sobota 26. března 2016

Assasin's Creed Syndicate: Dohráno, 9,5 z 10

Tak jsem Syndicate dohrál. Stálo to za to, moc jsem si to užil.
Těsně před dokončením jsem povýšil grafickou kartu. Ultra kvalita s plnokrevným postprocessingem zdůraznily výjimečné vizuální kvality hry, jak je vidět na screenshotech.
Už jsem tu psal o zážitku z města. Londýn v Syndicate šlape a je to čistá radost. Vizuální kvality jsou neoddiskutovatelné. Žádná jiná hra nemá tak vymakané město, tolik obyvatel, tak rušné ulice plné vozidel, takovou atmosféru. Nehrál jsem poslední GTA, ale ze screenshotů si troufnu tvrdit, že ani to na Syndicate nemá.
Hratelnost je slušná, vyvážená. Akce jsou svižné a zábavné. Hra je možná až příliš snadná - to je snad jediná výtka, kterou bych mohl vznést.
Lidi si stěžují na mizernou umělou inteligenci. Je pravda, že postavy nereagují na zvuk za sebou. Těsně za zády nepřátel se dají provádět psí kusy. Lze assassinsky sejmout několik nepřátel za sebou, pokud se dívají opačným směrem. To je ale tak všechno - kdyby se takhle hra nechovala, byla by nehratelně obtížná.
Lidi si stěžují na nerealistické chování kočárů. OK, kočár se leckdy dokáže prosmýknout až nerealisticky úzkou mezerou mezi ostatními kočáry. Doslova se procpe skrz a ostatní odstrčí. Mě to tedy rozhodně neuráží, naopak - bez tohoto chování by byly honičky ucpaným Londýnem nemyslitelné.
Zaznamenal jsem stížnosti na grafické glitche a na framerate dropy. Možná ve verzi pro Playstation. Ano, viděl jsem několik NPC stát na stole - a to je tak všechno. Nic dalšího jsem nezaznamenal. Naopak, všechno ostatní - včetně realistického chování kočárů a lodí na Temži - šlape jako hodinky nevídaným způsobem. Optimalizace se povedla, na staré grafické kartě mi hra šlapala kolem 25 FPS s maximálními texturami, na nové 50-60 FPS na Ultra.
Na podcastu jsem slyšel výtky na zmatené ovládání. Bullshit. Tenhle Assassin má jedno z nejlepších ovládání v sérii. Když to člověk dostane do ruky, jsou jak souboje, tak pohyb naprosto přirozené, hladké a bezproblémové.
Hráčscká veřejnost je podle mého názoru zmlsaná příliš častým vydáváním série. Syndicate navíc schytal výtky za nepovedený Unity - který se opravdu nepovedl, to musím sám uznat.
Myslím si také, že většina hráčů prostě neřeší historické zasazení hry. Neuvědomují si, jak geniálně pracuje série Assassin;s Creed s historickými reáliemi a postavami. Nečtou si historii postav a staveb, které ve hře potkávají.
Já tvrdím, že právě historickou autenticitou - v rámci příběhové licence - je série Assassin's Creed unikátní. Udělat hru z jakéhokoliv fantasy světa je piece of cake proti tomu, co musí znamenat udělat uvěřitelné historické prostředí.
Dohrál jsem hru na 99%. Chybí mi jedna truhlička z mapy World War I,  jeden dopis z korespondence královny Viktorie (další kouzelný prvek autenticity) a tuším čtyři Helix glitche. Hledat už je nebudu. Tuhle část hry nepovažuji za natolik stěžejní, abych obětoval hodiny svého času pachtěním za 100%.
Hraní se dvěma postavami mi nakonec nevadilo, i když jsem se toho zpočátku bál. Byl to spíš prvek zpestření. Moje dcera Majda si díky tomu hru víc užila. Hrála ji celou za Evie. Já jsem zase hrál za Jacoba, kde to jen šlo. Škoda, že pouze mise v Buckinghamském paláci naplno využila potenciál dvou postav.

Takže tak. Bylo to super. Sečteno a podtrženo, za mě 9,5 z 10.

Žádné komentáře: