Ipad: Empress of the Deep - 9/10

Empress of the Deep 2 je hide-and-seek adventura. Hra je příběhem dívky Anny, která se po probuzení na pláži dostane do tajuplného létajícího města. Při odemykání tajemství létajícího města postupně prochází sekce čtyř živlů a vyzve na souboj vládkyni města - svoji nehodnou sestru Pandoru. Story je to nekomplikovaná, příjemná a chytlavá.
Hra táhne především nádhernou grafikou. Létající město v oblacích je pojato v secesním stylu a působí vpravdě pohádkově. Jednotlivé lokace jsou graficky vymazlené jedna radost.
Hratelnost se opírá především o puzzle. Tipl bych, že zhruba 50% z nich je pojato jako hide-and-seek. Tato část je z celé hry asi nejtěžší. Adventurní část a tradiční puzzle jsou spíše jednodušší, ale rozhodně neurazí.
Hra není příliš dlouhá, ale na pár večerů mi vydržela. A byla to prima casual zábava, od které není problém odejít dělat něco jiného a kterou se vyplatí pustit, když zbyde čtvrthodinka času. Pro usnadnění hraní jsou ve hře hinty, takže dohrát to dokáže opravdu každý.
Odemykání jednotlivých sekcí města dedikovaných čtyřem živlům, osvobozování zotročených zvířecích maskotů a odčarování zajatých dětí fungovalo jako ta správná motivace, která mě spolehlivě držela u hraní.
Hudba je příjemná a atmosférická - popravdě jsem většinou měl zvuk vypnutý, abych nerušil spící manželku.
Pokud bych měl něco vytknout, tak jsou to animované sekvence pojaté jako trhaná posloupnost několika  statických obrazů. To v dnešní době zamrzí.
Sečteno a podtrženo: mě to bavilo. Rzhodně jedna z lepších adventur. Za mě 9/10.

Grand Ages: Rome - stará dobrá pecka

Grand Ages: Rome jsem měl na disku už od roku 2009, kdy tahle hra spatřila světlo světa. Tenkrát jsem ji snad jen vyzkoušel, zjevně jsem nepochopil herní mechanismy.
Ve své době tahle hra kdovíjak nezazářila, protože podobných her se objevilo více: Caesar IV, CivCity Rome a konec konců i přímý předchůdce Imperium Romanum. To všechno jsem ve své době hrál určitě víc než Grand Ages.
Teď jsem si poctivě prošel tutoriály a přečetl pár článků na webu, a hned se hraje lépe. A musím přiznat, že mě Grand Ages: Rome chytl.
Z hlediska herní mechaniky je Grand Ages klasický city builder. Oproti Caesarovi trošku jednodušší ve stavěcí části: nemusí se řešit transport a skladování surovin, co se na jednom místě vyrobí, je ihned k dispozici třeba na druhém konci mapy. To je zjednodušení, které mi určitě nevadí.
Docela fajn je vojenská část hry. Je tu 16 druhů bojových jednotek (Caesar IV má tuším jen 4). Každá jednotka má speciální útok, jehož použití může docela rozhodujícím způsobem ovlivnit průběh bitvy. Jednotky se mohou trénovat a obnovovat ve vojenském táboře. Hraje se to rozhodně líp než v Caesarovi, kde správa vojska vysloveně prudila.
Mise jsou poměrně rychlé: když se daří, dají se zvládnout do půl hodiny - hodiny.
Grafika je hezká. Budovy jsu detailní, domy mohou být těsně zapasované vedle sebe a tvořit tak skutečné obytné bloky. Město tak vypadá nejen realističtěji, ale i víc římsky. Římani po městě bloumají spíš na efekt, panáci nemají s ekonomickým chodem města nic společného.
Hodně potěší drobnosti, které hru obohacují: je možné si kupovat otroky a pomocí nich řešit těžbu a farmy. Forum reaguje na dosažený progress v misi: za každou bitvu přibude nový prapor, za ekonomický progress se objevují keříky. Vyloženě radost!
Mise jsou zařazené do období konce republiky. Každou misí provádí jedna historická postava a obsah mise docela pěkně pasuje s historickými událostmi. Teď jsem se v kampani propracoval k Markovi Crassovi (obchodně zaměřené mise) a Pompeiovi Magnovi (bojové mise).
Hodně fajn je vývoj postavy hlavního hrdiny. Po každé misi si může potrénovat nějaký ten perk usnadňující budoucí mise, případně koupit nemovitost, která přidá suroviny.
Každá mise obsahuje bonusové úkoly, za jejichž splnění hráčí získá větší finanční odměnu, případně se odemknou další nemovitosti. A tady je malý háček: některé z úkolů jsou bohužel limitované časem. To je něco, co u city builderů nemusím. Docela to stresuje, nesmím chybovat, musím rychle klikat a nemám čas se kochat krásným městem. Některé mise jsou docela husté, nezřídka je musím zkoušet na několik pokusů, než je zvládnu správně.
Přesto je to hodně zábavná záležitost: jsem docela zvědav, jak hratelné to bude dál. Přece jen jsem dosud na začátku, zatím stavím jen plebejské insuly a obydlí pro equites, nejvyšší stupeň - patricijské domy - jsem doposud nepoužil.