Po krachu města Pervaya jsem začal stavět Louny. Snažím se stavět z vlastních zdrojů, pouze inženýrské sítě předělávám za rubly. Pravda, někdy nevydržím. Ale zpočátku jsem poctivě všechno stavěl ze zdrojů.
Celkem brzy jsem rozjel textilní a oděvní průmysl. To mi začalo generovat peníze.
Naběhl jsem si s tramvajemi. Stálo to spoustu peněz a nakonec do oděvní továrny stejně vozím lidi i pomocí autobusů.
Nedaří se mi stavět efektivní dálnice. Začátek mapy je prostorově trošku složitější, z jedné strany mám řeku a z druhé hory. Dálnice jsem natahal, ale sjezdy už jsem neřešil.
Neodolal jsem a rozběhl jsem stavební průmysl. Prostě mi to nedá. Je to asi chyba, člověk by se měl zpočátku hry soustředit na vydělávání a ne na produkci.
Naštěstí prodávám panely a cement, takže alespoň nějaké peníze vydělávám.
Těší mě vlaky. Je sice drahé a zdlouhavé tratě postavit - nemluvě o tom, že je docela oříšek je správně poskládat a zasignalizovat semafory - ale když se to povede, je to moc fajn pocit. Nedokázal jsem se vyhnout několika krizím kvůli výpadlům elektřiny, vody a tepla. Zábavný, ale nepříjemný průšvih se mi povedl s vlaky - kvůli špatně nastaveným semaforům mi stavební vlak zablokoval křižovatku, přes kterou vede autobusová a tramvajová linka do textilky a oděvní továrny. Ta samá linka ale vozí dělníky i do vodárny a teplárny. Všiml jsem si toho až po chvilce, ale to už ve městě umírali lidé žízní. Takovéhle chyby WRSR nekompromisně trestá.
Tak tak jsem se z probému vyhrabal. Lehce ztrácím peníze - pokud nestavím, tak i lehce vydělávám. Mým cílem je dostat se do plusu a splatit první dluh. Je rok 1968 a já se těším se na první úrodu z JZD.
Žádné komentáře:
Okomentovat