Dragon's Dogma 2: Skvělé souboje a mizerný příběh

 Dragon's Dogma 2 bylo poměrně vyhypované. Vyšlo na konci března a já jsem se nechal zlákat nadšenými videi influencerů na Youtube.

 

Je třeba uznat, že začátek hry je vážně epický. Únik z vězení a odlet na gryfovi se vážně povedl.

  

Brzy jsem se ocitl v masivním světě, o kterém jsem nevěděl nic. 

Grafika nezapře konzole. Není úplně špatná, ale moc povedená také ne. Barvy mi přijdeou takové vyblité, nekontrastní.

Všude kolem hlavních cest jsou různé jeskyně a skryté truhly. většinou se v nich nedá najít nic moc zajímavého, takže mě prohledávání brzy přestalo bavit.

  

Na první pohled je hra  rozsáhlá a veliká. Nemá fast travel, zato má teleportovací kameny na jedno použití a povoz tažený jaky, který jezdí každé ráno mezi vesnicí, hlavním městem a hranicemi. Cestou se může hráč kochat (což nedává tak docela smysl, protože povoz jede pomaleji než pohy pěšky), anebo se pustí "fast travel". Čas od času může být povoz přepaden trollem nebo skřety, v tom případě se fast travel přeruší a hráč se může (nemusí) zapojit do boje. A ano, troll může pobít ochranku vozu i jaka. Tohle se povedlo.

  

Velká a nevídaná  pecka je soubojový systém umožňující šplhat po velkých nestvůrách. vyšplhat si na trolla a zapíchnout mu meč do zad je docela epická záležitost. Dá se i nestvůru povalit, pak na ní vylézt a dát jí co proto, než se vzpamatuje. Palec nahoru, tohle je fajn.

  

Věže fungují, jsou na nich ballisty, kterými si člověk může pomoci při boji s tuhými potvorami.

  

První řežba s drakem ve vesnici je vážně epická záležitost. Bylo nás snad 10 a draka jsme jen zahnali. Dozvěděl jsem se tu, že jsem Dragonborn a že mám mít nárok na královský trůn. Který nicméně drží jakýsi uzurpátor. A o tom to má být.

  

Nemám nic proti naivním příběhovým plotům. Právě naopak. Dobré žánrové příběhy mi vysloveně konvenují. Ale musí být dobré a musí být dobře odvyprávěné. Což bohužel Dragon's Dogma neumí. Ani jedna postava ve hře není nějak zapamatovatelná nebo zajímavá. Všechny mluví, jako když šustí papír. A mě ten příběh prostě nechytil.

  

Co na tom, že se tu dá šplhat po velikých nestvůrách. Co na tom, že jsou souboje s bossy zajímavé a epické.

  Prvního velkého draka jsem zabil s pomocí ballisty na věži. Dostal dvě rány, což mu ubralo snad 70% životů. Pak už jsem ho upižlal. Tohle potěšilo.

 

V některých aspektech je hra překvapivě nepřátelská. Časované questy jsou docela challenge, jakmile je člověk dostane, nemá čas na nic moc jiného. Stalo se mi, že jsem nasedl do špatného vozu a namísto do vesnice jsem odjel na hranice. Tak jsem prošvihl časovaný quest a namísto záchrany šlechtického synka jsem našel už jen jeho mrtvolu.

Jiný quest se týká stopování chlapíka, který předstírá u kašny chudobu a ve skutečnosti je to šlechtic. Tak toho jsem prostě nedokázal vystopovat. Hra nenabízí normální mechanismus, jak vyčkat do soumraku. Když jsem si sedl na lavičku, tak postava čeká až do večera a to už je daný týpek pryč.

Umělá inteligence postav je občas prapodivná. Ve vězení jsem musel vybít stráže, které mě úplně ignorovaly, když jsem sám utíkal z cely, kam mě zavřeli. Jakmile jsem ale chtěl otevřít celu jistého učence, pustily se do mě, takže jsem je musel zabít.

Z questů jsem prostě neměl radost. Když jsem věnoval elfovi luk a on mě pozval přes půl mapy, ještě jsem to zkousl. Pak jsem tam došel a ukázal mu, jak se z toho střílí. OK. Pak jsem se přes půl mapy vrátil do města - a druhý den mě ta mpotka lten elf a znovu mě poslal zpátky do elfí vesnice, kdem měl předvádět svoji střelbu z luku. Tak to už mě fakt nebavilo.

Velmi vychvalovaný je systém pawnů. Hráč má jednoho vlastního pawna a dva další si najme. Ti dva další jsou buď od Capcomu, anebo to jsou pawni jiných hráčů. Dají se jim dávat questy a čas od času se musí vyměnit, protože leveluje pouze vlastní pawn. Nápad není nejhorší - umožňuje, aby cizí pawn sloužil jako průvodcev questech anebo dovedl hráče k truhle s pokladem. Tohle je super. 

Ale odvrácenou stranou mince je, že k cizím pawnům má hráč nulový vztah. jsou to jen dočasní kolemjdoucí, to je všechno. A celá ta legenda kolem pawnů e summonováním z portálu je taková nějak divná. 

A navíc pawni nezavřou hubu. Pořád hlásí knižní angličtinou příšerně nudné hlášky, které jsem slyšel snad dvěstěkrát. Už nechci, díky, stačilo.

Kdybych to teď měl zhodnotit, byla by to 6 až 7 z 10. Což by nebylo fér. Vím, že jsem po 35 odehraných hodinách viděl jenom jednu mapu ze dvou. Vím, že jsem neviděl to nejlepší - obrovského kráčejícího bosse - kolos. Vím, že ke hlavnímu questu jsem jen přičichl. 

Ale prostě mě ta hra nemotivuje. Nemůžu říce, že bych se u toho nebavil. Souboje jsou fajn. Ale prolézat skryté jeskyně kvůli  mizernému lootu je přece jen trochu málo. Příběh, postavy ani svět mě nezajímají a nebaví.