Assassin's Creed IV:: Jackdaw

Tohle je moje loď Jackdaw v celé své kráse. Jackdaw se dá úžasně upgradovat - jednak vylepšovat zbraně či trup, jednak měnit jeho vzhled (fešácké plachty nebo sochu na příď).

Hra obsahuje asi víc upgradů pro Jackdaw než pro Edwarda (k dispozici jsou různé oblečky, pár druhů meče a pistolí). Rozhodně je pro mě loď větší prioritou. Než začnu investovat do obleků, které jsou venkoncem jen estetickou záležitostí, chci mít vymakanou loď.
Je trošku zvláštní, že nové kanóny anebo trup lodi si jde koupit kdykoliv v kajutě, zatímco kouřové bomby, oblek anebo pistoli si musím kupovat v přístavu.
Kožené postroje a váčky na střelivo se craftí z kůží ulovené zvěře. Herní koncept je totožný jako ve Far Cry 3 - Ubisoft zjevně umí recyklovat dobré myšlenky.

Plavba za měsíčné tropické noci je prostě nádherná.

Lov mořských tvorů pomocí harpuny je hodně povedená minihra. Zatím jsem zažil lov na žraloka býčího, kladivouna a keporkaka (humpback whale). Někde ve hře je prý i bílá velryba.

Plavba při ranním sluníčku.

Assassin's Creed IV Black Flag: První dojmy

Čtvrtý číslovaný díl série Assassin's Creed (pokud bychom počítali všechny major tituly na PC, tak celkem šestý) je skutečná pecka. Už první trailery, screenshoty a recenze nasvědčovaly, že bude mimořádný, zcela se vymykající dosavadním dílům. Když jsem se poprvé dozvěděl, že má být z pirátského prostředí, byl jsem docela rozladěný - opravdu mi to nesedělo do světa Ezio Auditoreho a předchozích dílů propojených s uměleckými a kulturními poklady minulosti. Spletl jsem se. Naštěstí. AC4BF vyšlo minulý čtvrtek, stáhl jsem to ve čtvrtek večer. Dnes, v úterý, jsem touhle hro utotálně unešený a nadšený. Je to pecka.

Edward Kenway (dědeček Connora z třetího dílu) je hodně zvláštní assassin. Vlastně to pravý assassin není. Má schopnosti assassina, ale není členem řádu. K obleku se dostal náhodou poté, co v souboji zabil jiného assassina při nezdařeném pirátském útoku na loď. Vystřelovací nože získá omylem od templářů, ke kterým se víceméně omylem připletl v Havaně. Edward není žádný ušlechtilý hrdina. Nechce zachraňovat lidstvo, templáři mu jsou ukradení. Z assassinského kréda si dělá legraci. Jde mu jen o prachy. Po tragickém Connorovi z třetího dílu je to osvěžující změna.

Grafika je to, co opět jako první praští do očí. Je detailní, svižná, našlapaná detaily. Naskakují mi adjektiva "stunning", "mindblowing", "astonishing" - nějak mi ty superlativy jdou vyjádřit lépe anglicky než česky.
Ještě mě napadá jedno adjektivum: "seamless". Pravda, ACIVBF není absolutně bezešvá hra - v největších městech hra mezi městem a lodí nahrává, ale jinak je prostředí plně propojené. Loď přijede do přístavu, Edward pustí kormidlo a ještě než loď zakotví, už se chopí lana, zhoupne se, šipkou skočí do vody, doplave na molo nebo na břeh a ještě než na něm uschne voda, může vesele questit.

Po pár odehraných dnech mě nepřestává fascinovat, jak výborně šlape propojení pirátství na moři při řízení lodi a tradiční assassinská hratelnost zaměřená na stealth a parkour (tohle nové slovo jsem se naučil nedávno - znamená akrobatický pohyb v náročném prostředí).
Prvních pár hodin hry jsem strávil na Cape Bonavista(lokalita první mise) a v Havaně. Jakmile jsem získal vlastní loď Jackdaw, začal jsem si uživat pirátské řemeslo. Nějakou dobu mi trvalo, než jsem se naučil správně používat jednotlivé druhy děl a správně manévrovat. Pak už to byla čistá radost!
Vody Karibiku brázdí spousta lodí od dělových člunů po těžce ozbrojené řadové lodi (Man of War). Na moři nádherně funguje počasí a mořské vlny. Plavba nebo dokonce bitva v zuřivé bouři má úplně jinou dynamiku a atmosféru. Moře je poseté vraky, trosečníky, mělčinami a ostrůvky s pokladem, takže člověk někdy váhá, jestli si jít vylootovat truhličku anebo zaútočit na škuner naložený rumem. Za pěkného počasí se plachty lodí vynořují za obzorem anebo za ostrovy, za mlhy se objevují až na poslední chvíli.
Kupodivu, pirátění neomrzí. Když zahlédnu v dalekohledu nepřátelskou frigatu s podpalubím napěchovaným železem a dřevem, klíčovými to ingrediencemi pro upgrade lodi, neudržím se a vyrazím na lov.

Hezky se na to kouká a hezky se to hraje. Mise ve městech nebo v přírodě jsou svižné a zábavné, prostředí je zajímavě navržené. Je hodně komplexní, některé truhličky s poklady jsem hledal docela dlouho (a o to lepší pocit jsem měl, když jsem je nakonec našel). Je to hrozně dobře udělané. Ubisoft dokázal obohatit fungující koncept předchozích dílů o fungl nové přísady (třeba harpunování nebo hledání zakopaných pokladů), a ono to moc dobře funguje.
Tolik k prvním dojmům - jsem zatím opravdu nadšený, o téhle hře a všem, co umí, budu hodně psát v dalších postech.

Cabela's African Adventure: Bossové

Buvolí boss. Bojoval jsem s ním v úzkém údolí, na každém konci stálo stádo naštvaných buvolů.

Bojoval jsem s ním v úzkém údolí, na každém konci stálo stádo naštvaných buvolů.

Leopardí boss. Docela fajn lov, který vyvrcholil honičkou v tmavé jeskyni.Leopardi nabíhají hodně rychle a moc rádi zezadu. Pokud je kolem křoví, je zle. Pokud dostanou zásah, utečou a zkusí to znovu.

Sloní boss mi napřed málem rozbil auto.

Pak to byl hodně tuhý boj se spoustou uskakování a střelby.

Cabela's African Adventure: O čem to je

"You know what's wrong with Africa? Nothing. Africa is perfect. Because everything is what it says it is. Nature is predictable. It don't change. And I like that."
Tohle je úvodní hláška z lovecké hry Cabela's African Adventure. Protože Afriku miluju, tahle hláška se mi moc líbí.

Musel jsem se chvilku vnitřně přesvědčovat, abych se mentálně srovnal s hrou, jejíž náplní je masový odstřel vzácných afrických zvířat. Pak jsem si ale řekl, že konec konců v jiných hrách vesele masakruji lidi a nijak mi to nevadí.

Hra se na první pohled tváří jako open-world s hodně lineárním příběhem. V rámci každého levelu (jsou tu čtyři) se plní lovecké mise, až se nakonec odemkne lov ultimátního zvířete - řekli bychom bosse.
Kromě toho hra nabízí "hunting challenges" - ulovit x kusů zvířete y.

Lovecké mise jsou rozličné. Osobně se mi asi nejvíc líbí stealth mise, které jsou ale také hodně nerealistické (konec konců, stejně jako celá hra). Producírovat se v trávě prakticky před nosem divokých zvířat, mezi trsy trávy se přesunovat parakotoulem s hlučným heknutím, to není příliš domyšlené.
Z jiného soudku jsou lovy "survive", řekli bychom arkádové. Na vymezeném území, třeba pasece, se lovec brání nabíhajícím buvolům, hyenám či levhartům. Sundat takového slona představuje spoustu uskakování parakotoulem do strany a masovu střelbou (průměrný slon potřebuje nejméně 10 zásahů). No nevím, tohle opravdu není žádný simulátor, ale bohapustá akční rubačka.

Přes to, jaká je to holomajzna, se u toho bavím. Proč? Užívám si africkou přírodu a zvířata, která jsou opravdu hodně dobře udělaná. Cabela má excelentně vychytané modely zvěře. Animace a chování je opravdu hodně vymakané, tak dobře udělané slony jsem v žádné jiné hře neviděl. I zvuky a prostředí se povedly, byť jsou levely jednoduché a rozhodně ne realistické.

Hra má jeden zajímavý bug, který jsem v jiné hře ještě neviděl. Pokud je provozovaná na počítači se dvěma monitory, v okamžiku stisku myši si hra někdy myslí, že kursor je na druhém monitoru a proto minimalizuje hru na lištu. Je to výrazně otravné, nota bene když se na vás řítí rozzuřený buvol.

Stealth mise v úzkém údolí, kterým se zvolna přesouvalo sloní stádo, byla asi nejzábavnější z celé hry.

Ačkoliv má hra skvěle udělaná zvířata, obsahuje také některé zjevné nesmysly. Napříkald gemsbok (oryx jihoafrický) opravdu, opravdu nežije v pralese. Je to zvíře pouští.

Total War Rome II: Občanská válka 128 B.C.

Než jsem stihl okončit dobývání Libye, zaskočila mě občanská válka. V Tolose se objevilo zničehonic dvanáct římských legií. To je tak veliká síla, že se s nimi nemohu vypořádat najednou. Nezbývá mi než vyčkat, než se nepřátelé rozptýlí a začít je likvidovat postupně.

Takhle nyní vypadá situace. Nezakresluji sem všechny detaily, pouze hlavní manévry a dobývání. Jinak by se mapa stala naprosto nepřehlednou.

První prioritou je teď zvládnutí občanské války. Paralelně s tím se musím vypořádat s otravnými Bastarnae, kteří útočí na mé thrácké provincie po břehu Černého moře.

Total War Rome II: Třetí Punská válka

Ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno! Doplnil jsem prořídlé stavy Leg V Victrix a doplnil ji Leg VI Augusta. Roku 134 jsem znovu stál před branami Kartága.

Tentokrát město vypadalo tak, jak mělo. Byl tu Velký přístav i Baalův chrám na kopci. Tohle bylo Kartágo, jaké mělo být!

Napodruhé jsem se neunáhlil. Vyčkal jsem, než se pomalé válečné lodě přesunuly do palebných postavení.

Měl jsem masivní převahu dělostřelectva, jak pěší, tak na lodích. Palbu z ballist a onagerů jsem soustředil na obranné věže.

Obléhací žebříky a berany jsem nakonec ani nepotřeboval. Do hradeb jsem si prostřílel pohodlné průchody. Dvě lodi plné pretoriánů se vylodily přímo uvnitř Velkého přístavu.

Ve městě už jsem měl situaci pod kontrolou. Obránců byla opravdu hrstka, lehce ozbrojení kartaginští hopliti se nemohli mým pretoriánům rovnat.

Narozdíl od velkého Scipiona Aemiliana jsem Kartágo nesrovnal se zemí, ale využil jsem je jako základ své budoucí africké provincie. Dobyl jsem celou Libyi až na hranice Egypta. Nomádské kmeny žijící hluboko na Sahaře nechám být, jejich města v poušti mě nijak nelákají.

Total War Rome II: Druhá Punská válka

Kartágo mělo zajímavý osud. Poměrně záhy se ho zmocnili maurští nomádi Gaetuli. Než jsem stihl proti nim vytáhnout, dobyly ho Syrakusy, můj spojenec. Moje "První Punská válka" v letech 194-191 B.C. tak proběhla vlastně jen v Hispánii a válčil jsem s frakcí Nova Carthago.

Poměrně dlouho bylo Kartágo v držení Syrakus, až někdo kolem roku 140 jej zmocnili punští vzbouřenci a znovu v něm zrestaurovali frakci Carthago.

 Tuto šanci jsem si nenechal ujít. Shromáždil jsem legii V Victrix s podporou flotily a vyrazil.

Je zajímavé, že v té době vypadalo Kartágo hodně řecky. Krajina seděla na to, co jsem znal z videí, ale město vypadalo jinak a chyběl Velký přístav. Zřejmě ještě neproběhla konverze řeckých budov na punské.

První útok na Kartágo byl naprosté fiasko. Celkem snadno jsem sice rozstřílel z ballist brány a hradby, ale při pokusu dostat se do města byla moje armáda zdecimována onagery a scorpiony umístěnými na obranných věžích. Poprvé jsem narazil na pokročilé město na IV. úrovni, dobře vybavené obrannými válečnými stroji.

Protože jsem munici z ballist vypotřeboval na hradby, neměl jsem čím zničit věže. Ani námořní pěchota z lodí neměla šanci. Sice jsem se dostal až do města, ale tam na mě zaútočili obránci. V kombinaci s neustálým ostřelováním z věží jsem neměl šanci. Moje legie na hradbách Kartága vykrvácela.

Total War Rome II: Konec války s Germány

Germáni byli skutečně tuhý nepřítel. Měl jsem v úmyslu nechat Suebskou říši svým spojencům, zejména Massilii a Sparťanům, kteří mi přičinlivě připochodovali na pomoc. V zemích na sever od Hercynie, v provinciích Silesia a Suebia, moje legie i spojenecké jednotky trpěly krutým mrazem. Každým tahem jsem přišel o čtvrtinu jednotek.

Vybojoval jsem několik velkých bitev. Pomohl jsem Sparťanům dobýt Lupfurdum, ale udrželi si ho jen pár tahů. Moji spojenci Lugii byli o něco málo úspěšní, získali Silesii a Jutský poloostrov.

Germánskou válku mi nakonec pomohli vyhrát spojenečtí Demetae, kmen původem z Walesu. Přeplavili se v dostatečné síle, uchytili se v Germanii Minor a pak ve spolupráci s Lugii úspěšně zdolali zbylé germánské armády.

Tenhle screenshot ukazuje jednak Blood patch, který do hry nedávno přibyl, a jednak mod G.E.M.  zlepšující grafiku. V podstatě to jsou upravené ovladače pro shadery a GFX anti-aliasing.

Recenze na Assassin's Creed IV Black Flag

Na Games.cz vyšla výborná recenze na Assassin's Creed IV Black Flag. Už se nemůžu dočkat!