Imperator Rome: Skvělá 4K strategie, 9 z 10

 Mám rád strategie od Paradoxu. Europu Universalis IV, Crusader Kings II i CK3 jsem si hodně užil. Stellaris byla taky fajn. Hearts of Iron IV jsem zkusil, ale moc jsem se to nenaučil a nevydržel jsem u toho. Snad se k tomu ještě vrátím.

Pro starověký Řím mám slabost, proto jsem se na Imperatora moc těšil. Když v roce 2019 vyšel, zkusil jsem to - ale moc dlouho jsem u něj nevydržel. Dalo se to hrát, ale bylo to prapodivně vybalancované. Navíc se Paradox vrhl do rozsáhlého předělávání herních mechanik - a pustil se do toho tak, že se herní komunita naštvala a zhejtovala to. Takže se předělávalo znovu.

No a teď na jaře vyšla verze 2.0. Která se povedla. Znovu jsem se pustil do hraní a užil jsem si to jako nikdy. Vlastně musím přiznat, že se mi Imperator líbil ze všech paradoxích her snad nejvíc. Jasně, Europa Universalis IV je po osmi letech od vydání narvaná contentem a datadisky. Jasně, CK3 je moderní a má skvělé charaktery. Ale žádnou z těchto her jsem nevydržel hrát do konce. Co je to vlastně konec? Odehrání časové periody - v případě Imperátora od roku 450 od založení Města (304 před kristem)  do roku 727 od založení Města (27 před Kristem). Už teď jde Imperator hrát i dál, já jsem si ho střihl do roku 730.

Imperator má pro mě ohromný bonus v tom, že opravdu navozuje atmosféru starého Říma. Docela slušně modeluje vnitřní politiku - jsou tu tři strany, velké rodiny, obsazování pozic v armádě i v řízení státu, prosazování agendy jednotlivých stran. Dál je tu modelování kultur - s každým podmaněným státem je tu nová kultura, anebo i náboženství. Myslel jsem, že je potřeba cizí kultury integrovat a zvýšit tak jejich spokojenost, ale funguje to jen do určité míry. Čím víc kultur je integrovaných, tím jsou nespokojenější.

No a samozřejmě zahraniční politika. Ta tu funguje stejně dobře jako v Europě Universalis. Hraje se na casus belli, jsou tu klientské státy i vazalové platící tribut. Pozoruhodně velké množství států jsem připojil politicky a ne vojensky - ačkoliv bojování jsem se nevyhnul. Prvním úkolem Říma je zmocnit se Itálie - a už tady to je docela zajímavé. Některé státy či státečky jsem integroval, jiné jsem musel dobýt.

No a pak už přišlo na řadu soupeření s Kartágem. Musel jsem je vyhnat ze Sardinie a Sicílie, pak zlomit jejich moc ve Španělsku a nakonec v severní Africe. Nespočítal bych, kolikrát jsem s Kartágem bojoval.

Jakmile se přežene expanze, vznikne průšvih. Já jsem si zadělal, když jsem dobyl najednou snad třetinu Španělska. Najednou mi začala klesat stabilita, vzrůstala nespokojenost v provinciích i nespokojenost osob. Bouřily se mi armády. Perioda nestability byla dost náročná, moje legie jen hasily jeden požár za druhým, tu v Řecku, tu na Sicílii, tu ve Španělsku.

Nakonec mě zachránily monumenty. V novém DLC přibyla možnost stavět vlastní monumenty a přiřazovat jim bonusy, které mají na celý stát. Postavit monument je brutálně drahé, ale když se to podaří, hrozně to pomůže - některé bonusy jsou opravdu silné. Jsem zvědav, jestli nepřijde nerf.

Takže jsem postavil Romulův chrám v Tiburu, Vulkánův chrám v Neapoli, Marsův chrám v Capui a Neptunův maják v Rhegiu na jihu Itálie. Navíc jsem spoustu monumentů dobyl - mimo jiné Rhodský kolos a pyramidy.

Když jsem oslabil Kartágo a pořešil stabilitu v provinciích, začal jsem bojovat s Thrákií a Egpytem. Thrákie měla obsazenou Makedonii a pobřeží Malé Asie. Egypt měl Krétu a kus Peloponéssu.

Na konci hry už jsem vlastnil celé Řecko a pobřeží Malé Asie od Bosporu po Kilikii. V Řecku zbývá už jen klientský stát Delfy. Egypt jsem vyhnal z Řecka a dobyl nilskou deltu. 

Imperator se hraje parádně. Základní gameplay je zcela vyhovující. Do budoucna snad přibude víc mechanik a různých eventů. I když už teď se to hraje skvěle. Balancovat mezi sebou optimáty prosazující vlastnictví provincií, Boni starající se o kulturu a spokojenos, a populáry tlačící konfiskace, do toho řešit ukřivděné generály a předáky velkých rodin, kteří požadují pozice ve vládě, ale nabízí pouze podřadné kandidáty - tohle všechno funguje parádně. A časem se nejlepšími generály Říma stali potomci punských uprchlíků.

Těším se, až Paradox pořeší dobu císařství a nástup křesťanství. Rád bych jednou postavil Hadrianův val a Limes Romanum. Už teď tady fungují migrující barbarské kmeny, které lze uplatit anebo usadit na území Říma. Umím si představit, jak se asi Imperator hraje za Řecko - ale neumím si moc představit hrát to za nějaké Germány nebo Kelty. Asi by mě to nebavilo.

Zjistil jsem, že mám v Imperatorovi natočeno přes 100 hodin. Vida vida! Ale hlavně: celou dobu mě to bavilo.

Za mě super hra. Tohle se povedlo. 9 z 10.