God of War: Dohráno, 10 z 10

 Konec hry je epický. Podíváme se do Týrovy svatyně a nakonec i dovnitř Jörmungandra

Skutečnou tragickou postavou hry je nebohá Freya. Oživí Mímirovu hlavu a několikrát pomůže Kratosovi zachránit Atrea před smrtí.

Jenomže také miluje svého syna Baldura slepou láskou a snaží se ho chránit před smrtí tak moc, že mu zkazí život a Baldur ji za to k smrti nenávidí a proklíná. Při finálním souboji se dokonce postaví proti Kratosovi.

A když nakonec Kratos s Atreem ve finálním bossfightu Baldura zabijí, zlomená Freya jim to nikdy neodpustí. Něco mi říká, že nás Freya v připravovaném dalším dílu nebude mít úplně v lásce.

Finále se odehrává v Jotunheimenu, zemi obrů. Tady se ukáže, že všichni obři uprchlí před Odinem a jeho Ásy jsou už dávno mrtví .Obryní byla i Atreova mrtvá matka. A největší překvapení nakonec - pozor, spoiler - Atreus je v proroctví známý pod jménem Loki. 

 

 

Tohle je konec. Dá se samozřejmě pokračovat, ve hře zbývají ještě valkýry a spousta neodemčených pokladů. Neprošel jsem všechny arény v Muspelheimu a do Niflheimu jsem jen strčil nos. Ale myslím, že mi to stačilo.

God of War je ve všech směrech skvělá hra. Poprávu je legendární. Má skvělý design, grafiku, soubojový systém, příběh, scénář, postavy. Skvěle pracuje s emocemi. Jedna jediná věc mi neseděla, a to jsou arény v Muspelheimu. Je to jednoznačně jedna z nejlepších her, jeké jsem v životě měl tu čest hrát. 

Za mě 10 z 10.

 

God of War: Střípky a světy

 Hrozně se mi líbily některé nápady. Například Ligth Elves, jak se vrací do Alfheimu poté, co Kratos porazil Dark Elfy.

Nebo obrovská hora a souboj s drakem na výtahu. 

Nebo osvobozování draků spoutaných dávnými trpasličími vládci.

 

 Nebo gigantický obr, který se zdá napřed mrtvý, ale při finálním souboji se probere. 

God of War má spousty nepovinného contentu. Jsou to jednak lokace v hlavním světě, jednak celé vedlejší světy - Muspelheim a Niflheim. V Muspelheimu jsem absolvoval několik Challenges v arénách, ale nebavilo mě to. Do Niflheimu jsem doslova jen nakoukl po dohrání hlavního příběhu a dál to hrát už nebudu.

God of War: Midgard a okolí

 

Příběh začíná pohřbem Atreovy matky. Celá hra je vlastně poutí na vrchol nejvyšší hory, kde má být matčin popel rozprášen. 

A poměrně brzy se to začne komplikovat. Kratos a Atreus jsou totiž v Midgardu, ústředním světě severské mytologie. Tou je hra báječně prostoupena.

Hned zpočátku hry se představí hlavní záporák, bůh Baldur, který je nezranitelný a ani nic necítí. Úvodní souboj Kratose s Baldurem je neskutečný ve všech aspektech: vizuálně, epikou i akčností. Nikdy bych nečekal takovýhle boss fight na samém začátku hry.Tím více, že Kratos toho na začátku hry ještě moc neumí a bojuje bez Atreovy pomoci.

 

Když pak Kratos s Atreem poprvé dorazí na kánoi k jezeru Lake of the Nine, je to radost. A když se pak z jezera vynoří OBROVSKÝ světový plaz Jörmungandr, který způsobí pokles hladiny jezera a zpřístunění nepřístupných pasáží, je to čistá herní extáze a vrchol herního designu.

 

 Když říkám, že Jörmungandr je OBROVSKÝ, tak je opravdu OBROVSKÝ. Je velký jako hory.

 

Třetí do mariáše ke Kratosovi a Atreovi je hlava nejchytřejšího člověka všech dob Mímira, kterou Kratos nosí na opasku. Mímir je chodící encyklopedie severské mytologie a má báječné hlášky, kterými glosuje průchod hrou Jen málo her má takhle vymakaný scénář.

 A kromě toho Mímir ovládá jazyk, kterým se domluví s Jörmungandrem.

Podobně povedená je dvojice trpaslíků Brok a Sindri, kteří poskytují služby kolem zbraní a brnění. Jsou krásně zaintegrovaní do herních světů, kterými se postupně Kratos s Atreem naučí procházet. A kromě toho epicky hláškují a komentují průběh hrou.

 

Hlavní myšlenkou hry je putování po severské mytologii a budování vztahu otce se synem. Ten je doslova geniálně odvyprávěný. Až na samém konci hry se dozvíme, že Atreus je vlastně Loki a bohové po něm jdou, protože bude příčinou Ragnaroku.

Je fascinující, že tam, kde Assassin's Creed Valhalla zavalí hráče stovkami postav, God of War si vystačí s několika málo postavami. Které jsou perfektně vymyšlené, prokreslené a odvyprávěné. A mají nějaký vývoj v čase. Ať už to jsou trpaslíci, mimořádně povedená bohyně Freya, její syn - hlavní záporák Baldur nebo Modi a Magni, Thorovi synové.

 

God of War opravdu exceluje v používání prostředí. Nevadí, že se na některá místa člověk podívá dvakrát či víckrát, protože od poslední návštěvy má Kratos nové schopnosti a dokáže se dostat k lootu nebo na místa, která byla předtím zamčená, zablokovaná anebo pod vodou. Design je tak vychytaný, že se prostředí neokouká a stále nabízí něco nového.

 

God of War. Dokonalá akční řežba

  

God of War vyšel na Playstation 4 už v roce 2018. Na PC zavítal v lednu 2022. Hru s Metacritic hodnocením 94% jsem si nemohl nechat ujít.

 

Vzorec hry je unikátní ve spolupráci hřmotného válečnického otce-boha války Kratose a jeho malého synka Atrea. Netušil jsem, že hráč může aktivně ovládat oba. S Kratosem bojuje nablízko, zatímco Atreus má na starosti šípy s magickými útoky a občas nepřátele škrtí. Naštěstí Atreus nemůže zemřít.

O tom, že hráč v boji ovládá i Atrea, jsem se vlastně dozvěděl až když jsem se do hry pustil. God of War je v podstatě akční adventura, jedotlivé části hry jsou víceméně lineární. Hra geniálně pracuje s atmosférou, adrenalinové akční souboje střídají klidné pasáže, kdy je to hlavně o puzzlech. Některé puzzly jsou nezbytné pro další postup, další odemykají truhly s nejrůznějším lootem.

Bojový systém je doslova vymazlený. Kratos má sekeru, která se dá použít nablízko i házet. Některé druhy nepřátel je efektivnější likvidovat rukama. V poslední části hry se Kratos ozbrojí dvěma čepelemi na řetězu, se kterými dokáže rozpoutat ohnivou apokalypsu. A do toho ještě speciální Spartan Mode, kdy se Kratosovi splaší kladiva a promění se ve zbraň hromadného ničení.

Je to vskutku potřeba, protože na každého nepřítele platí něco jiného. První souboj s obrem jsem zkoušel snad hodinu, než jsem přišel na to, jak se to má hrát. 

 Ke konci hry už jsem tyto souboje dával napoprvé nebo napodruhé, a to včetně finálního bossfightu.