Red Dead Redemption 2: Herní extáze

Na Red Dead Redemption jsem se těšil od chvíle, kdy ho oznámili. Věřil jsem, že se ho dočkám i na PC. Byl jsem odhodlaný si kvůli tomu i koupit Playstation. Ale naštěstí nemusím. Jen jsem si koupil novou grafickou kartu.
Věděl jsem, že je to skvělá hra. Kdysi jsem to měl chvilku v ruce. Ale jak strašně moc skvělá, to jsem si musel až prožít na vlastní kůži.

Vyšlo to před týdnem a od té doby to hraju. Ještě pořád jsem nevyzkoušel všechno, co jde ve hře dělat. A je to přesně takové, jak jsem doufal. Jenom lepší. 

Už začátek hry jsou vizuální a atmosférické orgie. Brodit se ve sněhu, na koni nebo sám - ještě nikdy jsem neviděl tak skvělý sníh. Trošku se k tomu blížil Assassin's Creed 3, ale jen vzdáleně. Red Dead dokonce umí nechat stopy zapadat sněhovou vánicí.

Jsem nadšený z rozlehlosti herního světa. Z možností, které nabízí. Z neskutečného kvanta aktivit, ze kterých si můžu vybírat.

 Z atmosféry, který je ve hře od první vteřiny. Ze skvělých zapamatovatelných postav.

Tak třeba tenhle týpek je hajzl od prvního pohledu. Má pověst pistolníka n apenzi, ale je to jen špinavý žvanil a chovatel prasat.

Právě s ním jsem měl první pistolnícký souboj ve hře.

Městečko Valentine není nikterak velké, ale je krásně detailní a uvěřitelné.

Porval jsme se tam v baru, proletěl oknem a vymlátil jsem bar na třísky. Pak byl chvíli zavřený, než ho opravili.

Rval jsem se v blátě - a je to na mě vidět.

Tak jsem se musel v hotelu vykoupat.
V táboře našeho gangu se zatím moc nevyskytuju.Jen občas tam donesu peníze vymáhané od dlužníků anebo uloveného srnce.

V rámci jednoho questu jsem se dostal na jih do močálů. Aligátoří želva, kterou jsem tam ulovil, mi na koni zasmrádla, tak jsem jí musel vyhodit.

Prý je Red Dead dlouhá hra. Hraju to týden a jsem na 20%. Přál bych si, aby byla stokrát delší. Protože je to královská zábava.