WoW: Brackenspore je dole

Tenhle týden je bohatý na raid progress. Po Tectusovi nám včera trvalo jeden večer naučit se Brackenspora. Začali jsme zabitím Kargatha na Heroic a pak už byl na řadě Brackenspore.

Fight je hodně o pohybu a zabíjení addů - nepřátelských houbiček a velkého bažináče, přičemž se musí dobře časovat healing na prospěšných houbičkách, které léčí celý raid. Přitom musí dva hráči s plamenomety vypalovat mech, který se postupně rozrůstá po podlaze, zpomaluje hráče a léčí bosse. Aby to nebylo tak jednoduché, plamenomet se může i přehřát - a to znamená deset sekund zdržení, než vůbec začne chladnout, a dalších deset a víc sekund, než trošku vychladne pro další použití.
Je to docela chaos a mazec, uhlídat tolik věcí najednou. Bez Teamspeaku si to vůbec nedovedu představit.

Bohužel, než jsme se stihli seřadit k vítězné fotce, Brackenspore despawnul.
Jsem moc rád, že Brackenspora dokážeme zabít. Padá mi z něj luk. Včera nepadl, ale teď už to umíme zabít a třeba se na mě usměje štěstí příště.

WoW: Sejmuli jsme Tectuse

Ve čtvrtek 15.ledna jsme v High Maulu sejmuli Tectuse. Tectus The Living Mountain je hodně nepříjemný boss. Je to veliký kamenný obr, který sesílá nepěkná kouzla a po smrti se rozdvojí. Občas vytáhne ze země kusy skal, které blokují výhled na bosse i na healera. Ještě horší je červená kouřová stopa, která pronásleduje jednoho z hráčů a zůstává na zemi, kde blokuje pohyb ostatním.

Nejhorší Tecusovou abilitou je, že se po smrti narodí dva menší. A z každého menšího se pak narodí čtyři malí - takže když se zabijí najednou, rázem tu běhá osm menších vydání Tectuse. Samozřejmě je zabíjíme postupně, takže jich máme nejvíce pět najednou.
Nejsou až tak drsní, ale peklo je, že každý z nich má své ability - to znamená pětkrát víc skal a pětkrát víc červených čmoudíků. Když padnou čmoudíky najednou na pět lidí v raidu, je to docela peklo.

Jakmile se zabije první čtveřice, už to jde celkem dobře - než se zabije zbývající střední boss, raid se vyléčí a zkonsoliduje. A poslední čtveřice, která se z něj narodí, už se dá zvládnout.
Tectus nás docela potrápil, wipovali jsme na něm snad dva týdny. O to větší radost jsem měl , když lehl. Teď je snad už na řadě bažináč Brackenspore, ze kterého mi padá luk.
Po Brackensporovi zývají už jen dva bossové. Jsem docela zvědav, jak dlouho nám to bude trvat. Každopádně raid začíná být lépe vybavený, takže by to mohlo jít snadněji.

Od Ježíška jsem dostal tuhle létající kozu. Je zajímavé, že při běhu na zemi vypadá hrozně blbě, ale ve vzduchu má jinou animaci a je to elegance sama.

Shadow of Mordor: Rozkoukávám se

Pomalu se rozkoukávám a začínám se v Mordoru orientovat.

Ratbag the Coward je zbaběly ork, který s mou pomocí postupně šplhá vzhůru v hierarchii. Mám pocit, že časem ho využiju na likvidaci skřetích Warchiefů. Každý warchief má pod sebou několik kapitánů, kteří ho střeží. při souboji s warchiefem mu přijdou všichni jeho kapitáni na pomoc. Proto zatím nemůžu na warchiefa ani pomyslet.

Pohybuji se zatím v Udunu, území na jih od Black Gate. Sauronova socha v paprscích slunce vypadá opravdu parádně.

Další kapitán přišel do boje. Pokaždé se uvedou nějakou hláškou, která často odkazuje na to, jak mě dříve zabili, anebo na dřívější souboje. Na některé ksichty už jsem alergický. Když se objeví více kapitánů najednou, je čas vzít do zaječích. Čím členitější terén, tím snadněji jim dokážu zmizet.

Zase jsem vytáhl Ratbaga z bryndy.

To zvířátko nade mnou je vrrk - ve hře se jim říká caragor, což je asi slovo skřetího původu. Jsou dost nebezpeční, ale mají jednu úžasnou výhodu.- je možné je osedlat a zkrotit. Pak se změní na bojové mašiny, které bez problémů dokážou rozrazit jakoukoliv skupinu skřetů. Pokud jsou skřeti sraženi k zemi, umí je caragor po jednom zakousnout. Je to celkem zábavná podívaná.

Shadow of Mordor

Na konci vánočnich prázdnin jsem si pořídil Shadow of Mordor. Zkoušel jsem tuhle věc krátce u Herga na Playstation a po přečtení Pána prstenů jsem prostě nemohl odolat.

Nápad hry je skvělý - nemrtvý hraničář snažící se pomstít vyvražděnou rodinu v Mordoru. Prostředí je hodně slušné a skřeti nemají chybu. Každý ze skřetích kapitánů má nezaměnitelnou osobnost, která se časem vyvíjí. Nemesis systém je prostě geniální - pokaždé, když mě některý ze skřetích kapitánů zabije, je povýšen a příště je těžší ho zabít.

Na první pocit je hra neskutečně těžká. Když se člověk pustí do boje s více nepřáteli najednou, tak moc nemá šanci. Běžní skřetí peóni se dají ustát, ale několik kapitánů najednou se prostě nedá ustát. Každý z bossů má přitom silné a slabé stránky - něco na ně prostě nefunguje a něco je snadno zabije. Jakmile se hra hraje na stealth, je to jiné kafe. Skřeti se dají nez větších problémů likvidovat, pokud si člověk dá pozor. Jsem vycvičený z Assassin's Creed, takže s tím nemám problém.

Jedna věc mi zatím trošku vadí - jakmile se objeví jakýkoliv rozruch, skřetí kapitáni se objevují hrozně rychle. To je velký problém v misích. V jedné z prvních misí jsem měl za úkol bojovat s lučištníky. Bylo to skoro neřešitelné, jakmile jsem jich pár dostal, přiběhl ke mně kapitán a zabil mě. nakonec jsem to se štěstím dal.

Zatím jsem nepřišel na ten správný trik, jak to hrát. Každopádně je hra mnohem náročnější než Assassin's Creed, a to hned od začátku. Je to méně kochání a více napětí a akce. A baví mě to.