Enshrouded: Pozoruhodný stavěcí openworld

Enshrouded je zřejmě aktuálně vítězem ve stavěcích openworldech. Co jsem měl možnost vidět videa lidí na Internetu, stavby překonávají Valheim i Medieval Dynasty.

 Základní herní smyčka není až tak objevná. Prozkoumávání, objevování, boj, stavění. Prvky survivalu jsou spíš slabší, ve hře je jídlo, ale není povinné - jen poskytuje buffy. Vypnul jsem si ztrátu předmětů při smrti, ve hře se umírá hodně a často. Až tak hardcore to mít nemusím. 

 

Zajímavý originální koncept je Shroud - oblasti zamořené nepřáteli a jedovatými houbovými sporami. Najdou se tu unikátní lokace i nepřátelé a hráč je časově omezený, jak dlouho může ve Shroudu pobýt. Výdrž se prodlužuje, na začátku hry jsem měl nějaké dvě minuty, teď už mám deset. Ze shroudu se nedá teleportovat, doba pobytu se dá prodloužit lektvary nebo speciálními předměty.  Tu a tam se vyskytují červené houby Shroud Root šířící shroudové spory. Pokud se porazí, shroud na daném místě zmizí. Až za docela dlouho jsem zjistil, že houby respawnují a dají se farmit. Za každou poraženou houbu je jeden skillpoint. 

V krajině se dají nacházet NPC, které si člověk přivede do základny. Někteří jsou specializovaní řemeslníci, někteří jsou jen vesničané do počtu. Jsou to vesměs tupouni, zasekávají se o zdi nebo dveře, zůstanou stát a nejdou do postele. Dá se nastavit, jak daleko od spawn pointu se mají toulat, ale moc to nepomáhá. Navíc nemají žádnou osobnost ani vztah k příběhu. Škoda.

Pro postup do nových biotopů je třeba upgradovat Flame Altar, oltář označující základnu. Lze navyšovat rozlohu základny a level oltáře - tím si člověk odemkne přístup do další úrovně shroudu. Před odemčením je shroud červený a zabije hráče do pár vteřin, po odemčení už je přístupný na delší dobu.

 

Hra je dobře optimalizovaná, šlape bez problémů. Rozlehlá krajina nabízí nádherné výhledy do dálky, člověka vyloženě vábí se vydat k věžím či hradům na horizontu. Jedna věc, která mi příliš nesedí, je voxelové řešení level of detail.

Všechno, co ve hře člověk potká - dungeony, hrady, základy, vesnice, si sám může také postavit. A může k tomu využít existující budovy a jen je opravit či rozšířit - anebo postavit na zelené louce, kdekoliv v divočině. Tak jsem si vybral krásné místo na vrcholu vápencového útesu.

 

Jediným omezením při stavění je pravoúhlé klipování hlavních stavěcích objektů -  zdí, sloupů a platforem a střech. Lze jimi točit jen o 90 stupňů. Na úrovni jednotlivých voxelů je hra neuvěřitelně variabilní a dají se vykouzlit neuvěřitelné stavby po vzoru Minecraftu. Naproti tomu různé doplňky - zábraldí, nábytek apod. - se dají točit a posouvat ve všech třech osách. Někteří tvůrci tuhle vlastnost kreativně využívají pro zlepšování designu staveb - jako tenhle hráč, který staví nádherně zakulacené mosty s využitím rakví. 

Příběh je chabý až nijaký, řešený pouze pomocí questů a nalezených listin. Ty jsem velmi brzy přestal číst. Postavy, které jsme objevil a natahal si do své základny, mají namluvené jen pozdravy a citoslovce. Komunikace kolem questů je pouze textová a dost ubohá. Je to slabota. Postavy samy nedělají nic, jen umožňují hráči vyrábět speciální předměty. Naštěstí některé předměty (kovadlina, milíř, pec na cihly apod.) vyrábí samy, stačí je nakrmit surovinami. 

 

Devizou hry je bohatá explorace. Mapa je posetá dungeony, městy, ruinami a tábory. Dungeony nejsou moc nápadité, puzzly jsou tak nějak na jedno brdo. Bohužel to po čase bez pořádného příběhu působí repetitivně. Ano, jsem zmlsaný moderními hrami. Ano, jsem líný na to pročítat nalezené svitky a popisy questů. Ale prostě mě to neba.

Souboje docela šlapou, i když nejsou nikterak objevné. Hraju meelee v kombinaci s lukem, magické hůlky používám jen ve výjimečných případech (například sestřelování netopýrů) a velkou magickou hůl už skoro vůbec.

Každý biom přináší nové rostliny, materiály, horniny a nepřátele. A také nový druh shroudu. Pro upgrade plamene do dalšího tieru se musí ulovit boss a nafarmit materiály ve Shroudu. Každý biom má jednu vysokou věž, do které se dá teleportovat. S využitím glideru (ano, dá se tu létat s gliderem) se dá z věží krásně plachtit do dálky.

 

Krumpáč funguje jednak na farmení surovin, jednak se dá prokopat skálou a dostat se tak na zdánlivě nedostupná místa. Bohužel si hra nepamatuje a vykopaná díra nebo důl se po čase vrátí do původního stavu. Díry na základě jsou naštěstí trvalé, takže se dají vyhloubit parádní jeskyně. 

Ve hře funguje docela slušné zemědělství. Je možné pěstovat všechny možné rostliny i stromy, ochočovat si zvířata a získávat z nich suroviny - mléko, vejce nebo šupiny. Chovaná zvířata můžou mít mláďata. Je to fajn, v kombinaci se stavěním základny to báječně hraje dohromady.