Kingdom Come: Deliverance - První krůčky

Zatím jsem se tu jen chlubil, jak mi to v Kingdom Come sluší. Vůbec nic jsem nenapsal o vlastní hře. Zkusím to napravit.

Hra mi šlape naprosto plynule a grafika je božská. Míra detailu a autenticity prostředí ve hře je nevídaná. Nechal jsem defaultní nastavení grafiky, jenom jsem oroštoval kvalitu textur. Hraju na ovladači, občas si vypomáhám myší.
Na videích se mi zdálo, že hra se při chůzi nepřirozeně  houpe, jak simuluje pohyb Henryho hlavy. Naštěstí tohle dopadlo zcela uspokojivě a při hraní mě lehké houpání naprosto neruší.
RPG GUI je daleko nejlepší, co jsem kdy ve hře viděl. Kam se hrabe Skyrim. Má nádherný kodex a ručně kreslené mapy, které působí kouzelně středověce. Vysloveně mě baví si pročítat informace o středověkých postavách, lokalitách a reáliích.

Hra je jako taková překvapivě oldschoolové RPG s desítkami různých perků. Těžko bych si vzpomněl, kdy jsem naposled hrál hru kde se kazilo jídlo v batohu. Podle všeho je tu spousta věcí ke zlepšení a učení - což ale vede k tomu, že na začátku hry moje postava působí jako totální ňouma a nešika. Snad to moc hráčů neodradí.

Questy jsou svěží a zábavné.Quest s vytrestáním německého souseda naházením hnoje na jeho nově obílený dům mě hodně potěšil.

Hra není prostá bugů. Narazil jsem na problém hned v prvním questu. Kunesh, který dluží Henryho otci peníze, mě v pěstním souboji nemilosrdně zbil. Byla to moje chyba - ale i tak si myslím, že je hra zpočátku zbytečně nesmlouvavá.

Podruhé jsem potkal Kuneshe na návsi, kousek od vozíku obchodníka s dřevěným uhlím. Napadl jsem ho a vyhrál. Ale něco se pokazilo a obchodník s uhlím se se mnou vůbec nebavil. Nedal mi možnost si cokoliv koupit. Jediné, co mi hra nabídla, bylo oloupení.
To vyvolalo vzteklou reakci stráží. Logicky. Chvíli jsem se se strážemi honil, pak mě chytili, zbili a hodili do vězení.

A mezitím, co jsem hnil v žaláři, napadli Skalici Zikmundovi Kumáni a já jsem ve vězení uhořel. Game over.

Nezbylo než hru spustit úplně od začátku. Napodruhé už všechno proběhl, jak mělo. Kuneshe jsem po dlouhém zápolení přemohl a obchodník mi prodal uhlí bez problémů.
Abychom si rozuměli: nadchlo mě, že hra počítá i s vězením a spravedlivě trestá zločin. Co mě zamrzelo bylo, že jsem neměl na vybranou. Obchodník s uhlím se se mnou prostě nebavil, neměl jsem šanci to vyřešit jinak.