Uncharted 4: A Thief's End - Epilog

 Hodně se mi líbil epilog s Nathanovou a Eleninou dcerou, která po letech objevuje tajemství minulosti svých rodičů. Perfekně vymyšlené, napsané i ztvárněné. Tohle se hodně povedlo.

 

Je to fajn způsob, jak se dozvědět, že to s hlavními hrdiny dlouhodobě dobře dopadlo.

Uncharted 4: A Thief's End - Dohráno, 10 z 10

Uncharted 4 jsem dohrál za nějakých 18 hodin. Bylo to dlouhé tak akorát. Nevyzobával jsem všechny collectibles, projel jsem si jen hlavní příběh.

Hrozně mě bavilo, jak Nathan se Samem postupně objevují příběh piráta Averyho a jeho kumpánů, kteří společně vypudovali utopii a pak se kvůli pokladu pozabíjeli.

 Pohřebiště lodí bohužel slouží jen jako kulisa k jedné z nejtužších přestřelek. Ke zkoumání tam toho moc nebylo.

 

Grafika, práce s prostředím a světlem je na jedničku. Některé pasáže jsou prostě skvostné.

 

  

Znovu musím vypíchnout, jak skvěle tu fungují parťáci - Sam a Elena. Díky nim je z dobré hry hra skvělá a nezapomenutelná.

Souboj na šavle s Rafem Adlerem v hořící lodi mi moc nešel. Nathan vůbec v soubojích moc neperformuje - na to, jak při střílecích pasážích kosí celé zástupy nepřátel, je v boss fightech docela socka. Ačkoliv to může být tím, že to hraju jako lama.

Konec hry je  doslova vymazlený. Stejně promakaný, jako u Zaklínače 3. Je tu smíření i odpuštění.

 

Uncharted nezklamal. Jedna z nejlepších her z PS5 dodala to, co jsem od ní očekával. Za mě 10 z 10.

Uncharted 4: A Thief's End - Vztahy

Uncharted na jedničku pracuje se vztahy. Parádně funguje vztah Nathana a Sama, mladšího a staršího brášky. I díky flasbackům na jejich dětství a společný zážitek v kriminále.

Šlape to i během hry. I když Sam Nathanovi lže o své motivaci, s vášní pro hledání pokladu jsou oba stejní.

Úplně luxusně funguje vztah Nathana s jeho ženou Elenou. Zpočátku Nathan Eleně lže, bojí se jí přiznat, kde je a co tam dělá. To je jako ze života.

V závěrečné čtvrtině hry pak Slena zastoupí Sama a provází Nathana při dobrodružství v Libertalii. A je z ní plnohodnotný parťák.

   

 

 

Černá válečnice Nadine je naproti tomu čistokrevná bitch. Nejen že má na povel armádu, navíc ještě Nathana zmlátí, kdykoliv má příoležitost. Jsem zvědavý, jak bude fungovat ve spin-offu The Lost Legacy: mám jí tak plné zuby, že si nejsem jistý, jestli budu chtít hrát její příběh.

Uncharted 4: A Thief's End - Akce s auty

 Běžné akční scény založené na mechanikách jsou perfektní a skvěle promakané. Do toho Uncharted občas hodí unikátní naskriptovanou situaci - třeba jako když Nathan prchá z padající kostelní věže.

 

Samostatnou kapitolou jsou honičky v autech a na motorce. Není jich tu moc a jsou skvělé, srovnání snesou snad jen s některými misemi v GTA V.

Krkolomná scéna ve městě na Managascaru je nezpaomenutelná. přestřelka na tržišti ukončí příjezd obrněného transportétu. Nathan musí naskočit do džípu a uhánět přes celé město. Pak naskočit na lano visející z ujíždějícího jeřábu, vytáhnout se na náklaďáki, ze kterého musí přeskočit na jiný, protože původní auto hoří.

Následuje divoká přestřelka na autech, kdy Nathan může - a musí - přeskakovat na jiná auta a sestřelovat nepřátele. Všechno končí brutální bouračkou, kdy Narhan jen kouká, jak nad ním začíná vrak auta hořet.

Aby ho nakonec zachránil Sam s motorkou. Nathan si naskočí, vzápětí je začne honit obrněný vůz. Který se musí rozstřílet.

Frenetická akce, která ve hře trvá sotva pár minut dynamikou překonává všechno, co jsem kdy ve hrách viděl. Je to naskriptované, kulervoucí a hrozně zábavné.

Z úplně jiného soudku je jízda Nathana s Elenou přes vodopády a výtahy k pirátskému městu New Devon: klidnější, méně dynamická, ale stejně zábavná.

Uncharted 4: A Thief's End - Parťáci a mechaniky

Hra parádně přechází mezi cutscénami a gameplayem. Místy jsem se přistihl, že se snažím Nathana postrkovat i během cutscén - tak je to přirozené. 

Unikátnost Uncharted je v práci s parťáky. Jsou samostatní, inteligentní a následují Nathana na všech těch římsách a krkolomných stěnách. Přitom po celou dobu hry glosují, povídají si s Nathanem o ději, popichují se nebo domlouvají další postup.

Některé herní momenty vyloženě akcentují spolupráci - Nathan pomůže Samovi na vysokou zeď a ten ho pak vytáhne za ruku nahoru, shodí mu žebřík anebo bednu, po které vyšplhá za ním. těžké dveře musí par´táci vyrazit spolu. Žádná jiná hra to takhle dobře neumí.

Sam umí totéž, co Nathan. Kudy projde Nathan, tudy vyšplhá Sam. Dokonce se oba umí na strmé stěně prohodit - Nathan přeleze Samovi po zádech. Elena a Sully jsou trochu míň šikovní, ale nevadí to - Nathan musí v některých pasážích vymyslet, jak jim pomoci.

Uncharted parádně pracuje s mechanikami. Hlavní těžiště je ve šplhání a lezecích puzzlech. S využitím lana s kotvou, se kterou Nathan maká líp než Assassin. Provádí na něm neuvěřitelné věci, dokáže se zkoupnout z jednoho lanového úchytu, vymrštit se do vzduchu a zachytit lano za nový úchyt. Je to krkolomné, nerealistické - a přitom to nevypadá blbě, ale skvěle. Na laně umí i střílet jednou rukou - což jsem nevyužíval, byl jsem rád, že jsem rád.

Stealth funguje, ale většinou bojových pasáží jsem se prostřílel. Gunplay je spíš otravný. Možná je to tím, že jsem měl vypnutý auto lock - takhle to byl místy trochu opruz a v tužších přestřelkách jsem pravidelně chcípal. Ostaní herní mechaniky mě dost bavily, bezhlavé přestřelky s lavinami nepřítel hlavně ke konci hry mě trochu štvaly. Je pravda, že jsem to hrál na Moderate - třetí nejtěžší obtížnost ze čtyř.

Puzzles není ve hře zas tak moc, ale jsou prostě skvělé. Unikátní, promakané, nepříliš těžké . když pochopíte, co se po vás chce - jako třeba puzzle s nastavováním strojku podle jmen pirátů na obrazech. kolem.

Obrovský hodinový stroj uprostřed věže je unikátní prostorové puzzle, které mě hodně pobavilo.

Uncharted 4: A Thief's End - Legenda z PS4

 Série Uncharted je legendární. Od chvíle, co jsem si u kamaráda na PS4 krátce vyzkoušel ikonickou scénu z třetího dílu s letadlem, jsem si to chtěl zahrát. Akční adventura ve stylu Indiana Jonese, se skvělým příběhem a postavami - paráda!

V Sony naštěstí pochopili, že uvolnit své exkluzivity pro PC a XBOX je dobrý nápad. God of War slavil obrovský úspěch, a tak jsme se na PC konečně dočkali Uncharted.

 Čtvrtý díl A Thief's End je úchvatný. Příběh se točí kolem hledání pirátského pokladu piráta Henry Averyho. A šlape jako hodinky. Stojí na několika málo skvělých charakterech, mezi kterými to jiskří, jak si tak pomáhají anebo si jdou po krku. Jen málokteré hry mají tak geniálně napsané a ztvárněné postavy. Ubisoft by se mohl učit, jak se to má dělat.

 

Což platí  nejen pro Nathana Draka a jeho bráchu Sama, kolem kterých se točí převážnáí část hry. I parťák pilot Sully a Samova žena Elena Fisher jsou parádně prokreslení. A co teprve záporáci - hlavní bastard Rafe Adler a černá kráska Nadine Ross, která Samovi pravidelně nakopává zadek,

Hra parádně pracuje s prostředím. Hlavní lokace - Skotsko, Madagaskar a tropický ráj Libertalia využívá do mrtě. Kromě toho vedlejší lokace - kriminál v Panamě, Rossi Estate v Itálii - jsou parádně vymodelované a dechberoucí. Ne, Uncharted není open world - je zatraceně lineární, ale funguje tak dobře, že má člověk místy pocit otevřeného světa.

Africká příroda Madagaskaru je prostě parádní.