sobota 19. března 2011

Total War Shogun 2 je boží

Hrál jsem všechny hry Total War, nemohl jsem si nechat ujít ani nejnovějšího Shoguna 2. Už první Shogun, zakladatel série, mě totálně uchvátil: bylo to jako zjevení, první hra operující s 3D terénem a jednotkami ve formaci (pravda, v první Shogunovi byly jednotky ještě dělány pomocí 2d spritů - tuším, že i první Medieval byl takový, plnohodnotná 3D grafika jednotek dorazila až s Rome). 
Celkem nedávno jsem si hrál s Napoleon:TW a nějak podvědomě jsem čekal, že Shogun 2 bude hodně podobný. A ono to tak není. Shogun přináší velikou spostu novinek, je to opravdu kvalitativní posun v celé sérii, ne jen prostá evoluce.
Shogun je velmi japonský. Od prvního menu přes grafiku na hlavní mapě, popisy jednotek i tutorial, až po vlastní bitvy - všechno je velmi japonské, a tím zcela odlišné od předchozích her. 
Přepracování doznala hlavní mapa. Hra je výborně odladěná a výkonově  optimalizovaná - mám v čerstvé paměti Napoleona, který se na velké mapě docela nechutně škube. Tady je vidět mnohem víc detailů - po mapě běhají kuliové s vozíky zboží, nad horou Fudži se vznáší orel, a všechno to šlape nádherně plynule bez sebemenšího zaváhání.
Zpátky je proslov velitele před bitvou - pokud si dobře vzpomínám, naposled jsme to viděli v Rome (ostatní díly už to vypustily). Tady je zpět a je to super.
Shogun nešetří na animacích, které jsou tentokrát dobře udělané a neotravují. První vyrobená jednotka nového typu je uvedena videem, které představí její siné i slabé stránky. 
Výborná a tradičně bohatá je encyklopedie, vysloveně oceňuji citace z japonských haiku a básní, které jsou často hodně vtipné.
Funguje tu opět rod a rodová dynastie, adopce generálů a čest. Co mě hodně těší je diplomacie - v předchozích dílech byl často problém uzavřít nějaká spojenectví, tady mám po pár letech hry kolem sebe samé spojence a musím se rozhodovat, kam útočit, abych si je nenaštval.
Čistá radost jsou bitvy. Bitevní AI je hodně chytrá - v Medievalu jsem většinu bitev vyhrával díky obchvatům jízdy do týla a pobitím nepřátelských lučištníků. To tady většinou nefunguje, lučištníci jsou většinou dobře bráněni záložními jednotkami kopiníků. 
Terén v bitvě se generuje podle postavení na hlavní mapě a dělá to velmi dobře.  Je hodně členitý - takhle členitý terén ještě v Total War hrách nikdy nebyl, a je to dobře. Čím členitější terén, tím víc prostoru k zajímavým zvratům a bitevním variantám. Je krása vidět na bitevním poli zasněženou Fudži anebo dobývat pevnost na útesu nad mořem!

Žádné komentáře: