Cities: Skylines - co mi tam chybí

Jak jsem tu psal, Cities jsou nadmíru podařená hra. Přesto mi tam pár věcí chybí. Jsou to tyhle:

• Střídání dne a noci, počasí
• Katastrofy! Živelné katastrofy! Těch se snad dočkám...
• Radnice. Možná tam někde je, ale zatím jsem na ní nenarazil.
• Sochy, fontány, vodotrysky
• Zoo
• Stadióny a ostatní věci na zábavu simíků

Cities: Skylines - konečně pořádné město!

Je v tom trošku zmatek. SimCity je prapůvodní série od Maxisu. Prošly mi rukama postupně všechny díly. Pamatuji se na legendární první díl, který jsme pařili na PC XT s grafickou kartou Hercules.

SimCity 3000 jsem miloval. Poslední díl z roku 2013 byl však bohužel opravdu propadák. Všechno bych SimCity odpustil, všechno, hrůzostrašný launch, bugy, mosty dodělané až za x týdnů po vydání i nepovedený nápad s Always Online. Ale co jí nikdy neodpusím jsou mrňavá města.

 Pak jsou tady Cities, Cities XXL a nejnovější Cities XXXL od Focus Home Interactive. Snad jsem kdysi zkusil ten první díl, ale nenadchl mě.Ty další dva jsem ani nezkoušel. Recenze na ně nejsou kdovíjaké.

No a Cities Skylines, ta hra, o které to teď je, je novinka od Paradoxu. A povedla se. Je zábavná, šlape bez chyb a města mohou být opravdu, opravdu veliká!

Je to legrace: moje město je už teď čtyřikrát větší než města v posledním SimCity od Maxisu, a přitom v maxisí verzi mělo město 90000 obyvatel a tady jich mám snad jen 30000.

V některých aspektech jsou Skylines docela jednoduché. Například jsem tu nikdy neměl problém s penězi a nedostatek vody nebo elektřiny se řeší mnohem snadněji než v klasickém Simcity.

Přijde mi, že se město staví snadno. lehce se staví, lehce se plánuje. Víc se vyblbnu s layoutem ulic a napojením na dálniční síť, než s řešením inženýrských sítí. Pamatuji se, jak těžké a drahé bývalo ve starých dílech SimCity postavit metro anebo most. Tady je to směšně snadné.

Asi největší inovací téhle hry jsou distrikty. Jednoduše se obarví kus města a přejmenuje na Horní Počernice nebo Doudlevce. Pro každou čtvrť se dá nastavovat jiná politika, třeba daňové úlevy, zákaz kouření nebo venčení psů.

A co je nejdůležitější, dá se vybrat druh průmyslu, který se tu staví. ve hře jsou běžné fabriky, lesnictví, těžba rudy, zemědělství a těžba ropy. Kromě běžného průmyslu všechno vyžaduje přítomnost přírodních zdrojů, takže opravu má smysl stavět těžařské továrny na ropných polích.

Další věc, která mě fascinuje, je doprava surovin do fabrik a výrobků z fabrik. Výrobky se vozí do města do obchodů a exportují. Export běží po dálnici, železnici nebo lodí. Ano, tohle mělo i SimCity od Maxisu, ale simulace kulhala a bylo to zabugované jako prase. Tady to prostě funguje.

Jak se ukazuje, Skylines bodují i v prodejích. Zatímco před dvěma týdny Eelectronic Arts definitivně zavřeli původní studio Maxis (ačkoliv se spekuluje, že značku SimCity budou vyvíjet někde jinde), Skylines za prvních 24 hodin prodali 250 tisíc kopií. Inu, hráči si to řeknou: když je hra dobrá, prodává se, i když není z renomovaného studia.

Heroes of the Storm: dojmy z bety

Heroes of the Storm je MOBA hra - Multiple Online Battle Arena. Zkrátka hra inspirovaná legendární Dotou - Defense Of The Ancients. Také se používá termín Team brawler.

 Dotu považuji za geiální dílo. Udělat na platformě Warcraft III tak originální a zásadně odlišnou hru jako je DOTA, to je opravdu majstrštyk. Dotu jsem nikdy pořádně nehrál. Vím, že Ninja, Herg a další přátelé Dotě docela propadli.

Kdysi jsem zkoušel League of Legends, což je v dnešní době asi leader tohoto žánru. Heroes of the Storm jsou už docela dlouho v Closed Betaverzi. Byl jsem moc rád, když se mi na Bonuswebu podařilo vyhrát klíč pro přístup.

Dal jsem HotS zatím asi tři večery. Vyzkoušel jsem si trpaslíka tanka Muradína, assassina Raynora (nepochopil jsem, proč se jmenuje assassin, když je to ranged damage?) a healera/buffera Malfuriona. Každá z postav je naprosto specifická a hraje se úplně jinak. Muradín má velikou výdrž, ale útok hlavě nablízko. Raynor je ranged, nablízko moc nevydrží, ale damage má slušnou. Malfurion je hlavně o supportu ostatních, má excellentní healing. Každý z nich mě bavil, každý jinak.

Těžko hru hodnotit, nejsem žádný expert na MOBA hry. Každopádně mě to baví. Je příjemné, že hry jsou celkem krátké - vejdou se pohodlně do půl hodiny. Graficky jsou vymazlené, blizzardí textury a modely jsou bez konkurence. Bohužel  není úplně plynulá, stane se, že během hry občas FPS poklesne do nepřípustných hodnot.

Kupodivu mi vůbec nevadí mix světa Diabla, WoW a Starcraftu. Tématika arén je fantasy, do které pasují hrdinové z WoW i z Diabla. Ani starcraftí tématika tady ale kupodivu nepůsobí nijak rušivě.

HotS obsahuje 5 map. Každá je naprosto originální a hraje se jinak. Každý týden je odemčeno několik hrdinů zdarma. Hráč si pak může nakupovat vlaství hrdiny za herní goldy nebo za skutečnou měnu. Jinak je hra zcela zdarma. Nepochybuji, že si to Blizzard sakra dobře spočítal - určitě se najdou lidi ochotní utrácet za další postavičky i za nesmysly typu skiny nebo mounti. Kdo chce hrát za Muradína v růžovém kostýmku, který místo seker mlátí nepřátele lízátky? Já tedy ne.

Zatím jsem hrál převážně PVE zápasy, několik PVP jsem si taky vyzkoušel. Určitě je PVP úplně jiná liga, jako vždy u Blizzardu. Celková atmosféra a pocit ze hry je každopádně zásadně jiný než u battlegroundů ve WoW, které moc nehraju. Těžko říct, proč nejsou WoW battlegroundy také tak zábavné?

WoW: Oregorger a Hans'Gar s Franzokem

Eonarians mohou oslavit další zářez  - v neděli padl Oregorger a chvíli poté také dvojčata Hans'Gar a Franzok.

Oregorger je docela náročný pacholek. V první fázi má docela nepěkné ability, kterým je potřeba se vyhýbat. Oba tanci se musí správně střídat a přiskakovat nebo uskakovat od bosse.

 Druhá fáze je mnohem náročnější. Oregorger rozhází truhličky a začne se kutálet chodbou. Hráči musí truhličky rozbíjet, aby se Oregorger mohl nažrat rudy, která je v nich obsažena. Teprve pak se vrátí do první fáze a je možné s ním bojovat.

Problém je v tom, že chodby jsou úzké a Oregorger dává nepěknou damage. Pokud mě přejede, zpravidla končím. Dokážu to tak ustát, pokud jsem vyhealovaný, ale většinou to tak není.

 Oregorgera jsme zkoušeli snad tři týdny, vždycky když zbyl čas po Gruulovi. Jsem moc rád, že konečně padl.

Hans'Gar a Franzok - to jsou ultra zábavní bossové. Boj probíhá uprostřed transportních pásů, které se občas rozjedou. Jezdí po nich pláty žhavého železa, které dělají nepěknou damage. Vedle toho ze stropu bouchají buchary. A vyhnout se jim není vůbec legrace.

Přitom se oba bossové činí, skáčou a dávají damage.
Tyhle bosse jsem dakrát zabil v LFR. To je podstatně jednodušší. Na Normal se nám kupodivu povedl kill hned první večer, snad na čtvrtý pokus. Tomu se říká progress!