Andromeda hned po vydání schytala na webu docela brutální shitstorm. Lidi si hromadně stěžovali na grafiku - zejména na facial animations, ale i na herní mechaniky. Je zřejmé, že hráči od třetího Mass Efectu čekali mnohem, mnohem víc, než nakonec dostali.
Jak to vidím já?
Mám odehráno přes 20 hodin. Je tedy trošku zavádějící nazývat to prvními dojmy. Ale čert to vem.
Začátek hry rozhodně neurazí. Intro je krásně kosmické. Je to ten nekonečný vesmír, který máme tak rádi.
Generátor postav není kdovíjak vychytaný. Co je mi platné, že můžu na svého Rydera napatlat makeup, když nenabízí pořádné vousy! Kratičký bíbr ala Jindřich IV. je maximum, co lze ze hry dostat. Škoda.
Na začátku hry si lze navolit jak hlavního hrdinu, tak jeho sourozence. Tak jsem si navolil ségru. A i když lidi na ženské postavy hromadně nadávají, já si nestěžuji. Za mě OK.
Gameplay na základě Nexus a na mé kosmické lodi Tempest je stejná jako u předchozích dílů Mass Effectu. Hodně chození a běhání, hodně povídání. Univerzální skener hru obohacuje o nový prvek, tohle v předchozích dílech nebylo a je to dobré. Snad se na Nexusu časem dočkám i nějakých bojů a přestřelek.
Příběh o mezigalaktickém exodu, který se zvrtne, mě rozhodně neuráží. Hraje se mi to dobře. Bojovat o nové kolonie a základy pro rozumné rasy mi přijde stejně dobrá motivace, jako kterákoliv jiná. Dokonce bych si troufl říct, že motiv dobývání nových planet a základen mi sedí víc než motiv války s Reapery z původní trilogie.
Musím dát lehce zapravdu stížnostem na facial animations a obličeje vůbec. Není to nijak dramatické a nekazí mi to celkový zážitek. Ne moc. Je ale pravda, že ve srovnání se Zaklínačem, kterého jsem právě dohrál, vypadají některé obličeje jako z umělé hmoty.
Posádka na Tempestu mi přijde stejně dobrá jako v předchozích dílech. Vyloženě mě baví Asarianka PeeBee. Tahle postava je dobře napsaná, zahraná i namluvená. Je vidět, že když se chce, tak to jde.
Na druhou stranu, některá humanoidní NPC nevypadají kdovíjak. Opět kontrast oproti Zaklínači, kde VŠECHNY postavy, se kterými jde mluvit, mají skvělé obličeje a rozlišitelné postavy.
Celkem chápu výhrady proti gameplayi. První mise na planetě je celkem nehezká a banální koridorovka.
První mise na rozlehlé planetě Eos ale vysloveně pohladí po duši. Jakmile má člověk k dispozici vozítko a otevřenou planetu, je to radost hrát. Jasně, prostředí je poskládané z generických bloků a oproti zcela uvěřitelnému světu Zaklínače, kterého si tu beru do pusy, z něj dýchá jakási lacinost a jednoduchost. Ale rozhodně neurazí. A třeba particle effects jsou vyloženě vydařené.
Všichni se celkem shodují, že bojový systém se hodně povedl. Mě zatím docela sedí. Hodně lidí ale nadává na dialogy a story. Moc nechápu proč. Nepřijde mi to o nic jiné, než u předchozích dílů. Jasně, Zaklínač má mnohem lepší storyline, postavy a questy. Ale už třeba Skyrim nemá ani zdaleka tak dobré postavy ani dialogy, jako Andromeda. Přesto Skyrim všichni vynášejí do nebes a na Andromedu se snáší hejtovací smršť.
Jsem zvědavý na questy. Hrne se jich na mě spousta. Ale nikdo mě nenutí je dělat. Hra od začátku signalizuje, jaké questy jsou jen vata a jaké mají jasný příběhový dopad. Zatím mě tedy rozhodně neurážejí.
Lidi si stěžovali na nudné animace při přelétání mezi planetami nebo soustavami. OK, to už neplatí. První patch přinesl možnost animace skipnout. A zatím je neskipuju, naopak si užívám jejich nepopiratelnou atmosféru nekonečného vesmíru.
Ze všech výhrad, o kterých jsem se dočetl v recenzích či na fórech, bych zatím podepsal jednu jedinou. Občas na mě ve hře vyskakuje politická korektnost a aktivismus. Z některých dialogů doslova vyhřezává sluníčkářství a hipsterský liberalismus. Kupříkladu taková sekce Cultural Exchange na Nexusu je nacpaná tak nepřirozenými a hloupými kecy, až to působí jako parodie. Nepotřebuju, aby mě gamesy vychovávaly k politické korektnosti. To si autoři opravdu mohli odpustit.
Hodně chválím vizuální ztvárnění Voeldu. Ledové pláně jsou opravdu pusté, hory vysoké a objevení základny Angara potěší - Ryder se konečně trochu ohřeje.
Po planetě je rozesetá spousta sidequestů - stopování pytláků, hledání medicínských zásob, prozkoumávání lokací, kde došlo k bitvě. 
Velká základna Ketů na vrcholku hory, která je vidět z celé mapy, je nicméně taky "jen" lokace pro side quest. Základna je slušně tuhá a musí se vyčistit, aby člověk zrušil štít na druhém konci mapy a dostal se do vykopávek ukrývajících prolhanou umělou inteligenci. Hlavní mise se záchranou angarské kněžky Moshae Sjefa e nicméně odehrává mimo mapu, doletí se k ní raketoplánem.
Planeta je postavená podle obdobné šablony jako pouštní Eos. Pro
založení základny je nezbytné aktivovat tři Remnantské budovy pomocí
glyfů a pak proniknout do centra remnantské stavby.
Side questy mě
neuráží, ale nemají takovou jiskru jako questy v Zaklínači. Není tam
ten vtip, lehkost a příběh. Tudíž ani moc motivace.
Motivaci mi
naopak dodává planeta sama. Prostředí Voeldu evokuje atmosféru Star
Wars. Když jsem se pohyboval po základně a moje dcera Lucka mi chvíli
koukala přes rameno, zeptala se mě, jestli hraju Hvězdné války.
A další super věc: planeta je veliká.
Vysloveně mě baví, že se po ní nedá běhat pěšky. Jednak by to trvalo
zatraceně dlouho a jednak člověk za chvíli umrzne. Vozítko je tu nezbytné. A
je to hrozně dobře. Pomáhá to budovat pocit rozlehlého nekonečného vesmíru.
Úplně mě nadchlo, když jsem dostal misi
související s pytláky a vybíjením obrovských zpívajících tvorů žijících
pod ledem. To vypadá vysloveně dobře.
Příspěvky
