pondělí 29. září 2014

WoW: Ding 90

Tak jsem včera dosáhl 90. levelu. Šlo to hodně rychle: mám hotové questy jen v Jade Forest a Valley of the Four Winds a rozdělané Krasarang Wilds. Hodně mi pomohlo, že jsem poslední tři dny chodil random dungeony. Musím přiznat, že dungeony v Mists of Pandaria překonávají svojí epičností všechno, co jsem ve hrách dosud viděl. Jsou to skutečně epické encountery se vším všudy, a zároveň neskutečná zábava. A to jsem ještě neviděl ani jeden raid.
Mogu'Shan Palace je hodně rychlý run. Trial of the King, během kterého musí grupa porazit tři klany, není příliš náročný, ale díky velikosti nepřátel působí hodně epicky.
Gate of the Setting Sun je o bitvě s armádou hmyzích Mantidů. Zatímco se grupa probíjí po hradbách velké zdi Serpent;s Spine, hmyzí obluda Raigonn se snaží prolomit bránu Velké zdi. je to asi největší potvora, jakou jsem dosud ve WOW viděl.
Siege of Nuizao Temple je opět tématicky zaměřený na boj s mantidy. Družina má za úkol porazit hmyzí armádu, která se zmocnila pandarenské pevnosti. Asi nejzajímavější je boj s vojskem Commandera Vo'jaka(nomen omen):  mantidská armáda se snaží probít se po schodech a grupa musí schody bránit shazováním zpomalovacích a útočných soudků. Pouze mantidi, kteří se probijí až nahoru, se musí zabít klasickýcm způsobem. Tomu říkám parádní nápad!

neděle 7. září 2014

WoW: Nefritový monument

Na západě Jade Forest stojí nádherný chrám Temple of the Jade Serpent. Sídlí tam prastará jadeitová dračice. Při jednom z questů mě povozila na hřbetě.
Její uctívači staví uprostřed Jade Forest obrovský jadeitový pomník - Serpent's Heart. Pár questů se točilo kolem jadeitového dolu a dopravy natěženého materiálu na staveniště.
Tohle je další z nádherných draků. Screenshot ukazuje Serpent's Heart a na obzoru Temple of the Jade Serpent.
Pod pomníkem se strhla bitva mezi Alliančními spojenci jinyu (rybí lid) a hordími spojenci hozen (opičáci). To způsobilo výron temné energie sha, která zničila pomník a vyvolala obrovského démona. Měl jsem co na práci.
Tohle je závěrečný event questů v zóně Jade Forest. Co se mne týče, vnímám to jako docela epickou záležitost. Nepamatuji se, že by v některém z předchozích datadisků docházelo k tak výrazným změnám krajiny a NPC na základě progressu v questech.

WoW: Chrám Tian Monastery

Mists of Pandaria je hodně promakaný datadisk. Oproti Cataclysm je tu mnohem víc dynamického contentu - krajina se hráči mění pod rukama, NPC cestují a provázejí hráče na jeho pouti. Výsledný zážitek při questování je mnohem kompaktnější a lepší.
Nechci tu popisovat každý quest nebo lokaci, omezím se jen na ty nejlepší momenty.
Do Pandarie jsme doletěli na okřídlené lodi a pátráme po ztraceném princi ze Stromwindu. Hned na pobřeží potkáváme plavidla Hordy, která tu útočí na pandí vesnici. Následovala krásná série questů - bombardování hordích lodí, útok na základnu, probití se do vesnice a dobytí chrámu v držení Hordy.
 

Na severu úvodní zóny The Jade Forest se nachází chrám Tian Monastery, ne nepodobný Shaolinu. pandí mniši tu trénují bojové umění a holdují pivu. Uvitali mě hostinou, teprve pak jsem se vydal na plnění questů.
Během jednoho z questů jsem si s mnichy i zatrénoval. Je tu hodně questů, kdy se tradiční ovládání přepne do specifického. Při tréningu jsem měl za úkol správně opakovat po učiteli výpad pěstí, kop anebo výkřik.
Není to úplná novinka - například už v misích Argent Tournament v Northrendu se některé věci ovládaly speciálně (třeba rytířský turnaj). V Pandarii je toho víc - nebo mi to alespoň tak připadá.

pondělí 1. září 2014

Zpátky ve WOW: Pandaria

 Tak jsem se znovu pustil do World of Warcraft. Naposled jsem hrál Cataclysm v roce 2011, od té doby vyšla Mists of Pandaria, kterou jsem přeskočil.
Teď jí s chutí hraju: za dva měsíce vychází další expanze Warlords of Draenor a to si nechci nechat ujít.
 Mists of Pandaria má těžce čínské zaměření. Hrát pandarena jako postavu by mi k Warcraftu opravdu nesedělo, jako NPC mi nevadí.
Je to opravdu hrozná pohoda a relaxace, proběhnout se v klidu s Humarem po boku, udělat si pár questů, objevovat nová místa. Pandaria je plná překvapení, hra šlape jako nikdy, je graficky vymazlená a questy jsou zábavné a příběhové. V tuto chvíli mě to naplňuje a baví rozhodně víc než Skyrim.