StarWars Outlaws: Konečně pořádné Hvězdné války!

 Prapodivná věc: hra Star Wars Outlaws schytávala bídu na Internetech ještě před vydáním. Hra podobná mechanikami Far Cry, ubisoftí gameplay zasazená do bohatého vesmíru Star Wars - a lidi pyskují o neinovativnosti, slabém gameplayi s repetitivním stealthem, nudné hrdince a mizerném příběhu. Ačkoliv třeba Kotaku hru docela vychválilo a v Levelu dostala velmi slušné 4 z

5, IGN dalo jen 7 z 10 a spousta youtuberů hru zhejtovala. Soudím, že k přijetí hry přispěla celkově špatná pověst Ubisoftu podmáznutá neúspěchem Skull and Bones, Assassin's Creed Mirage a Avatar: Frontiers of Pandora.

No, jsem vážně rád, že jsem se nenechal zblbnout. Je fakt, že hrdinka Kay vážně není Han Solo. Charisma příliš nemá a hlášky taky nic moc. Oživení zprostředkovává její chlupatý kámoš Nix, který obstarává kradení a umí se proplížit malými otvory a něco odemknout nebo přinést.

Jasně, samotný úvod do hry působí koridorově ve stylu Uncharted (a jak by také asi měl jinak působit, kruciš, když se hráč má naučit ovládání a mechaniky...).

Ve chvíli, kdy jsem se dostal z tutorialu, se mi ale otevřel parádní barvitý svět Star Wars, prokreslený a detailní tak, jak tu ještě nikdy nebyl. Je hotová slast flákat se po barech a krámcích a odposlouchávat řeči kolemjdoucích, které občas prozradí nějaké to tajemství nebo cestu k pokladu. A pozor - toto je nová mechanika, to tu ještě nebylo. 

Město je správně propletené, vizuálně našlapané a baví ně. Je fajn prohánět se speederem po krajině a užívat si volnost v parádních kulisách milovaného vesmíru Star Wars. Frakce kriminálních kartelů působí tak, jak mají - jsou to všechno mafiání, ale mají své kouzlo.

Tak si říkám, co by lidi ještě chtěli?  SW Outlaws se prý prodalo jen milion kusů. To je strašně málo. Ta hra není skvělá, ale je dobrá.

Že jsou stealthové mechaniky a akční  pasáže nudné? Za mě nejsou výrazně jiné než v takovém Uncharted. Jasně, Kay nemá světelný meč (což mi fakt nevadí) a hra není kdovíjak challenging. Beru to spíš jako adventuru - a svěle se bavím. Jsem na začátku a jsem rád, že mě čeká ještě spousta zábavy. Jestli to i dál pojede stejné jako doposud, mě to bohatě stačí.

Factorio: Dohráno, 8 z 10

Factorio je jako cibule. Čím hlouběji se člověk dostává, tím zajímavější vrstvy objevuje. 

Přiznám bez mučení, že spoustu vlastností téhle skvělé hry jsem ani pořádně neodemkl. V postatě celou dobu jsem hrál na základní stavění z továren, trubek a dopravníků.

Docela mě bavila chemie. Jak to poskládat, aby rafinerie a chemické tovármy měly nejen suroviny na vstupu, ale také, aby se odebíraly kapaliny na výstupu  - protože bez toho to nefunguje.

 

Velký game changer přišel po objevení tanku a power armor brnění. Najednou jsem už nemusel obléhat broučí hnízda s kulometnými věžemi. Párkrát jsem se projel s tankem a rozstřílel jsem hnízdo na maděru. Velmi uspokojivé. A když pak jsem ještě měl roboty na opravy a laserovou obranu, už to šlo samo.

 Další velkou změnou je robotika. Najednou se dá kopírovat a mazat po blocích. A pracovat s blueprinty. Tohle mě docela bavilo a hodně mi to zefektivnilo hru. Najednou nebyl problém postavit další velké pole solárních panelů anebo nový blok na červené obvody.

Velkým zdrojem inspirace pro mě bylo tohle video o "bus architektuře". Jasně, moje sběrnice je mnohem menší, ale posloužila a umožnila mi hru dohrát. Trochu potíž s pokročilými videi je, že některé věci začnou dávat smysl až po vyzkoumání potřebných technologií a dosažení příslušné velikosti. Když člověk hraje hru poprvé, staví organicky a neví, co bude potřebovat o 50 hodin později, až vyzkoumá roboty a bude chtít stavět raketu.

Je neskutečné, co někteří hráči ve hře vytvořili. Tenhle šílenec vyrobil automatickou základnu, která sama expandovala pomocí replikace až na kraj mapy.  Přitom to samo stavělo a likvidovalo brouky. Tuším, že mu to běželo tři dny, než se dostal až na kraj mapy. Neskutečné. Přitom je mapa ve hře tak obrovská, že na kraj jede vlak tři hodiny.

 Factorio má fascinující automatizaci. Zařízení mohou generovat signály, které se vodí barevnými kabely a mohou se vyhodnocovat. Detaily v tomhle videu. Dají se s nimi dělat i logické operace a doslova programovat. 

Tuhle vlastnost jsem jenom lízl po povrchu. Měl jsem ambici vytvořit vlak, který by mi na vyžádání rozvážel hořlavinu do plamenometů bránících perimetr. Nakonec jsem se na to vykašlal. Šlo to dohrát i bez toho. A zas tolik mě stavění a automatizace nebaví.

Tedy, co je to dohrát. Hra zahlásí Game over po odeslání rakety do vesmíru. Ale to jsem neměl ještě ani zdaleka vyzkoumáno všechno, co tu jde dělat. Ani pokročilou logistiku, která umožňuje (jak předpokládám) posílat suroviny pomocí robotů vzduchem. To by se mi bývalo hodilo, takhle jsem musel tahat dopravníky po mapě. Ani programovatelné pavouky.

 

Takže jsem jen "nudně" vyzkoumal technologie nutné k postavení raketového sila a poskládal továrnu na jeho výrobu. Suroviny jsem tahal vlakem, na železo jsem měl dvě další ložiska a na měď jakbysmet. Uhlí jsem potřeboval jen do sléváren, takže jsem si vystačil s prvním ložiskem. Elektřinu jsem vyráběl solární. 

 

Protože jsem rostl organicky a nevěděl, co vlastně budu potřebovat později, často jsem se dostával do zapeklitých situací. Jako když jsem potřeboval naboostovat výrobu zelených obvodů, ale v cestě mi překážely koleje, se kterými nešlo nic dělat. Bojoval jsem s místem a s kapacitou, ale nakone jsem to nějak ustál. Takže výsledkem mojí hry je místy nevzhledná a špagetovitá továrna, ale celkově vzato funkční a díky pravolevé sběrnici v podstatě nějak přehledná a organizovaná.

S Faktoriem jsem se vyřádil, ale zdaleka ne tolik jako s podobnou Satisfactory. Nejspíš to bude tím, že tu bylo málo těch "wow" momentů, kdy jsem se někam posunul a na něco jsem příšel. Satisfactory také pomáhá 3D rozměr a estetika, člověk si zablbne jenom stavěním pěkných budov, objevováním a prozkoumáváním terénu. Tady je vlastně "jen" stavba a rozvoj základny a kosení brouků. Což není málo.

Ke konci hry už jsem to hrál trošku na sílu, už mě to tolik nebavilo, jen jsem chtěl dodělat raketu.

 

Musím uznat, že grafická stránka se povedla. I když 2D, vypadá a hýbe se to parádně.

 

Hra je to fajn. nikdy jsem si nemyslel, že to dohraju. A kdybych náhodou nenarazil na youtube na rozhovor Františka Fuky s autorem hry Michalem Kovaříkem, asi bych se do toho znovu nepustil. 

 Bavil jsem se, ale nejsem zas takový nerd, abych se vyžíval v zapojování logických obvodů a pokračoval v hraní, jen abych odemkl všechny technologie a nějaké achievementy. Na pořádné dohrání bych zřejmě musel předělat layout mé továrny anebo si postavit zgruntu novou. Do toho teď pouštět nechci. Snad někdy později.

Za mě solidních 8 z 10.

Factorio po deseti letech

Po letech jsem si znovu pustil famózní Factorio. Hra nedávno opustila Early Access a venku je verze 1.0, spolu s novým DLC.

Teď vidím, že první post o téhle hře jsem napsal před 10 lety. Sám bych nevěřil, že už je to tak dávno. Letí to, letí. Od té doby se objevilo famózní Satisfactory a plno dalších stavěcích her. Staré Factorio přesto neztrácí appeal.

Za těch deset let udělalo Factorio slušný pokrok. Je zajímavé, že hra nebyla nikdy ve slevě a stále se prodává za plnou cenu. Autorům nelze než poblahopřát, vyrobili skutečný hit. 

Je fascinující, co všechno hra umí a jaké prostředky dává hráčům. Některá videa na Youtube jsou vážně neuvěřitelná.

Baví mě odemykat nové technologie. Ve skutečnosti je odemykám rychleji, než je stíhám vyzkoušet. A celou řadu nových věcí jsem ještě nevyužil. 

Na Internetu jsem si načetl sběrnicovou architekturu. Zatím jedu jednoduchou sběrnici s jedním pásem pro vybrané suroviny či komponenty. A je pravda, že se sběrnicí se pracuje mnohem lépe než se "špagetovou" architekturou.

Celkem snadno jsem rozběhl vlaky. Zatím vozím železnou rudu a ropu, ale nebál bych se dovážet všechno. Vlaky fungují fajnově.

Hra zajímavě škáluje nepřátele. Jak se rozšířuje znečištění generované průmyslem, rozšiřují se hnízda brouků. Jen co vyzkoumám nové brnění či zbraň, objeví se nový druh brouka, který je mnohem drsnější a nebezpečnější.

 

 

Útoky na mojí základnu ve skutečnosti nejsou až tak otravné, kulometné věže si s útočníky celkem hravě poradí. Zažil jsem pár situací, kdy se mi brouci probourali přes zeď - například když v kulometné věži došly náboje. Ale při troše snahy se to dá celkem snadno uhlídat.

Problém nastává ve chvíli, kdy se rozhodnu zničit broučí hnízdo. V tu chvíli narážím.  Jakmile se člověk přiblíží na dostřel, hnízda spawnují další a další hromady brouků.  Částečně se to dá řešit stavěním kulometných věží blízko hnízd. Ale jen částečně.

Největší průšvih jsou dalekonosné plivače slizu, které mají o hodně delší dostřel než moje zbraně. Takže kulometná hnízda můžu stavět jen v bezpečné vzdálenosti. Likvidace hnízd pro mě zatím znamená spoustu otravného obléhání a útok/smrt/reload pokusů. Což mě moc nebaví. Vím, že na konci hry se daí stavět dalekonosná děla a dokonce ozbrojené vlaky. Ale tam zatím ani náhodou nejsem. Tak uvidíme.

 Poslední technologií, která mi úplně změnila hru, jsou roboti a personální robobelt. Můžu tak používat blueprinty a stavět po velkých blocích. Časová úspora je fantastická.