Where Winds Meet: Openworld po čínsku

Slovo Wuxia jsem až doposud neznal. Díky Where Winds Meeti jsem zjistil, že označuje žánr čínských bojovek se specifickým vizuálem a poetikou, zahrnující všechna média od filmu přes knihy až po hry.

 Where Winds Meet je hra s tříáčkovými produkčními hodnotami, a kupodivu Free To Play. Mikrotransakce prý nejsou Pay To Win, jen kosmetické a Quality Of Life.

Hra je rozsáhlá a dobře odladěná. Pěkně šlape. Hratelnost je někde mezi Assasin's Creed openworldem a boss fighty ve stylu Elden Ringu. Souboje ve stylu kung fu jsou založené na kombech, které se odemykají odkoukáním od zvířat rozesetých po světě.

Na disku si tenhle čínský počin vezme více než 100 GB. Vizuálně je to pastva pro oči. Atmosféru dotváří možnost hrát hru v čínštině s anglickými titulky.

Podle recenzí má Where Winds Meet docela promakaný systém NPC, které lze buď získat na svou stranu, anebo si z nich vytvořit nepřátele. Také tu funguje systém frakcí se specifickými cíli, hodnotami a vizuálem. Nic z toho jsem ale ve hře neviděl, protože mě nechytla. Nezafungoval na mě příběh, neviděl jsem důvod to hrát. Prý je na vině nepovedený překlad do Angličtiny. To docela překvapí, na tak propracovanou hru bych čekal, že si zrovna tohle ohlídají. Měl jsem spíš pocit, že se míjím s čínským stylem vyprávění - což není jen o téhle hře. Po jednom víkendu jsem to odinstaloval.

Přesto se jedná o pozoruhodný počin. Jsem vážně zvědav, jak si povede na trhu. Soudím, že hlavní trh bude někde jinde - pro mě coby Evropana je to až moc asijské.