Když už Creative Assembly chystají další velký historický Total War z Číny, rád jsem sáhl po Thrones of Britannia. Oproti velkým titulům je skromnější i lacinější, ale pro mě je prostě skvělý. Přijde mi, že je to po letech dobře vybalancovaný a skvěle hratelný Total War.
Rome zabugovaný a pomalý mě otrávil a už jsem se k němu nevrátil, i když ho Emperor edice hodně spravila. Attila i Age of Charlemagne byli hodně vychvalovaní, ale mě nesedli. Bylo to na mě moc náročné. A nebavilo mě hrát v temném raném středověku, ve světě, který se zvolna sune od civilizovaných římských dob do barbarství a nicoty.
Británii Alfréda Velikého na začátku devátého století mám hodně rád díky skvělé románové sáze Bernarda Cornwella o Uhtredovi z Bebbanburgu. Nemohl jsem odolat možnosti zahrát si Total War zasazený do tohoto období.
Když už jsme u toho Alfréda: to je on, v čele svého vojska, pře bitvou, ve které jsem ho porazil a zabil.
Několik výborných inovací, které Thrones přináší:
Je zpět dynastie s rodokmenem. Je třeba udržovat si loajalitu šlechticů i členů dynastie - pomocí politiky a úplatků, ale především pomocí přidělování statků v léno. Jak si tak pročítám ságu o Uhtredovi, přijde mi to přesné. Dej válečníkům odměnu, jinak se ti vzbouří a máš na krku občanskou válku.
Skvěle tu fungují historické záznamy. Jde si znovu procházet historii mého národa, expanze i bitvy. Tohle je naprosto super. Kdysi dávno to měl snad první Shogun anebo první Medieval, pokud si dobře vzpomínám, ale pak dlouho dlouho nic. Teď je to zpět a je to skvělé.
Rozvoj provincií mi dává smysl. Už to není věčný boj mezi nespokojeností obyvatelstva a ziskem. Tady se dá opravdu rozumně rozvíjet a specializovat města i menší sídla.
Jednotek je méně než bývá obvyklé. Všechny frakce mají dost podobné jednotky - což je realistické. Vynahrazuje se to
Vynalézání technologií mi přijde taky dobře udělané. Chci si napřed odemknout vikingské sekerníky, anebo jízdu v drátěných košilích? Těžká volba.
Bitvy dávají smysl. Je to o štítových hradbách a pevném postavení. Ten, kdo má lepší štítovou hradbu, zpravidla zvítězí. Proto hraju za vikingy.
Líbí se mi mapy. Stejně jako v Rome vycházejí ze strategické mapy. Líbí se mi to mnohem víc než generická bojiště Warhammeru. Tohle je například Edinburgh.
Vizuálně je to poastva pro oči, jak je vidět ze screenshotů tady kolem. Bez jakýchkoliv modů na grafiku, pouze s modem zlepšujícím variabilitu mužů ve vojsku, to celé šlape a hraje.
Rome zabugovaný a pomalý mě otrávil a už jsem se k němu nevrátil, i když ho Emperor edice hodně spravila. Attila i Age of Charlemagne byli hodně vychvalovaní, ale mě nesedli. Bylo to na mě moc náročné. A nebavilo mě hrát v temném raném středověku, ve světě, který se zvolna sune od civilizovaných římských dob do barbarství a nicoty.
Británii Alfréda Velikého na začátku devátého století mám hodně rád díky skvělé románové sáze Bernarda Cornwella o Uhtredovi z Bebbanburgu. Nemohl jsem odolat možnosti zahrát si Total War zasazený do tohoto období.
Když už jsme u toho Alfréda: to je on, v čele svého vojska, pře bitvou, ve které jsem ho porazil a zabil.
Několik výborných inovací, které Thrones přináší:
Je zpět dynastie s rodokmenem. Je třeba udržovat si loajalitu šlechticů i členů dynastie - pomocí politiky a úplatků, ale především pomocí přidělování statků v léno. Jak si tak pročítám ságu o Uhtredovi, přijde mi to přesné. Dej válečníkům odměnu, jinak se ti vzbouří a máš na krku občanskou válku.
Skvěle tu fungují historické záznamy. Jde si znovu procházet historii mého národa, expanze i bitvy. Tohle je naprosto super. Kdysi dávno to měl snad první Shogun anebo první Medieval, pokud si dobře vzpomínám, ale pak dlouho dlouho nic. Teď je to zpět a je to skvělé.
Rozvoj provincií mi dává smysl. Už to není věčný boj mezi nespokojeností obyvatelstva a ziskem. Tady se dá opravdu rozumně rozvíjet a specializovat města i menší sídla.
Vynalézání technologií mi přijde taky dobře udělané. Chci si napřed odemknout vikingské sekerníky, anebo jízdu v drátěných košilích? Těžká volba.
Bitvy dávají smysl. Je to o štítových hradbách a pevném postavení. Ten, kdo má lepší štítovou hradbu, zpravidla zvítězí. Proto hraju za vikingy.
Líbí se mi mapy. Stejně jako v Rome vycházejí ze strategické mapy. Líbí se mi to mnohem víc než generická bojiště Warhammeru. Tohle je například Edinburgh.
Vizuálně je to poastva pro oči, jak je vidět ze screenshotů tady kolem. Bez jakýchkoliv modů na grafiku, pouze s modem zlepšujícím variabilitu mužů ve vojsku, to celé šlape a hraje.