Bitva o Nagrand a Garroshův konec

Nagrand jsem míval moc rád už v Burning Crusade. Ve Warlords of Draenor tu sice nejsou vznašející se kusy skal, avšak Nagrand není o nic méně působivý.

Questová kampaň má své vyvrcholení při útoku na základnu klanu Warsong. Tady velí starý známý  Garrosh Hellscream, kdysi náčelník Hordy a vedle Thuder Kinga hlavní padouch Mists of Pandaria.

Síly Alliance pod mým velením (no dobře, byla tu se mnou také draenei Yrel) prorazily bránu do pevnosti. Za mnou! Za Allianci!

Propracovali jsme se přes jednotlivé stupně obrany. Brány jsme vyhodili do vzduchu a vlčí doupata jsme zavalili kamením.

Iron Horde proti nám vysílala další a další vlny obránců, ale síly Alliance nemilosrdně postupovaly dál a výš.
Boj se bohužel nedá zkazit - je sice na pohled epický, ale snad až příliš snadný a svázaný scripty.

Garrosh sedící na trůně neměl ani trošku pokory.

Boj s Garroshem byl podstatně náročnější než bitva - i když se samozřejmě nedá srovnávat s bojem v raidu Siege of Orgrimmar.

Garroshe jsem sundal na pár procent, ale pak se do toho vložil Thrall. Vyzval Garroshe na souboj - a mě nezbývalo než přihlížet.

Boj Garroshe s Thrallem tentokrát dopadl jinak než v Orgrimmaru. Thrall sáhl hluboko do svých magických sil a rozmáčkl Garroshe jako zralou švestku. Dodnes stojí Garroshův monument na pláních Nagrandu.
Tak skončil Garrosh Hellscream, kdysi warchief Hordy a tvůrce Iron Hordy.