StarCraft II: První dojmy

StarCraft II je bezesporu megahit, o kterém se poprávu hodně mluví a píše. Je to super hra, výtečně vybalancovaná a chytlavá.
Je hodně podobný Starcraftu I. Alespoň to všichni tvrdí. Za sebe můžu říct, že se mi hraje o hodně lépe. V singleplayer kampani Blizzard zamakal na pasážích mezi jednotlivými misemi. Jsou proložené krátkými animovanými sekvencemi, řízením výzkumu a nakupováním žoldnéřských jednotek. Moc pěkně se na to kouká, protože je to nádherně udělané a posouvá to příběh dopředu.
Co se týká vlastní hratelnosti: je to opět výborná RTS. Hodnotím pouze singleplayerovou kampaň, multiplayer mě v těchto hrách nezajímá. Jsem na něj pomalý.
Hratelnost je opět velice rychlá, na můj vkus snad až příliš. V singleplayeru na Normal obtížnost se to dá harmonicky zvládat, ale rozhodně ani tady není čas na nějaké rozmýšlení a zkoumání.
Co musím velmi ocenit je design misí. Mám za sebou pár úvodních misí zaměřených na získávání jednotek a budování síly. Všechny jsou vesměs zábavné a originální. Blizzard prokazuje, že i otřepaný žánr RTS může nabídnout mise, které tu ještě nebyly - například ochrana konvojů po cestách anebo těžba minerálů na planetě, kde jsou nízké lokace co chvíli zaplavovány žhavou lávou. Na mě, starého veterána, tyhle inovativní nápady působí jako živá voda. Těším se, co bude dál - a o tom to je.