Planet Nomads: Vznášedlo a doly

Po 23 hodinách hraní Planet Nomads jsem se donutil od hry odtrhnout. Ne z nudy - celou dobu jsem se bavil výborně. Spíš proto, že si nechci spotřebovat zážitek ve stávající betě. Zkusím vyčkat, až autoři hru dodělají. Myslím, že finální zážitek bude ještě někde jinde.

Hodně jsem se bavil s potrubím a rozchozením dolu. Mining machine jsem napojil pomocí potrubí na kontejner do produkčního řetězce. Potrubí je geniální věc, umožňuje transportovat materiál a součástky mezi jednotlivými kontejnery a zařízeními.  Má to sice zatím lehké bugy, například potrubí nelze beztrestně rozpojit a spojit, nefunguje obousměrný transport jednou rourou. Nejde jen tak napojit hotový důl na hotový kontejner, je nezbytné napřed postavit kontejner, pak položit potrubí a důl až nakonec. Ale to jsou drobnosti. Ten pocit, když to člověk uchodí a ono to funguje, je k nezaplacení.

Vznášedlo jsem postavil celkem na první pokus. Auto mi trvalo mnohem déle, tady už jsem jen zúročil zkušenosti.

S létající lodí a dostatkem materiálu jsem si mohl dovolit vydat se na dalekou výpravu. Složitý terén najednou není výzvou.

Předpokládám, že cílová hra nebude zpřístupňovat všechny blueprinty od začátku, ale bude možné je nacházet. Takhle se v jednotlivých vracích nacházejí zajímavé materiály a kusy textu, které objasňují, kde to vlastně jsem a jak jsem se sem vlastně dostal.

Mimozemské trosky a artefakty

Zatí jsem navštívil dva biomy, mírné pásmo a chladnou tundru. V tundře jsou jiné rostliny a živočichové mají jinou barevnou texturu, ale jinak jsou to víceméně stejné druhy.

Pro pokročilé stroje jsou nezbytné ušlechtilé kovy - kobalt, stříbro a aluminium. Ty můžu těžit jen v tundře. Proto jsem si tu postavil malou těžební základnu.

V zásadě bych mohl ve hře dělat tři věci. Jednak prozkoumat všechny biomy - proletět si celou planetu. Pak stavět další základny - což je možná fajn, ale až tak moc mě to zase nebaví. Prozkoumávat další trosky a monolity- OK, ale tak moc mě to nebere.
Anebo si postavit obří mobilní základnu, která se může pohybovat po světě. To by mě bavilo. Ale vážně si radši počkám, až autoři do hry dodělají všechno, co mají v plánu.
Nerozchodil jsem ve hře čerpadlo na vodu. Prostě nečerpá.
Nemám blueprint na uranium generátor, ultimátní zdroj energie. Možná se schovává v některém vraku.
Napadá mě spousta věcí, které by se do Planet Nomads mohly dodělat. Jeskyně. Velké mimozemské vraky. Velké opuštěné základny. Questování. Cizí postavy - ale toho se asi už nedočkám.
Každopádně plánuji se do hry po čase znovu vrátit. Je totiž vážně super.

Planet Nomads: První výprava

Tohle zvíře je zatím nejprotivnější. Hází balvany a nejde moc zabít. Jediný způsob, jak se ho zbavit, je přejeto ho autem. Hnízdo těchhle potvor je kousek na sever od mé základny. Bohužel se respawnujou z hnízda rychleji, než je zvládnu zabíjet. Hnízdo je vidět vlevo - ty krystaly s fialovými hieroglyfy.

Vydal jsem se na první pořádnou výpravu autem.

Býk vypadá trošku hrozivěji než běžné krávy. Také je agresivnější.

Jelen napřed hrozí, až pak útočí. Zabít se dá, ale proč?

Skupinka jelenů prchá před autem.

Moje aut je nepříliš foremné, ale o to ho mm radši.

A takhle to vypadá, když auto zapadne do díry. Díry jsou bohužel dost hojné a nevyzpytatelné. Člověk si v klidu jede - a najednou má auto čumákem v díře dvacet metrů hluboké.

Autoři snad mají v budoucnosti ubrat počet děr. Do té doby si člověk musí dávat pozor. Anebo se vytáhnout pomocí navijáku. Ten jsem zatím nezkoušel.

Planet Nomads. Inženýrem na cizí planetě

Planet Nomads jsem si koupil před drahnou dobou v Early Accessu. Hra od českého týmu Craneballs  je stále v rané fázi vývoje. Přesto je až pozoruhodně funkční a zábavná. Při prvním vyzkoušení někdy před půl rokem jsem se jen proběhl po světě, teď jsem tomu dal sedm hodin přes víkend. A jsem hodně spokojený.
Planet Nomads je hybrid Space Engineers a No Man's Sky.  Se Space Engineers má společnou  konstrukci vozidel a základen. Pravda, tohle No Man's Sky teď už taky umí, ale nezkoušel jsem to.
S No Man's Sky sdíli prozkoumávání, těžbu nerostů a mimozemská zvířata a rostliny.

Hra nabízí sandboxový konstrukční mód a survival. Hrál jsem ten survival. A jsem nadmíru spokojený, sedl mi perfektně. Od začátku je hráč lehce pod tlakem zajistit si zásoby jídla a vody. To znamená sestrojit si první univerzální 3d tiskárnu, generátor energie a syntetizátor potravin.
Suroviny se získávají z kamení (uhlík, železo a křemík) a z rostlin (biomasa). Z těchto základních prvků se skládají všechny prvotní stroje a prvky na začátku hry.
Pobyt na cizí planetě sám o sobě nijak rizikový není. Hráči pozvolna ubývá ukazatel nasycení a žízně. Není to ale nic dramatického - nekoná se neustálý opruz z No Man's Sky.

Dále ubývá energie. A samozřejmě zdraví. Největším rizikem jsou jedovaté rostliny, na které člověk narazí na každém kroku.  A také zvířata. Každý druh zvířat má svoji specifickou vzdálenost, na kterou začne reagovat. Nejprve hrozbou, pokud hráč nezareaguje, tak útokem.

Ve hře funguje počasí. Pokud zaprší, je zima a hráč se musí schovat do budovy nebo do záchranného modulu. Parádně jsou udělané noci - jednak je opravdu tma, jednak začnou světélkovat některé rostliny. Hned to začne připomínat Avatara.

Moc pěkně vypadají zvířecí rodiny. Na první pohled lze odlišit mírné samice a agresivní samce. Zvířata mívají hnízda s vejci. I mírumilovná kráva se naštve, pokud jí člověk sáhne na vejce.
Rostliny vypadají velmi uvěřitelně. Kromě biomasy některé poskytují semena a ovoce, klíčová pro výrobu potravin.

U stromů krásně fungue kácení. Strom se napřed porazí a pak postupně porcuje na jednotlivé větve, Jednou mě jedna větev zabila, když padla přímo na mě. Fyzika zjevně funguje.
Pocitově se mi Planet Nomads hraje z těchto tří her nejlépe. Má nejlíp namixovaný poměr explorování, sbírání surovin a stavění. Je to s podivem - má určitě daleko nejmenší budget i ambice. Přesto ale dodává kompaktní a zábavný zážitek lépe.
Jasně, není tak úplně fér srovnávat procedurálně generovaný vesmír No Man's Sky a jednu planetu Plant Nomads: planetu, která je sice také procedurálně generovaná, ale v r8mci p5edem p5ipraven7ch biomů, s předem danou faunou a řádově menší mírou variability. Možná ale právě proto planeta v Nomads působí daleko uvěřitelněji: zvířata vypadají lépe než nesmyslně poslepované chudinky, které člověk potkal v No Man's Sky.

Díky nutnosti sbírat suroviny se gameplay příjemně střídá: člověk chvíli staví základnu, chvíli jde prozkoumat jezero, kde nabírá vodu, chvíli staví auto, chvíli se stará o pěstování rostlin a výrobu jídla. I v zásadě repetitivní úkoly jako těžba nerostů není rušivá nebo otravná, protože se doplňuje s výpravami a prozkoumáváním. Což opět v No Man's Sky byl opruz největší.
Co se stavby týče: postavil jsem si jednoduchou základu a pustil jsem se do stavby auta. Konstrukcí jednotlivých komponent či strojů se odemykají další blueprinty.

První auto nedopadlo dobře. I když hra obsahuje elektrické baterie, rozhodl jsem se na auto namontovat rovnou generátor elektřiny. Dal jsem ho na zadek auta. A zřejmě to byla chyba - když jsem ladil kola, auto mi sjelo do kráteru a postavilo se na zadek, čumákem vzhůru. Nezbylo než auto rozebrat na prvočinitele a zkusit to znovu.

Napodruhé se už zadařilo, Auto i s generátorem jezdí. Konstrukce není ideální, generátor je možná příliš těžký. Ovladatelnost a rychlost také není bůhvíjaká. Coby druhý prototyp je ale uspokojivé. Můžu vyrazit prozkoumávat na delší vzdálenosti.
Jsem zvědavý, jestli mi nadšení vydrží a jak se mi budou líbit další biomy, které hra nabízí.

Assassin's Creed Origins: Dohráno, 10 z 10

Takže jsem to dohrál. Mám hotové všechny side questy, zabité všechny bosse i slony. Hlavní příběh jsem dohrál. Pokud vím, našel jsem všechny poklady a vyčistil všechny pevnosti.
Dan Vávra má pravdu, že hlavní příběh není dobrý. Za sebe bych dodal, že hlavně v závěru. Až do Caesarova příjezdu to docela funguje.

Jakmile se ale hra snaží napojovat na historické události, selhává. Neumí hráči dobře vysvětlit, co se právě v Egyptě děje a proč se postavy chovají tak, jak se chovají.

A závěr s Caesarovým zavražděním je prostě podaný špatně. Přitom to klidně šlo otočit - Aya se naopak mohla snažit Caesara zachránit. Jakkoliv neúspěšně. Což by ale asi nesedělo s anarchistickým krédem assassinů.

Další věc, kterou bych hře vytkl, je linearita a jistá repetitivnost. Nelze řešit questy různě. Hráč může různě přistoupit k řešení v rámci herních mechanik - zabiju tohohle bosse lukem, nebo ho zavraždím, anebo si to s ním rozdám na meč a štít? Ale rozhodnout se, že tenhle cíl nechám jít a tamtoho zabiju - to nejde.

Prostředí je neuvěřitelně bohaté, leč statické. Nemění se v návaznosti na činy hráče. Je celkem fuk, zda hráč vyčistí nepřátelský tábor nebo ne. Při příští návštěvě je zase plný nepřátel. Chybí jen zabití bossové a poklady.

Dialogy jsou lineární. Nelze řídit průběh rozhovoru. Věčná škoda.
Během hry vypadá Egypt stále stejně. Jedinou výjimkou je závěrečný masakr v Siwě a bitva v Alexandrii.

Tímto jsem ale právě vyčerpal všechno, co mi na hře nesedlo. Side questy jsou příběhově zajímavé a zábavné. Herní mechaniky šlapou. Líbilo se mi, jak hra pracuje s nošením zraněných. Osvobodit vězně, vynést ho z vězení, vysadit na koně nebo na velbouda a odvézt do bezpečí - prostě paráda.
Graficky je hra prostě úchvatná. K tomu není co dodat, je to vidět na všech screenshotech tady kolem.

Co bych ale vypíchl, je uvěřitelnost přírody. Chování zvířat - antilop, ptáků, krokodýlů, lvů či hrochů - je prostě uvěřitelné.

Prostředí v Origins hraje - ještě o dost lépe, než v předchozích hrách. Pokud si vzpomínám, slušně fungující přírodu měl Assassin's Creed 3 z Ameriky. Tady je to dál.

Ulítávám na egyptských městech a vesnicích. tržiště, řemeslnické díly - hrnčíři, cihláři, barvíři, zemědělci, rybáři, to všechno tady žije.

 Zavlažovací kanály, karavany v poušti, pastevci, chrámy, lovecké tábory, přístavy a doky - na co si člověk vzpomene, to je ve hře vymodelováno a předkládáno v parádní kvalitě, nádherné, detailní, uvěřitelné. Míra a kvalit a assetů je neskutečná.

Ačkoliv je mapa obrovská, prostředí je totálně variabilní. Nilská delat, žhavé pouště, skalnatá Kyrenaika, hluboké kaňony a zase rozpálené skalnaté pouště na Jihu, to všechno je prostě skvělé. Jen jezdit a kochat se je super. Ubisoft prostě prostředí umí, a to nejlíp ze všech herníh firem.

Neodmyslitelná sekce v současnosti je omezená na minimum. Pár minut, které jsem tam rychle strávil, abych už zase spěchal zpátky do Egypta.

Staré hrobky, kde Bayek nachází oltáře Prastarých, se dají vydržet. Vesměs jde o herně nezajímavé pasáže - Bayek se tam propracuje, aktivuje oltář, získá jeden skillpoint a vyslechne si celkem užvaněný a nic neříkající  rádoby filosofický proslov. Význam pro hratelnost nebo příběh veškerý žádný.

Celou dobu hraní jsem se bavil. Užíval jsem si svět. Bavil jsem se v bojích. Nejvíc v bojích s bossy. Když srovnám tenhle díl s předcházejícími, je určitě nejvýpravnější a největší. Slavný Black Flag nebo druhý díl série byly asi sevřenější a kompaktnější, ale rozhodně ne tak promakané z hlediska prostředí. Soubojový systém  Origins je daleko nejlepší z celé série.

 RPG systém hratelnosti taky pomohl - i když jsem na konci hry měl všechny vlastnosti, které jsem chtěl. Nebyl důvod si vybírat jenom něco.  Bavilo mě nacházet epické zbraně a postupně si je vylepšovat. Bavilo mě získávat epické outfity a kupovat si nejlepší koně, vozy a velbloudy.

 I přes zaškobrtnutí v hlavním quest chainu a všechny věcim které mohly být ještě lepší, se stále jedná o jedinečný zážitek. Assassin's Creed si jednoznašně zaslouží 10 z 10.

Assassin's Creed Origins: Finále

Bayek s Ayou se vrátili do Siwy. Obuvatelstvo bylo vybité nebo šílené, město vydrancované. Všechno působením Apple of Eden, kterého se zmocnil Flavius. Skutečná hlava Řádu v Egyptě.

Poslední boss, který padl Bayekovou rukou, je Flavius v Kyrenaice. Vyzbrojený Apple of Eden je dost nechutný. Nakonec na něj zafungovala tradiční kombinace lehkého healovacího luku a kopí. Spawnuje minibosse, které je dobré odstřelovat. A je výhodné se schovávat za sloupy.

Bayek se s Ayou se ozešli. Hra moc nevysvětluje, proč. Rozlučková scéna ja pobřeží je křečovitá, rádoby patetická a nelogická. Nedává smysl.

Aya se zkrátka rozhodla opustit Egypt i Bayeka a odplout do Říma. Vyřídit účty s  Luciem Septimiem. A také s Caesarem. Hra opět nevysvětluje proč. Caesar se stal hlaovu Řádu, tak se Aya spojí s Cassiem a Brutem k zabití Caesara. Opět nevysvětluje proč.

Tenhle dějový veletoč mi dost nesedl. Jednak historicky není pochyb, že Brutus a Cassius byli zrádci a konzervativci, kterým nešlo o nic jiného, než o osobní prospěch. Jednak je to ve hře neobyčejně hloupě podané. Kdo o historii nic neví, musí být dost zmatený. Já mám Caesarovu historii docela najetou, tak mi to přijde stupidní. Musím bohužel dát za pravdu Danovi Vávrovi, který hlavní story po zásluze natřel v jednom článku v Levelu.
Aya se do Říma musela probojovat přes pár námořních bitev. ne špatných, nutno uznat.
Samotný Řím je ve hře jen jedno náměstí. Kterým je potřeba projít.

Aya musí podstoupit souboj s Luciem Septimiem, posledním z cílů. Lucius coby boss je docela epický. Jenomže... proč mám bojovat s Ayou, která byla skoro celou hru NPC? Který génius tohle vymyslel? Proč nemůžu hrát za Bayeka???

Scéna Caesarova zavraždění je podaná opět tendenčně. Ne, nevěřím, že se Caesar chtěl nechat prohlásit králem. Na to byl příliš inteligentní. Hra bezezbytku přejímá vylhanou argumentaci spiklenců.

Vizuálně to není špatně pojaté, nutno uznat. Je fajn být u historických událostí. Určitě to ale šlo vymyslet jinak.

Vražda Caesara už není soubojem. Aya se přiblíží, hráč stiskne tlačítko a pustí se animace. Herně nuda.

Hra pak přehraje pár animací o tom, jak Bayek založil v Eyptě assassinské brtrstvo a Aya udělala totéž v Ŕímě.

Něco mi říká, že si Ubisoft připravuje Ayu jako hrdinku pro další díl. Pokud se nemýlím, tak to hrát nebudu. Ženského Assassina? Fakt ne. Holt jsem sexistické prase.
A to je konec, přátelé.  Game over.

Assassin's Creed Origins: Caesar

Gaius Julius Caesar je moje oblíbená historická postava. Mám o něm docela načteno. Ohledně jeho role v Assassin's Creed mám trošku smíšené pocity.

Setkání Kleopatry (a assassina Bayeka) s Caesarem začíná známou epizodou transportu v zavinutém koberci. 

Caesar je tu vymodelovaný jako živý.

Bohužel se ve hře příliš neprojevuje jeho charisma a genialita.

Bayek a Aya jsou vysláni najít vchod do hrobky Alexandra Velikého.

Atmosféra hrobky je prostě úchvatná. Největší z vojevůdců tu leží v sarkofágu vyplněném medem, aby se jeho tělo nezkazilo.

Zatímco Bayek prchá s Caesarem ze vzbouřené Alexandrie, Aya má za úkol rozsvítit maják na Faru a přivolat posily.

Mise s Ayou obecně nemám rád. Aya nemá pořádné zbraně, nemá Bayekovy schopnosti - a přijde mi k ničemu, když si celou hru leveluju postavu a pak mám hrát klíčové střetnutí s někým jiným. Když Aya velí lodím, ještě to zkousnu.
Přechod přístavu po stěžních hořících lodí egyptské flotily je vizuálně působivý, ale herně je to dost o ničem. Aya moc nemá šanci spadnout, výzva veškerá žádná.
Naopak, na Faru Aya musí podstoupit jeden z boss fightů s nabušeným centurionem - a tady mi Bayek chyběl asi nejvíc.

Bayek s Caesarem zatím na voze prchají z Alexandrie. Akční pasáž je velmi slušná, dokud Caesar řídí a Bayek odstřeluje pronásledující jezdce.

 

Pak se ale na scénu vřítí válečný slon. A tady to začíná drhnout. Při prvním pokusu mě slon zabil- nevěděl jsem, co mám dělat. Při druhém pokusu slon proběhl a zmizel kdesi v polích. Bayek s Caesarem nerušeně projeli trasu, přičemž házeli hlášky, jako by je slon stále pronásledoval. A pak se pustila animace, jak Bayek na poslední chvíli zabije slona kopím do oka.

Následuje bitva Římanů s Egypťany v deltě Nilu, Při ní nešťastně zemře Kleoptařin bratr - faraon Ptolemaios.

Bitva mě popravdě neuspokojila. Bojující vojáci si Bayeka vůbec nevšímají, stačí to proběhnout. Věčná škoda! Proč to nemohli pojmout jako bitvu na konci Zaklínače?

Souboj s Luciem Septimiem je jiné kafe. Jako boss je docela tuhý. Bohužel mi Caesar nedovolil ho zabít.