Dragon Age: Veilguard - Začátek a první dojmy

Na začátku hrý se starý známý elf Solas - hratelná postava ze třetího dílu - snaží pomcí rituálu otevřít Veil - závoj mezi světem démonů a světem lidí. Chce zavřít své prastaré nepřátele - elfí bohy do nového vězení. Což se mu družina tvořená hrdinou, starým známým trpaslíkem Varricem, starou známou trpaslicí Lace Harding a jednonohou kouzelnicí - detektivem Neve Gallus - snaží překazit. To se také  podaří - za cenu toho, že Solas je chycen kdesi ve snovém světě Fade a uprchlí elfí bohové rozjedou kataklyzma.

 

Když jsem si úvodní sekvenci zahrál sám, působilo to na mě mnohem lépe, než to, co Bioware pustilo na Youtube. Možná i proto, že jsem si  zvolil warriora, který má mnohem uměřenější animace než rogue. Ano, je to koridor a ano, soubojový systém je daleko spíš akční hra než RPG. Společníci jsou pojati prapodivně, nemůžou umřít a hráč může jen tu a tam vyvolat jednu ze tří speciálních schopností. Takže to spíš připomíná Atrea - Lokiho z God of War,

Graficky to vypadá vážně skvěle. Ve hře je bambilion vymazlených scén, které si člověk s chutí vyfotí ve photo mode. Na barevné pojetí jsem si zvykl a některé lokace, třeba takový Minrathous a Treviso, jsou prostě parádní.

 

Jasně, je to totální koridor. Upřímně, ani Inquisition nebyl tak docela otevřený svět, ale rozhodně to nebylo tak sevřené do chodeb jako tady.

Že to není RPG je škoda. A že ve hře není moc voleb, je také škoda. Štve mě, že nejde některou postavu prostě z party vyhodit - Inquisition tohle uměl, pokud si vzpomínám. Kdyby to šlo, možná bych vyhodil Taash - i když možná ne. Zatím mi nevadí, woke pasáže mě nejspíš teprve čekají.

Lighthouse, nový domov mojí partičky, je sice vizuálně skvělý, ale nějak nemám pocit že bych si ho budoval. Společníci si sami zařídili svoje komůrky. Jediné, co můžu ovlivnit, je pár dekorací v mojí komoře. Což je proti Inquisition dost smutný příběh.

Co naopak funguje tak, jak má, je pocit budování týmu a politiky vzhledem k ostatním frakcím. Zatím se to hraje moc dobře a baví mě to. Jasně, některé dialogy šustí papírem a místy je to takový slovní salát. Ale jako celek to spíš funguje. Škoda, že je celkem jedno, co Rook - můj hrdina - řekne. Vyznění je prakticky stejné.

Akční souboje mi nakonec nevadí. Jasně, mám rád RPG a tohle je akční řežba, ale čím déle to člověk hraje, tím lepší pocit z toho mám. Build postavy hraje roli a dost ovlivňuje, co postava umí nebo neumí a jak to pak hrát. Můj válečník - Champion se štítem a ohnivým buildem sází na Stagger.