Tak už vím, že Divinity 2 nedohraju. Ani na druhý pokus to neklaplo. Nastudoval jsem bojový sýstém a naučil se ho trošku používat. Nakoupil jsem pár kouzel a vytrénoval svojí partičku.
Přesto to neklape. Prostě mě to nebaví. Příběh pro mě není zábavný. I když má spoustu zajímavých zákrut a nápadů, něco mi tu chybí. Těžko se to popisuje, sám nevím, proč se nedokážu vžít do hrdinů. Nesedí mi jejich motivace a chování. Nezajímá mě, jak to bude dál.
Možná mi tam chybí troška toho heroického přesahu. Snad mi nesedí zápletka ohledně záhadné síly Source, snad svět, ovládaný Divine Order. Prostě mi to nechutná.
Přitom Divinity není o tolik jiné než třeba Dragon Age: Inquisition, což je hra, kterou jsem dohrál a mám ji moc rád. Anebo Pillars of Eternity: tam mi příběh celkem seděl, přestal jsem to hrát, když jsem se zasekl ve městě.
Na bojový systém si stěžovat moc nechci, dá se na to zvyknout a dá se to naučit. Čím víc si s tím člověk hraje, tím je zábavnější.
Přitom je Divinity nevídaně promakaná a plná nápadů. Třeba celý vtip s duchy, které lze vidět jen s použitím speciálního kouzla. Anebo možnost najít jejich skrytou duši a zničit ji - a tím se zbavit otravných nepřátel.
Asi mi také trošku vadí obtížnost. Questy jsou často tak zapeklité, že bez googlování nepřijdu na to, jak je řešit. Možná už jsem na to starý - taky možnost.
Každopádně se do Divinity nebudu nutit a radši si zahraju něco, co mě opravdu baví.
Žádné komentáře:
Okomentovat