Tak jsem si dal Diablo ještě jednou na Nightmare. Co se mě týče, je tato obtížnost finální: těžší už to mít fakt nemusím. Už takhle jsem chcípal i na thrashi, nemluvě o modrých minibossech.
Je fakt, že na Nightmare se to prostě nedá hrát stylem buldozeru. Často je to o kitingu a heldání vhodného místa na crowd control.
Častokrát se mi stalo, že jsem vletěl do dvou smíchaných skupinek minibossů nebo obzvlášť nechutného thrashe a musel jsem se tím zkrátka prochcípat - několikrát to na sebe natáhnout, rozdat co nejvíc damage a umřít, a znovu.
Závěrečnou bitku s Diablem jsem hrál snad čtyřikrát a každý pokus mi dal sakra zabrat. Nakonec jsem se musel víc starat o vlastní healing než o nějakou damage do bosse.
O úroveň Hell se pokoušet nebudu. Nemám času nazbyt. O Nightmare, na kterou se musí nasbírat nebo nakoupit equip, ani nemluvě. Jakkoliv mě opětovné procházení téhož příběhu místy moc nechytalo a už jsem to chtěl mít za sebou, přesto musím férově přiznat, že vyšší obtížnost skutečně přináší o hodně lepší zábavu. K Diablovi jsem se poprvé propracoval včera večer asi ve 22:45. Normálně chodím spát v 11. Chtěl jsem dát jeden pokus. Docela se mi povedl, dostal jsem se do třetí fáze. Tam mě ale Diablo nepěkně vykostil.
Byl jsem z toho dost naštvaný, ale ukázněně jsem šel spát. Čekal mě další pracovní den, nemohl jsem si dovolit další hodinu pokusů. Dnes ráno jsem pak celou cestu do práce přemýšlel o tom, jak Diabla zabiju a jak na to půjdu.
Na třetí pokus dnes lehl. Mám z toho skvělý pocit!
Zvedám Diablu celkové hodnocení na 9,5 z 10.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat