KCD: Odjezd na Kutnohorsko

 Screenshoty z cesty na Kutnohorsko jsou tak pěkné, že nepotřebují komentář.

 

Cestu jsem abzolvoval na nějakém vypůjčeném koni. Bál jsem se, že Šedivku pode mnou zabili při přepadu v Troskovické rokli. Naštěstí po příjezdu na Kutnohorsko byla Šedivka zpět. Poté, co jsem na ní ujel asi 35 km, dostala perk, díky kterému je to jeden z nejlepších koní ve hře.

KCD2: Trosecké finále

Na svatbu na Semíně se dá dostat přes kováře nebo přes mlynáře. Splnil jsem si obě linie a nakonec jsem zvolil mlynáře. Dějová linka mi přišla zábavnější a lepší.

Svata je pak opět perfektně udělaná. Uzavřené prostředí se spoustou postav a vedlejších aktivit, nepovinných, ale super zábavných. Moc jsem si to užil!

 

Vlastně jsem čekal, že svatba uzavře dějový oblouk a konečně se potkáme s panem Otou z Bergova. Ten ale na svatbu nedorazil a Jana Ptáčka dal trosecký správce uvrhnout do vězení za pytlačení.

No a když jsem jen tak tak zachránil Jana Ptáčka před šibenicí a na Trosky přijel Oto z Bergova,  bylo to epické jako prase.

 

Marek Vašut předvádí doslova herecký koncert. Jeho pán z Bergova je nádherně arogantní bastard.

 

 

Hra má takových epických momentů spoustu. Když jede vojsko do bitvy, nebo když jsem se s Ptáčkem vracel nocí od vypáleného Semína, bylo to prostě totální. 

Jen tichá cesta nocí s  pochodněmi, za námi hořící Semín, před námi majestátní Trosky - prostě paráda! 

 Tenhle quest se dá hrát za stranu pána z Bergova i stranit Semínovi. Já jsem se postavil na stranu Semína, protože mě Bergovův šafář štval. A to jsem se ještě dočetl, že Jindřich může tajemství mladého Semína neprozradit a vypálení tvrze se prostě nestane! Tak takovou flexibilitu bych nečekal!

Tím méně rozumím recenzi na Vortexu, kde Zdeněk Princ hře nadělil "jen" 8 z 10. Jedna z jeho výtek byla, že reakce světa na akce hlavního hrdiny zůstávají na půl cesty. Tak to tedy nevím, za mě svět reaguje tak, jak jsem to v jiné hře hned tak neviděl. Asi hrál Zdeněk nějakou jinou hru.

Když už jsme u těch recenzí, po dvou týdnech od vydání je KCD2 globální hit s Metacritic skóre 88 a dvěma miliony prodaných kopií jen na Steamu. K tomu ještě konzole, kde se počty nezveřejňují. Už první den se Warhorse Studios zaplatil vývoj. 

Wow.

V závěru trosecké mapy se všechno zvrtne. Pokus dobýt Nebákov končí Žižkovou léčkou. Souboj s ním byl moc fajn, myslel jsem, že jsem ho připravil o oko, ale obvaz nosil jen chvilku a pak se mu to zhojilo.

 

Když se zrádce Tóth pokusil zmocnit tvrze, Žižka pochopil, že jsme na jeho straně.

K Nebákovu však dorazil Oto z Bergova s mocnou armádou a bombardou. S tvrzí se moc nemazal. 

 

 

I když jsme Nebákov srdnatě bránili, proti dělostřelectvu jsme neměli šanci. Skončili jsme na Troskách v mučírně. 

 

 

Díky Kateřině jsme se osvobodili a já si konečně mohl vyřídit účet s Ištvánem Tóthem. A opět: mohl jsem ho nechat jít, nebo zavraždit, anebo si s ním dát čestný souboj. Samozřejmě jsem volil souboj, jsem přece rytíř bez bázně a hany. 

Tak jsem sejmul jednoho z hlavních nepřátel a získal zpět meč po otci.

Dokázal bych pochopit, kdyby v tu chvíli hra skončila. Opak je pravdou: nejsme ani v půlce, Trosky jsou jen jedna mapa, ta menší! 

Útěk z Trosek tajnou chodbou a plížení lesem na Apoleně plným stráží s pochodněmi, to je další parádní atmosférická pecka. A chtělo to tak "málo", jen šikovně využít herní mechaniky.

KCD2: Romance na Troskách

Na první mapě se dá rozjet romance s Janem Ptáčkem. Ta způsobila spoustu kontroverzí na Internetech a Dan Vávra byl označen za woke. 

Inu, nebylo nic jednoduššího než si romantickou linku v rozhovoru prostě nevybrat. A pak už jsem na toto téma nenarazil. 

Jasně, je tu István Tóth a jeho vztah k Erikovi. Což mi přijde velmi dobře odvyprávěné, decentní a dobově věrné. 

Na svatbě jsem si užil s Doubravkou. Napřed jsem s ní musel tancovat, při tanci mi okopávala nohy, což mi docela ubíralo zdraví. Odměnou byla sladká chvilka na seně, ale pojatá jen jako zatmění bez animace. 

Stejně se hra chová u lazebnic.

Takže jedinou pořádnou romanci jsem si zatím užil s ranhojičkou Klárou na Nebákově. Opět to bylo hezké, vkusné a dobře vymyšlené. Warhorse tohle dělá dobře.

Kateřina si mě zatím drží pěkně od těla. Snad se to časem poddá.

KCD2: Česká mluva

Hraju to s českým dabingem. Trochu drhne postava pana Píska s obličejem Petra Nárožného, který bohužel nemohl udělat dabing kvůli úrazu. Dabuje ho tedy jiný herec. Prý to Warhorse ještě předělá. 

Jinak ale Marek Vašut (Oto z Bergova), Kristýna Leichtová (Kateřina), Pavel Zdeníček (starý Semín) nebo Martin Preiss (Jan Žižka) odvedli parádní práci.

Totální imerzi hře dodává hovorová čeština, včetně řádně sprostých slov. Postavy mluví, jak jim zobák narost, a je to naprosto super. Neumím si představit, jak tohle přenesli do jiných jazyků.