Hrál jsem první díl Two Worlds a dost se mi to líbilo. Přestal jsem s tím, sám nevím proč. Asi se tomu říká nedostatek Immersion.
Druhý díl Two Worlds se mi zatím líbí podstatně víc. Začátek hry je promakaný tak, jak jsem to u tohoto typu RPG snad asi neviděl. Dějem našlapaný úvod hry - útěk ze zajetí Temného pána s pomocí skřetů a první kroky na skřetím ostrově jsou výborně vychytané, jednotlivé schopnosti jsou hráči předkládány pomalu, postupně a logicky, ve vazbě na děj. Čistá radost.
Graficky je hra vymazlená. Co jen dovede se světlem udělat tmavá kobka, hradní sál s vyleštěnou podlahou a pochodněmi anebo vzduch tetelící se nad rozpálenou savanou! Grafické provedení některých NPC je úžasné - za všechny hned úvodní skřeti a jejich věštkyně.
Krajina je opravdu otevřená, lineární pasáže se nekonají - a je to jedině dobře. Dohlednost je daleká, až to překvapí. Hoši z Two Worls měli vychytané Level-of-detail už v prvním díle a i tady to šlape jedna radost.
Jakmile jsem se teleportem přemístil do vesnice v savaně sužované suchem, začala ta pravá hra naostro: volný svět, hráči - vyber si, kam půjdeš a co zkusíš. A připrav se na to, že některé úkoly jsou teď nad tvoje síly a dozraješ k nim až později.
Velmi brzy jsem získal prvního koně. Toulky na koni savanou a lov divoké zvěře je zábavný a neomrzí. První questy ve vesnicích v savaně jsou nápadité a pěkné, závody na koni mi připomněly legendární pecku Red Dead Redemption.
Hra se ze všech sil snaží odbourat fantasy klišé. Skřeti tu jsou sympatičtí chlapíci, kteří hrdinu vytáhnou z hradu Temného mága (který ale bohužel vypadá jako Sauron, i když jeho poskok má helmu s jelením parožím). Potěší Varnové - bytosti podobné snad egyptskému šakalímu bohu Anubisovi.
Questy mě vysloveně potěšily variabilitou. Do pouštní části města se dá dostat snad čtyřmi různými způsoby - hráči, vyber si, zda pomůžeš starému písaři anebo jeho ženě, zda si koupíš informaci o podloudnické cestě skalním průsmykem anebo ji získáš tím čtvrtým způsobem (na který si už nemůžu vzpomenout :-) ). Nevídaná variabilita a opravdová radost - tohle mám na RPG hrách rád.
Jsem sám vědav, jestli to bude takhle šlapat i dál. Přiznám se, že pouštní sekvence, kdy jsem se probíjel přes tlupy Varnů do pouštního města, začala trošku sklouzávat k rutině. Ale rozhodně se to hraje mnohonásobně lépe než zpackaný Gothic IV.
Druhý díl Two Worlds se mi zatím líbí podstatně víc. Začátek hry je promakaný tak, jak jsem to u tohoto typu RPG snad asi neviděl. Dějem našlapaný úvod hry - útěk ze zajetí Temného pána s pomocí skřetů a první kroky na skřetím ostrově jsou výborně vychytané, jednotlivé schopnosti jsou hráči předkládány pomalu, postupně a logicky, ve vazbě na děj. Čistá radost.
Graficky je hra vymazlená. Co jen dovede se světlem udělat tmavá kobka, hradní sál s vyleštěnou podlahou a pochodněmi anebo vzduch tetelící se nad rozpálenou savanou! Grafické provedení některých NPC je úžasné - za všechny hned úvodní skřeti a jejich věštkyně.
Krajina je opravdu otevřená, lineární pasáže se nekonají - a je to jedině dobře. Dohlednost je daleká, až to překvapí. Hoši z Two Worls měli vychytané Level-of-detail už v prvním díle a i tady to šlape jedna radost.
Jakmile jsem se teleportem přemístil do vesnice v savaně sužované suchem, začala ta pravá hra naostro: volný svět, hráči - vyber si, kam půjdeš a co zkusíš. A připrav se na to, že některé úkoly jsou teď nad tvoje síly a dozraješ k nim až později.
Velmi brzy jsem získal prvního koně. Toulky na koni savanou a lov divoké zvěře je zábavný a neomrzí. První questy ve vesnicích v savaně jsou nápadité a pěkné, závody na koni mi připomněly legendární pecku Red Dead Redemption.
Hra se ze všech sil snaží odbourat fantasy klišé. Skřeti tu jsou sympatičtí chlapíci, kteří hrdinu vytáhnou z hradu Temného mága (který ale bohužel vypadá jako Sauron, i když jeho poskok má helmu s jelením parožím). Potěší Varnové - bytosti podobné snad egyptskému šakalímu bohu Anubisovi.
Questy mě vysloveně potěšily variabilitou. Do pouštní části města se dá dostat snad čtyřmi různými způsoby - hráči, vyber si, zda pomůžeš starému písaři anebo jeho ženě, zda si koupíš informaci o podloudnické cestě skalním průsmykem anebo ji získáš tím čtvrtým způsobem (na který si už nemůžu vzpomenout :-) ). Nevídaná variabilita a opravdová radost - tohle mám na RPG hrách rád.
Jsem sám vědav, jestli to bude takhle šlapat i dál. Přiznám se, že pouštní sekvence, kdy jsem se probíjel přes tlupy Varnů do pouštního města, začala trošku sklouzávat k rutině. Ale rozhodně se to hraje mnohonásobně lépe než zpackaný Gothic IV.