neděle 4. ledna 2015

Shadow of Mordor

Na konci vánočnich prázdnin jsem si pořídil Shadow of Mordor. Zkoušel jsem tuhle věc krátce u Herga na Playstation a po přečtení Pána prstenů jsem prostě nemohl odolat.
Nápad hry je skvělý - nemrtvý hraničář snažící se pomstít vyvražděnou rodinu v Mordoru. Prostředí je hodně slušné a skřeti nemají chybu. Každý ze skřetích kapitánů má nezaměnitelnou osobnost, která se časem vyvíjí. Nemesis systém je prostě geniální - pokaždé, když mě některý ze skřetích kapitánů zabije, je povýšen a příště je těžší ho zabít.
Na první pocit je hra neskutečně těžká. Když se člověk pustí do boje s více nepřáteli najednou, tak moc nemá šanci. Běžní skřetí peóni se dají ustát, ale několik kapitánů najednou se prostě nedá ustát. Každý z bossů má přitom silné a slabé stránky - něco na ně prostě nefunguje a něco je snadno zabije. Jakmile se hra hraje na stealth, je to jiné kafe. Skřeti se dají nez větších problémů likvidovat, pokud si člověk dá pozor. Jsem vycvičený z Assassin's Creed, takže s tím nemám problém.
Jedna věc mi zatím trošku vadí - jakmile se objeví jakýkoliv rozruch, skřetí kapitáni se objevují hrozně rychle. To je velký problém v misích. V jedné z prvních misí jsem měl za úkol bojovat s lučištníky. Bylo to skoro neřešitelné, jakmile jsem jich pár dostal, přiběhl ke mně kapitán a zabil mě. nakonec jsem to se štěstím dal.
Zatím jsem nepřišel na ten správný trik, jak to hrát. Každopádně je hra mnohem náročnější než Assassin's Creed, a to hned od začátku. Je to méně kochání a více napětí a akce. A baví mě to.