Ghost Recon: Wildlands - dojmy z helikoptéry

Taktická střílečka z drogové Bolivie má parádní grafiku, engine a zasazení. Věnoval jsem tomu pár večerů, ale dál to hrát nebudu.

Proč? Je to moc repetitivní. Příběh venkoncem nulový, mise prakticky všechny stejné. Ubisoftí šablona vyzobávání ikon na mapě mě v tomto případě nechává chladným.

Mapa je rozsekaná do sektotů. V každém sektoru je pár questů, které vedou k vyvolání vedoucího drogového gangstera. Kromě příběhových questů tu jsou questy na farmení surovin nutných pro levelování a farmení zbraní nebo fidlátek, která jde na zbraně přimontovat.

Hratelnost je zpočátku zajímavá. Možnost určovat cíle třem parťákům nabízí zpočátku zdání hlubšího taktického rozměru. Bohužel jsou parťáci celkem tupouni a se složitějšími úkoly si neporadí. Neumí zaútočit na obsazený dům, nedokážou krýt určený prostor. Dokážou jen efektivně sejmout první cíl.

Wildlands jsou prý úplně super, když se hrají s kámoši v coopu. To bohužel není můj případ. A tak jsem ochuzen o sofistikovanější plánování akcí. Jako střílečka se mi to celkem omrzelo. Dá se to hrát, neuráží to, ale není to nic, co by mě extra bavilo. Příběh mě prostě nechytl.

Asi si to nechám nainstalované a možná si to ještě někdy pustím, ale k systematickému hraní mě to nezaháčkovalo.

Ovšem grafika je vážně super. Ubisoft assety a open worldy prostě umí.