popravdě, stejně jako já v reálném životě. :-)

Změna stylu

Asi budu nucen trošku pozměnit formát blogu. Vzhledem k časovým možnostem zkusím větší screenshoty a menší rozsah textu.