neděle 25. března 2018

Kingdom Come: Deliverance - Finále

István Tóth se ukázal jako tvrdý protivník. Aby propustil rukojmí, museli jsme mu slíbit volný odjezd.
Štěpánka se znovu shledala se svým manželem, sirem Divišem z Talmberka.
Tóth odvezl Racka Kobylu na hranice panství a tam ho slíbil propustit.
Vydali jsme se s Hansem Caponem za nimi.
Setkání s Rackem Kobylou - shledání otce se synem - je vyvrcholením hry.
Naštěstí není nikterak patetické ani přeslazené. Funguje.
Úplně poslední scéna je rozhovor lordů s  Joštem Lucemburským o politické situaci.
Jošt je markrabě moravský a bratranec Zikmunda a krále Václava IV.
Hans Capon s Henrym odjíždějí na Trosky, kde se mají poradit o dalším postupu panské jednoty k politické krizi.
Hans je ke konci hry kámoš a sympaťák. Už dávno to není ten arogantní šlechtický fracek. A Henry už taky není ubohý uprchlík z vypálené Skalice.
A to je už vážně konec.
Hra končí v nejlepším. Tóth unikl i s mečem Henryho adoptivního otce. Markvart z Úžic, který se ve hře mihl jen na začátku při vypálení Skalice, už se znovu ve hře neobjevil. Jediný z padouchů, kdo zaplatil, je Runt - v českém překladu Prcek - v bitvě u Přibyslavic. Příběhově tu je víc než zaděláno na datadisk anebo na druhý díl. Jsem ale zvědav, jak se to bude hrát, když Henry už je nabušený a natrénovaný. Velká část radosti z téhle hry bylo trénování a zlepšování se. Pravda, šlo to pozvolna. Od prvního tábora Kumánů už jsem ale přestal být lovnou zvěří a stal jsem se predátorem. Jak by asi vypadal další díl, kdyby tu nebylo co zlepšovat?